Angela Merkelová za to nemůže

REKLAMA

Po volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku často zaznívá: uprchlická politika Angely Merkelové vedla k posílení AfD. Je to skutečně pravda? Sloupek Mely Kiyakové z Die Zeit.

Zůstává cool. Své rozhodnutí považuje za správné. Nemění své názory. Kdo si zakládá na morálce, může to nazývat postojem. Kdo to vidí pragmatičtěji, mluví o politickém přesvědčení. Po zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku dopadlo vše podle očekávání. Po každých volbách se AfD dostává do dalšího zemského sněmu. A Angela Merkelová je znovu tázána, zda své rozhodnutí „vpustit uprchlíky“ zpětně považuje za správné. Takže odpovídá:

„Považuji rozhodnutí, tak jak byly podniknuty, za správné. A teď musíme dál pracovat“, vyjádřila se kancléřka během své návštěvy Číny.Ve středu v Bundestagu svou myšlenku rozvinula: „Brát vážně starosti a vysvětlovat fakta jsou dvě stránky stejné mince.“

Merkelová také konstatovala, že občané ztrácejí důvěru v politiku. Což se tak říká, když sílí extrémní pravice. Mohla také říci, že 80 % voličů ještě důvěru v politiku neztratilo natolik, aby kvůli tomu volilo AfD.

Údajná ztráta důvěry přece nejvíc postihuje právě ty, kteří by jinak stejně nešli volit. Koho AfD vyburcuje k tomu, aby se kvůli ní zvedl z gauče a podnikl obtížnou cestu do nejbližší volební místnosti, tomu se přece naopak důvěra v politiku konečně vrátila. Protože koneckonců našel svůj politický domov.

Přesto jsou všechna média toho mínění, že Angela Merkelová za „nedělní volební debakl“ převzala zodpovědnost. Tak to opravdu neřekla. Do voleb nenastoupila ona, ale Lorenz Caffier. Chlap, který dokáže rázně zakročit. Když to musí být, nasadí kšiltovku, nazuje tenisky a je ve tři ráno osobně přítomen, když jsou z postelí vytahovány děti, aby byly odsunuty. V dokumentu Severoněmeckého rozhlasu (NDR) „Protokol jednoho odsunu“ dělal Caffier vše pro to, aby se objevil v záběru. Stále znovu si stoupal před kameru, aby začínal přebytečné diskuze s šokovanými kandidáty k odsunu, kteří sotva uměli německy.

Ponižuje lidi před kamerou, bere jim důstojnost. Ještě více se přiblížit k AfD, ještě více terapeuticky uklidňovat ustarané občany a praktikovat ještě tvrdší vyhošťovací politiku je jen stěží možné. Přesto lidé CDU nevolili. A tak Frauke Petryová a s ní tucet zástupců médií tisíckrát volají: Angelo Merkelová, přejměte zodpovědnost! I proto je kancléřka tak silná a ostaní působí tak hystericky, když vzrušení škemrají: řekni konečně, že to byla chyba. Dělej, převezmi zodpovědnost. Řekni, cítím se vinna. To ale neudělá. Drží se svého rozhodnutí, že bylo správné uprchlíky v Maďarsku na své cestě nezastavit. Co teď?

Ještě jsme mnohé nepochopili

Lidé, kteří lpí na úřadu nebo postavení své názory mění rychle. Nezávislý duch, který se nenechá vést voličskými hlasy, ale přesvědčením, tuto hru o udržení moci nehraje. Je jasné, proč to lidé jako Seehofer nebo jeho generální tajemník Scheuer nikdy nemohou pochopit.

Za dobrý výsledek AfD je zodpovědná AfD a její voliči. Jedná se přece o svéprávné občany.

V Německu, včetně v částí médií, jsme nepochopili, jak funguje pravicový extremizmus. Nechceme si to přiznat. Rasistické smýšlení, nacionalistická argumentace, celý ten mechanizmus, vyhranění a uzavření se je součástí každé společnosti, procházející krizi identity a strukturální změnou. Jakmile se objeví někdo, kdo přiživuje vznikající obavy, nesmíme spolupracovat. Zostření azylového zákona nic nepřineslo. Tím se zesílil pocit, že na řečech odpůrců azylu něco je. Pokud AfD dnem i nocí varuje před uprchlíky a muslimy, nemůže řešení ostatních stran spočívat ve stejném tvrzení, přičemž napřed prohlašovaly, že AfD nemá v ničem pravdu a pak začínají debatovat o obtěžování na koupalištích a zákazu burek a burkin.

Ostatní strany se nechtěj zaměřit na opravdové problémy. Pochopitelně, neboť ony po dlouhá desetiletí sedí v parlamentu, ne AfD.  Chybějící kurzy němčiny a ubytování pro uprchlíky jsou sice primárním problémem, ale problémem, který se týká uprchlíků a ne občana Meklenburska-Předního Pomořanska. V této zemi nalezneme celou řadu problémů. Na jednu stranu máme co do činění se společností, která se cítí, že nepatří ke zbytku země. Která ale zároveň nepochopila, že se životní podmínky mohou změnit jen tehdy, pokud se soustavně politicky zasazujeme za svá práva.

Kdo bydlí v Anklamu, Pasewalku nebo Usedomu, postupně došel k poznatku, že pokud něco potřebuje, je tam pro něj NPD (ultrapravicová nacionalistická strana – pozn. překl.). Jejich heslo vždy znělo „ti nahoře na vás nemyslí“. V tomto smyslu nemá kancléřka svým tvrzením, že musíme získat důvěru, pravdu. Třeba je to jinak.  Třeba je důležitější sdělit, že ve svobodné společnosti lze spokojený život žít jen tehdy, pokud pro udržení nenarušené společnosti také něco sami děláme. K tomu patří dobrá sociální síť, dobré sousedské vztahy, například k sousednímu Polsku a vysoká míra pocitu zodpovědnosti vůči vlastní společnosti.

REKLAMA

Kdo cestuje Meklenburskem-Předním Pomořanskem, potkává bezútěšné lidi, kteří jsou zkrátka v koncích. Přitom je to jenda z nejhezčích spolkových zemí. Je to také zapomenutá a zanedbaná země s jednou z nejvyšších kvót v nezaměstnanosti a bez funkčního internetu.  Za dob „DDR“ tam bylo zemědělství a rybolov, dnes je tam pouze Netto (obchodní řetězec – pozn. překl.). Kvůli tomu ještě není třeba volit AfD, tato forma závislosti se ale týká mnoha voličů.

Autobus rychleji nedorazí

Úroveň příjmů leží pod spolkovým průměrem, čtvrtina obyvatel je považována za chudé, pracovní poměry jsou časově omezené a kdo se chce dostat z vesnice do města, aby například navštívil kino, nemá buď autobusové spojení, kino, nebo peníze. V zabránění k únikům na okraj politického spektra nemá AfD žádná řešení a samozřejmě nepomůže ani program pro boj s chudobou sám o sobě. Pomůže jen rozmanitá kultura a vzdělání, dobře vedený lokální tisk; po podporuje diskuzi ve společnosti.

Pokud v některé spolkové zemi volí pětina obyvatel pravicové populisty a vyvstane otázka zodpovědnosti, pak nenese vinu jen kancléřka, ale také hospodářství, podniky, vzdělávací politika, věda, univerzity, kulturní zařízení, veškeré strany, my všichni. Pak selhaly všechny koncepty. V Meklenbursku-Předním Pomořansku nebydlí jen samí neonacisté, sympatizanti NPD a klientela AfD. Žijí tam i lidé, kteří chtějí jen vést spokojený život a kterým se to nedaří. Jakou odpověď jim nabízíme? Jaké nápady a řešení? Nic proti hodnotám a slovům, ale správa a řízení může někdy být důležitější.

A za třetí bychom také mohli hovořit o mentalitě. Ve východní Anatolii, západní Sibiři nebo jižní Číně se nachází Bohem zapomenutá místa, na kterých přesto žijí srdeční lidé, chovající se vůči cizincům otevřeně a kteří se podělí se o to, co mají. Zřejmě „DDR“ svým systémem špiclování lidi po generace natolik zničila a vypěstoval v nich takovou nedůvěru, že by stálo se znovu zamyslet nad tím, že v parlamentní demokracii soused, spoluobčan nebo přistěhovalec nepředstavuje nebezpečí, ale přítele. I kdybychom v Německu všechny muslimy a přistěhovalce zakázali a vyhodili, nezrychlí se tím internet a autobus nebude jezdit častěji.

REKLAMA

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno