Gauck požaduje aktivnější roli USA v Evropě

Německý prezident Joachim Gauck se během své návštěvy Spojených států vyjádřil k angažmá USA ve světě a zejména v Evropě. V této souvislosti je dobré si připomenout, že zahraniční politika USA historicky osciluje mezi intervenční a izolacionalistickou variantou. Že ta izolacionalistická nepřinesla světu nikdy nic dobrého, konstatuje ve své prorocké knize „Zahraniční politika a válečné cíle Spojených států“ už americký filozof, novinář a poradce prezidenta Woodrowa Wilsona Walter Lippmann: “Na zahraniční politice závisí život, bohatství a čest národa”. Článek je převzat z Die Welt z 6. 10. 2015:

Gauck požaduje aktivnější roli USA v Evropě

V USA varuje spolkový prezident před „klesajícím americkým angažmá“ v Evropě. Joachim Gauck dokonce Spojeným státům připisuje spoluzodpovědnost za uprchlickou krizi.

„Mohu si sáhnout?“ ptá se s úctou v hlase Joachim Gauck a natahuje ruku. Stojí právě ve Filadelfii před Zvonem svobody, který poprvé zazněl před 239 lety, kdy byla poprvé veřejnosti představena Deklarace nezávislosti. Je to začátek jeho dlouho očekávané pouti po svatých místech svobody.

Návštěva USA je vrcholem jeho dosavadních prezidentských cest, proto jí přikládá velký význam. Ve Vlajkovém sále Pensylvánské univerzity proto o něco později pronese řeč, při které dá průchod svým osobním přáním i zahraničněpolitickým nutnostem: Gauck ve své zásadní řeči vyzve k obnově transatlantického partnerství.

Jde mu o to, abychom velké konflikty v Sýrii a na Blízkém východě, krize teroru a uprchlíků, řešili konečně společně.

„Transatlantické partnerství – a v jeho jádru i německo-americké přátelství – je a zůstává nezbytným strategickým spojenectvím našich dní.“

Pokud zuří teroristé, triumfují diktátoři a autokraté a celé regiony se utápí v chaosu, je osvědčené spojenectví svobodných a demokratických zemí nejdůležitější oporou stability, říká Gauck. Síla podobně smýšlejících, kteří se zavázali svobodě, rovnosti, právnímu státu a lidským právům jsou největší nadějí utlačovaných a pronásledovaných.

„Budeme se potřebovat i v budoucnu a máme důvod si navzájem důvěřovat.“

„Vidím Evropu obklíčenou krizemi“

Americkému prezidentu Baracku Obamovi, se kterým se Gauck setká ve středu, věnuje naléhavou výzvu. Evropa potřebuje především jedno: „stálé americké angažmá“. „Vidím Evropu obklíčenou krizemi“, stěžuje si Gauck. „Pozoruji těžkosti, zvraty v evropské integraci i pokušení některých evropských zemí opět vytahovat národní kartu.“

Sice není úlohou americké politiky, aby rozhodujícím způsobem zasahovala do těchto národních debat, přesto by ale pro Spojené státy mělo platit: „Trvalé angažmá v Evropě a s Evropou je nejlepší investicí do stability, kterou si lze představit – obzvlášť v dobách nových hrozeb.“

Německo v současné době přebírá více odpovědnosti v Evropské unii a v NATO, odpovědnosti za Evropu i na jejích periferiích. „Ale více německé odpovědnosti při současném poklesu amerických závazků by byla konstelace, která by Německu, ale i Evropě nedělala dobře“, varuje Gauck, „Spojeným státům a zbytku světa ostatně také ne.“

Místo prvních německých přistěhovalců

Gauckova výzva je stejně osobní jako politická. Východoněmecký pastor vzpomíná s velkou vděčností na podporu USA při německém sjednocení a na roli Ameriky při osvobození hitlerovského Německa. A vidí Spojené státy „navzdory občasnému bloudění“ jako světovou velmoc, bez které není možné zaručit univerzalitu lidských práv.

To vše na místě, na kterém před 332 lety hledali první němečtí uprchlíci nový začátek: ve Filadelfii, přesně 6. října roku 1683, na kusu půdy za městem, založilo 13 německých rodin z Krefeldu první německé osídlení – Germantown. Gauck jde po stopách přistěhovalců a vysílá tím signál s mnohoznačným poselstvím.

Američanům: přichází německý prezident, který s vámi sdílí lásku ke svobodě a vůli k vlastní zodpovědnosti, kterou představuje toto místo. Prezident, který se nebojí prosazovat německé dědictví, které zde zanechali první přistěhovalci i miliony dalších, kteří přišli po nich.

Přes 50 milionů Američanů německého původu

A občanům doma v Německu: jako hlava státu kráčím po stopách přistěhovalců do zcela neznámého světa, přistěhovalců, kteří se dokázali postavit na vlastní nohy a od té doby se zásadní měrou podílejí na spoluvytváření nové společnosti.

Z původních cizinců se stali zodpovědní občané a Gauck to návštěvou památných míst symbolicky podtrhuje. Mezitím se Američané německého původu stali jednou z největších národnostních skupin v USA, více než 50 milionů Američanů uvádí, že jsou německého původu.

Partnerským městem Filadelfie je v Německu Frankfurt nad Mohanem, místo hlavního slavnostního aktu 25. výročí sjednocení, na kterém Gauck v sobotu vystoupil. Vše do sebe zapadá: jubileum sjednocení jako triumf pokojné revoluce, úzký vztah k USA jakožto k významnému partnerovi při znovusjednocení a uprostřed všeho dění prezident Gauck se svým životním tématem – svobodou, který svou cestou obě místa propojil.

Naposledy byl na návštěvě u nejužšího spojence prezident Johannes Rau, který tím po útocích z 11. září projevil svou solidaritu. Protože němečtí prezidenti nemají žádnou výkonnou moc, zpravidla nepředstavují pro mocné americké prezidenty partnery pro jednání.

Obama se však před dvěma lety při své návštěvě Berlína s Gauckem setkal, zde mohlo dojít k dlouho očekávanému pozvání. Pro Gaucka si ve středu Obama vyhradil půl hodiny. V Bílém domě se jedná se o první německo-americké setkání prezidentů po 18 letech. Naposledy zde byl Roman Herzog.

Starosti z rostoucího antiamerikanizmu

Gauck s vyslovením ožehavých témat nečeká až na setkání v Obamově oválné pracovně. Odposlechový skandál tajné služby NSA, spor ohledně nakládání vězňů na Guantánamu a nedostatek porozumění pro americké zbrojní zákony – až se leckterý Američan ptá, proč Němci nepodnikají sami více proti terorizmu, místo aby spoléhali na americké tajné služby, které na oplátku zase kritizují.

„Ale dovolte mi opačnou otázku, proč se vyskytují telefonní spojová data německých ministrů – patrně i ministrů zemědělství – v listinách amerických služeb a co mají společného s bojem proti terorizmu?“

Mnozí se ptají, zda už Spojené státy zahodily naše společné hodnoty. „Zde mají USA dobrou příležitost, jak získat ztracenou důvěru“, apeluje Gauck. Je zřejmé, jak hodně ho trápí rostoucí antiamerikanizmus, který by mohl blokovat účinná transatlantická krizová řešení.

Fundamentalisté, teroristé a nihilisté

Na druhou stranu se Američané diví tomu, proč Němci v tak velkém měřítku očekávají obranu vlastní svobody a suverenity od jiných, zejména od Spojených států, říká Gauck.

„Poslední dobou jsme o transatlantické vztahy nepečovali tak, jak by si zasloužily.“

Izolovat se ale není řešení. Usilovná práce na neustále se vyvíjejícím projektu demokracie však ospravedlňuje novou důvěru, „kterou do sebe přes Atlantik vkládáme“. Demokratický svět musí tváří v tvář hrozbám fundamentalistů, teroristů a nihilistů, stejně jako vyhrožování autokratů, obnovit své vazby, požaduje Gauck.

K tomu dle spolkového prezidenta patří i posílení NATO. „Svoboda by nám za to stát měla.“ Byla to právě idea svobody, která Němce a Američany spojila. „Ta nás zavazuje dnes – stejně jako v minulosti – k zodpovědnosti, k tomu být spolu i pro sebe navzájem.“

Uprchlická krize díky misím USA na Blízkém východě?

Gaucka nakonec ještě napadá, že i v jeho rodině byli vystěhovalci, kteří se před delší dobou usadili v USA. Před časem se mu přihlásila vzdálená sestřenice jeho otce, stále ještě se jménem Gauck. Už ji stačil pozvat do zámku Bellevue.

Gauck se na závěr svého vystoupení v rozhovoru se studenty vrací k uprchlické krizi v Evropě. Vyzývá USA, aby se i zde více angažovaly. „Byl bych moc rád, kdyby debata o uprchlících nezůstala ryze evropskou debatou. Při řešení této otázky bych si přál těsnější spolupráci Německa s Amerikou.“ A dodává: „Američané byli u toho, když se na Blízkém východě měnily poměry, svrhávali diktátory, budovali nové společnosti. I zde je původ současných uprchlických vln. Tak to je, ať se vám to líbí nebo ne.“



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: