Merkelová varuje před válkou. Je válka pravděpodobná?

Po téměř měsíční pauze, zapříčiněné absolutním pracovním vytížením, jsem se konečně dostal alespoň k překladu článku. Po pečlivé úvaze jsem vybral právě tento. Podle mého názoru totiž srozumitelným způsobem ilustruje hned několik věcí. Jednak ukazuje, kam situace s uprchlíky postoupila, jaké jsou mezinárodní souvislosti (a z toho i jasně vyplývá, proč je tak důležitá spolupráce celé Evropy), ale i, jakých logických omylů se dopouští velká část veřejnosti, ale bohužel i profesionálních politiků. Stačí jim k tomu prostá záměna příčiny a důsledku.

Ne, uprchlická vlna nevznikla až po „pozvání“ Merkelové (vztahující se navíc jen na Syřany, v tu chvíli bezvýchodně uvízlé v Maďarsku), ta tu již byla několik dlouhých let. A nebýt vstřícného postoje především Německa, které (a to doslova) nyní funguje jako ventil, kterým se vypouští nadbytečný přetlak, došlo by už dávno k explozi s nedozírnými následky. Pak by i u nás vládl takový chaos, který si ani nedovedeme představit. Ten milion lidí by zkrátka byl jinde. Pár set tisíc zcela jistě i u nás.

Místo nadávek a posměšků na adresu Německa, ale i dalších evropských zemí se stejným přístupem, by tedy bylo na místě říct alespoň jednoduché: „Díky! Vážíme si vás, děláte to i pro nás.“

Merkelová varuje před vojenskou konfrontací: jak pravděpodobná je válka před naším prahem?

Tak jasné varování od Merkelové ještě nezaznělo.

Pokud Německo zavře své hranice s Rakouskem, může to vést k novým konfliktům mezi balkánskými státy. „Pak dojde k nepokojům„, pronesla doslova Merkelová na konferenci v Darmstadtu.

Ostatně, naznačila to již při stavbě plotu mezi Maďarskem a Srbskem. „Nechci totiž, aby tam znovu došlo k ozbrojeným konfliktům“, řekla kancléřka.

Má pravdu? Podrobněji jsme rozebrali různé scénáře. Takhle pravděpodobná je nová válka na Balkánu:

1. Toto je důvodem varování paní Merkelové:

Že se k tomu vyjadřuje Merkelová před veřejností právě teď, není jistě náhoda. Kancléřka má co vysvětlovat. Koaličního partnera, SPD, musí přesvědčit, proč jsou jí navrhované tranzitní zóny na hranicích menším zlem. Sociální demokraté zóny striktně odmítají, Merkelová proto potřebuje pádné argumenty.

Veřejnost současně nabývá dojmu, že vláda nad uprchlíky ztrácí kontrolu. Za září a říjen hlásí úřady rekordní počty nových uprchlíků, kteří dorazily přes Středomoří. Denně jich, přes rakouské hranice do Bavorska, přícházejí další tisíce, odkud jsou následně rozdělováni do celé republiky. Svým varováním chce kancléřka zdůraznit: to, že necháváme otevřené hranice, má své pádné důvody.

2. Uzavření hranic by mělo dramatické následky

Nikdo nemůže jednoznačně předpovědět, jaké následky by uzavření hranic mělo. Nebylo by to poprvé, co členská země EU zavře své hranice. Maďarsko se uzavřelo téměř hermeticky, přičemž následky jsou dramatické především pro okolní země, neboť tam nyní uhnuly desetitisícové proudy utečenců.

Pokud by Německo přestalo přijímat uprchlíky, byly by následky nesrovnatelně dramatičtější. Vyvolalo by to obrovskou zpětnou vlnu, kterou by pocítily nejen sousedé, ale všechny země tzv. balkánské cesty až po Řecko. Vše za předpokladu, že přiliv uprchlíků bude pokračovat. V důsledku toho by mohly zavřít hranice i další země, čímž by se problém ještě vyostřil. I před tím Merkelová varuje.

3. Postiženy by byly všechny země balkánské cesty

Do vážných potíží by se dostaly všechny země podél současné upchlické trasy. Především Slovinsko. Tato malá země se již týdny nachází ve vyjímečném stavu, protože přes ní okolní státy denně posílají tisíce uprchlíků. Na hranicích s Rakouskem již došlo k nepokojům a země nasadila k ochraně hranic armádu.

4. Balkánské země mají beztak velké problémy

Téměř dvě desetiletí po ukončení válek v bývalé Jugoslávii však zmrazených a potenciálně nebezpečných problémů neubylo.

Kosovský konflikt: srbská menšina není v této šest let nezávislé zemi s albánskou většinou integrována. Pět z 28 členských zemí Evropské unie se zdráhá tuto nejmladší zemi Evropy uznat.

Srbsko, se svým všeurčujícím předsedou vlády Aleksandarem Vučićem disponuje pouze zcela nefunkčními státními institucemi.

Makedonie je ve své snaze o přibližování se k Evropské unii a NATO cíleně blokována Řeckem. Země je dále paralyzována hluboce znepřátelenými politickými tábory a národnostními rozpory až za hranici ozbrojených konfliktů.

Aby toho nebylo málo: balkánské země jsou vesměs ovládány korupcí. Jejich hospodářství je slabé. Široké vrstvy obyvatelstva trápí chudoba. Po léta jsou balkánské země ještě více oslabovány odchodem vzdělaných vrstev na Západ. 

5. Válka by byla nejhorší volbou

Ja otázkou, do jaké míry se současné bobtnající konflikty znovu vyhrotí. Wolf Ochlies, expert na Balkán, považuje varování kancléřky za přehnané. 

„Ať se podíváte na Balkán kam chcete, všude jsou nějaké konflikty. Ty tady už ale máme 20 let. Všechny bývalé bitvy byly dobojovány. Nějak se to nakonce vždy urovná“, říká Ochlies. Novou válku proto nepovažuje za příliš pravděpodobnou. „Vojenský konflikt je nejhorším ze všech řešení. Ale nemyslím si, se to zajde tak daleko“, dodává.