Poslední Obamova návštěva Německa: dramatická řeč na Hannoverském veletrhu

Německá zpravodajská televizní stanice zevrubně a v přímých přenosech informovala o dvoudenním pobytu amerického prezidenta Baracka Obamy v Německu. Ten přijel, aby spolu s kancléřkou Angelou Merkelovou zahájil Hannoverský veletrh, který je největším průmyslovým veletrhem na světě. Před svým odletem se ještě spolu s kancléřkou stačil zúčastnit jednání mezi francouzským prezidentem Hollandem, italským premiérem Renzim a britským předsedou vlády Cameronem, na kterém se státníci věnovali zejména uprchlické krizi a válce v Sýrii. Ještě během své návštěvy veletrhu pronesl Obama zásadní řeč, o které dokonce Süddeutsche Zeitung v podtitulku svého článku uvádí, že se „ještě nikdy žádný americký prezident nedíval na Evropu tak ustaraně„. Já vám však přináším článek Carstena Dieriga a Ulricha Exnerze z výše zmíněné stanice N24.

Byla to poslední návštěva Německa Baracka Obamy v roli prezidenta. V Hannoveru oslovil Evropu dramatickým apelem. Stačila jedna věta, aby ukázal, jaké mínění má o ruském vůdci Vladimíru Putinovi.

Budoucnost, hospodářství, 3D tiskárny, elektromobilita a hlavně dobrá nálada. Angela Merkelová a Barack Obama byli i druhý den přehlídky americko-německé harmonie, během kterého procházeli haly Hannoverského veletrhu, dobře naloženi. Nával – na něj jsou kancléřka a její oficiální host zvyklí. Zde vznikají všechny snímky, které se následující den objeví na titulních stránkách deníků. Které čtenářům ukáží: Pokrok – yes, we can. Nebo také: Wir schaffen das – dokážeme to.

Superrychlé nabíjecí stanice pro elektromobily, mini-mini-mini kamery, brzy v každém lepším smartphonu, nebo integrovaný automobilový design Siemensu – vše se musí vejít do tří, čtyř minut. Včetně drobného, už důvěrně působícího popichování mezi kancléřkou a prezidentem. Barack Obama nevynechá jedinou příležitost.

Jakmile Merkelová nasadí jen zdání bezradného výrazu, je americký prezident po ruce s pohotovou hláškou. Jako např. u expozice firmy Phoenix Contact. Elektrotechnický podnik právě oběma předvádí rychlý nabíjecí systém pro elektroauta.

Pro větší názornost je na pódiu vystaven sportovní vůz Delorean, známý z filmového trháku „Návrat do budoucnosti“, který se ve filmu nabíjel bleskem. Obama to věděl, Merkelová ne. Čestný host hned zasáhl: „Skvělý film. Pošlu vám ho na DVD.“

Podobná situace u Siemensu. Šéf koncernu Joe Kaeser nechal pro Obamu a Merkelovou vyhotovit golfové hole – pomocí nových postupů tzv. Průmyslu 4.0 a s vyfrézovanými nápisy „Yes we can“ pro Obamu a „Wir schaffen das“ pro Merkelovou. Pohled kancléřky naznačoval, že golf zřejmě nepatří mezi její preferované kratochvíle. Na rozdíl od amerického prezidenta. Ten předvedl, jakmile dostal hůl do ruky, bezchybný golfový úder a se smíchem prohlásil: „Já vás naučím, jak se to hraje.“

Jediný rockový výstup prezidenta

Potom ale pomalu příjemné a přátelské hovory končí. Pod střechou pavilónu 35 kromě delegace dolnosaské vlády čeká i 500 vybraných studentů z Berlína, Hannoveru, Göttingenu a Lüneburgu, aby si vyslechli do Obamova programu na poslední chvíli zařazený zahraničně politický proslov. „Dámy a pánové, The president of the United States!“ V sále se rozléhá jásot. Je to první a zřejmě také jediné Obamovo vystoupení během této návštěvy Německa, kde si americký prezident může připadat jako rocková hvězda.

Barack Obama napřed ještě chvíli žertuje a s politováním konstatuje, že ani tentokrát, během své páté návštěvy Německa, neměl příležitost navštívit Oktoberfest, dokonce ani ten hannoverský.

Pak už ale veletržní pavilon utichá. Obama se v padesátiminutovém, téměř až dramatickém apelu, obrací k Evropě: zůstaňte spolu, nerozdělujte se, vzpomeňte si na silné stránky, z kterých jste po uplynulá desetiletí těžili.

„Svět“, říká prezident Spojených států, „potřebuje jednotnou, silnou, hospodářsky prosperující Evropu.“ Teror, sociální nespravedlnost, ničení životního prostředí, válka, hospodářský zánik, všechny tyto výzvy současnosti a budoucnosti mohou USA zvládnout pouze se sjednocenou Evropou. Svornost starého kontinentu, zdůrazňuje Obama, je „nezbytná“ pro bezpečnost a hospodářskou prosperitu na obou stranách Atlantiku.

Obama ve svých úvahách vychází z širokých souvislostí, připomíná Konrada Adenauera i Johna F. Kennedyho, jejich „ne vždy lehké“ boje za Evropu sjednocenou ve svobodě. Vyzdvihuje úspěchy, kterých bylo během uplynulých desetiletí společně dosaženo právě zde, na kontinentu, který se předtím sám proměnil v popel a sutiny. „Města jako tato ležela v troskách“ – jako následek nejednoty.

Zřetelná zpráva vůči Rusku

Čím déle Obama mluví, tím je jasnější, jaké starosti mu způsobuje současný stav Evropy. Jak je nespokojený tím, že se evropské národy stahují samy do sebe. A jakou oporu má v kancléřce, díky níž má po boku alespoň jednoho významného státníka, zastávajícího spolu s ním názor, že svět nepotřebuje „další zdi“.

Spolupráce místo vymezování. Spolupráce místo odvracení. Napřažené ruce místo vyhrožování. To samozřejmě neplatí pouze pro EU. „Pravá velikost se projeví“, říká Obama a poukazuje tím velmi zřetelně a jednoznačně na Moskvu a Vladimíra Putina, „když s ostatními spolupracujeme, místo abychom je obtěžovali.“ Je jasné, že kromě teroru tzv. Islámského státu vidí americký prezident právě v Rusku latentní nebezpečí pro mír ve světě.

Proto požaduje po Evropenech, aby spolu nejen více spolupracovali, ale také se více finančně i vojensky podíleli na obraně vlastní svobody. V rámci hranic NATO ale také v Sýrii a Iráku.

„Evropa a NATO mohou dělat víc“, vyzývá prezident a na konci své řeči ubezpečuje, že USA i nadále zůstanou spolehlivým partnerem. „Můžete se spolehnout na to, že váš největší spojenec a přítel, Spojené státy americké, stojí na vaší straně. Bok po boku. Nyní a navždy.“

Odpoledne téhož dne se Merkelová a Obama právě o tom, jak postupovat bok po boku, radili s šéfy vlád Francie, Velké Británie a Itálie na zámku Herrenhausen.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: