Mediální expert Udo Göttlich: Problém i řešení leží u uživatelů a masmédií

REKLAMA

Čím se liší novinářská kachna od nepravdivého komentáře na Facebooku? 4 otázky pro teoretika médií Udo Göttlicha, který prostřednictvím klasika sociologie Niklase Luhmanna (na titulním obrázku) vykládá současnost. Luhmann zemřel již v r. 1998, krátce před svou smrtí ještě zveřejnil studii  s názvem „Realita masových médií“. Článek je převzat s laskavým svolením deníku Die Welt.

You are fake news„, vzkázal Donald Trump redaktorovi televizní stanice CNN – to bylo vyvrcholením bouřlivé debaty ohledně jednoho těžkého pojmu. Mediální vědec Udo Göttlich přednášející na Zeppelin Univerzity ve Friedrichshafenu se jako systémový teoretik již léta zabývá sdělovacími formami médií.

Die Welt: Niklas Luhmann kdysi řekl: „Co víme o společnosti, dokonce o světě ve kterém žijeme, víme prostřednictvím médií.“ Platí to ještě?

Udo Göttlich: Z Luhmannovy konstruktivistické perspektivy bylo toto prohlášení nabíledni. Mnoho událostí ke kterým dojde, nemůžeme ani vnímat jinak, než skrze masová média. Se svou výpovědí ale Luhmann popsal pouze jeden aspekt reality mediální společnosti. Na konci knihy, z níž tato hojně citovaná věta pochází, se Luhmann ptá, jak je možné „akceptovat informace o světě a společnosti jako informace o realitě, když víme, jak jsou produkovány“. Jedním z důvodů tohoto ‚považování-za-pravdu‘ může být, že různé na sobě nezávislé zdroje sdělují podobné informace. Co ale pokud tomu tak není?

Die Welt: Vede debata o „fake news“ k tomu, že se u každé nové zprávy více zajímáme o pravdu?

Udo Göttlich: Nevede to k ničemu jinému, než k pochybám vůči všemu a každému. Dnes bychom si ale měli více uvědomovat, že média podávají strukturované zprávy o událostech, které se řídí vypravěčskými konvencemi. Sdělované události se řídí nám od dětství důvěrně známými konvencemi, o které se opírá chápání skutečnosti. Přitom se tyto konvence formovaly teprve během posledních 150 let. Jde tedy o důvěru, kterou těmto zprávám o událostech věnujeme. Jen proto, že se jedná o příběhy, není předběžná skepse namístě. Je ale na místě se podívat, jak jsou takové zprávy produkovány. A zde má líčení na sociálních médiích zcela jiný status, než zpráva klasických masových médií.

Die Welt: Nebyly tu už falešné zprávy odjakživa?

Udo Göttlich: Dříve se nazývaly „novinářskými kachnami“. Přesto jsou „fake news“ novým problémem. To nové začíná tam, kde jsou na sociálních médiích uzpůsobeny k virálnímu šíření. Když se dnes objeví zpráva na Facebooku, šíří se rychleji, než když něco čtete v novinách a druhý den se o tom bavíte s kolegou v práci. Podle mého názoru věnují konzumenti obsahu zpráv na sociálních sítích stejnou důvěru, jako čtenáři profesionálních médií. To je ale problém, protože komunikační charakter je zcela odlišný. Novinářské kachny byly většinou neúmyslnou chybou, která byla následně profesionálně korigována. Oproti tomu „fake news“ nemají za cíl představovat skutečnost. Jsou-li jednou na světě, jde už jen o rychlé šíření pomocí „lajků“, které jejich obsah dodatečně autorizují, neboť přece svým přátelům věříte. Tyto zprávy fungují, protože určitá čtenářská skupina vnímá míru jejich popularity jako měřítko validity. Musíme se tedy vrátit k tomu, jak jsou zprávy produkovány, pokud chceme rozhodovat o tom, jestli můžeme jejich obsahu důvěřovat.

Die Welt: Je označování „fake news“ na sociálních sítích dobrým řešením?

Udo Göttlich: Nemyslím si. Aktivní by měl být uživatel. Ten by se měl chytnout za nos a zeptat se sám sebe, kolik důvěry chce jakým zprávám věnovat – pokud tedy není příznivcem spikleneckých teorií. Masová média často a ráda používají Facebook k lepšímu šíření svých článků. A nyní se tisk diví tomu, proč ho tolik uživatelů Facebooku považuje za zpravodajské médium. Tím však není. Problém i řešení leží u uživatelů a masmédií.


udo-goettlichProf. Dr. Udo Göttlich vyučuje na Zeppelin univerzitě v německém Friedrichshafenu na břehu Bodamského jezera všeobecná mediální a komunikační studia, kde zkoumá současný i historický proces mediálních a společenských změn. Vystudoval komparatistiku (srovnávací vědy), sociologii a politologii na RWHT Aachen, kde také získal magisterský diplom z komparatistiky a doktorát filozofie v oboru sociologie. Habilitoval na univerzitě v Duisburg Essenu v oboru sociologie. Je také spoluautorem několika knih.

REKLAMA

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno