Moskevská vláda podle studie ECFR zaměstnává mafiánské skupiny. Příslušníci organizovaného zločinu jsou pověřováni kybernetickými, ale také fyzickými útoky. Zprávu o organizovaném zločinu řízeným z nejvyšších ruských míst přinesla německá veřejnoprávní rozhlasová stanice Deutsche Welle.
Od r. 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym, jsou vztahy mezi Moskvou a Západem napjaté. Od té doby zvýšila ruská vláda úsilí, jak získat vliv nediplomatickými cestami. Podle studie celoevropského think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) přitom Moskva nesází pouze na své tajné služby, ale také na spolupráci s organizovaným zločinem.
Ze zprávy vyplývá, že existují úzké vazby mezi kremelským bezpečnostním aparátem, jeho zahraniční rozvědkou, vojenskou rozvědkou, vnitřní tajnou službou FSB (nástupce KGB, pozn. překl.) a ruskojazyčnými mafiánskými skupinami, působícími v Evropě. Navíc Kreml tyto skupiny opakovaně pověřuje úkoly k prosazení vlastních zájmů. „Ruský stát je ve vysoké míře kriminální, spojení politiky a zločinu vedla k tomu, že vláda k prosazení svých cílů opakovaně využívá služeb kriminálníků“, konstatuje studie ECFR.
Od kybernetické kriminality až po pašování lidí
„V 90. letech se zločinecké podsvětí, politika, hospodářství a státní bezpečností služby spolu začaly propojovat“, říká autor studie a expert na ruské bezpečnostní otázky Mark Galeotti. Poté co se v r. 2000 stal Vladimír Putin prezidentem, došlo podle studie ke změně těchto vztahů – politické elity začaly využívat služeb podsvětí k prosazení svých cílů. Výsledkem bylo, že gangsteři mohou zůstat gangstery, aniž by se museli obávat systematické represe ze strany státu – aspoň do té doby, pokud budou respektovat pravidlo, že nejmocnější zločineckou bandou je stát.
Podle studie bylo mezitím toto pravidlo rozšířeno také na v Evropě působící tzv. „ruskou mafii“. Ta byla ruskými úřady nasazena k plnění nejrůznějších úkolů, např. při počítačových útocích, pro pašování zboží i lidí a dokonce k cíleným vraždám na zakázku Kremlu. V případě ilegálních obchodů využívají ruské bezpečnostní služby infrastrukturu mafie k tomu, aby dostaly zboží přes hranice, ta za to pak dostane část zisku.
Jak zmizel ruský špión Christopher Metsos?
Jako další příklad spolupráce mezi nejvyššími státními místy v Moskvě a ruským zločineckým podsvětím jmenuje Galeotti, který působí také v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, událost z r. 2010. Tehdy vzbudila celosvětovou pozornost špionážní aféra mezi Ruskem a Spojenými státy: americké úřady rozkryly ruskou špionážní síť v USA.
10 ruských špiónů bylo vyměněno za 2 americké agenty. Další člen ruské špionážní sítě, Christopher Metsos, který byl zatčen na Kypru a předběžně propuštěn na kauci, beze stopy zmizel. Galeotti tvrdí, že mu několik amerických agentů pod podmínkou anonymity sdělilo, že byl podle jejich názoru Metsos pod ochranou ruské mafie převezen z Kypru do Ruska.
Ruská mafie se už dávno nezabývá pouliční kriminalitou
Aby se dostal k informacím o spolupráci Kremlu s mafií, využil Galeotti pro svou studii důvěrné výpovědi spolupracovníků evropských tajných služeb, tak i rozhovory s lidmi z kruhů organizovaného zločinu v Evropě a v Rusku.
Obzvlášť tam, kde se vyskytují velké ruskojazyčné skupiny, lze narazit i na ruskou mafii, dodává expert a jako příklady vyjmenovává jižní Španělsko, Řecko a Litvu. I v centrech pašování lidí, zboží a drog, jako třeba Berlín, má ruská mafie silné zastoupení. Jinak ale než před 20 lety již neoperuje z ulice. Místo toho funguje jako partner, zprostředkovatel a podpora lokálních band nebo kriminálních sítí s celoevropskou působností. Odhaduje se, že třetina heroinu, který se dostane na evropské ulice, prošel rukama ruské mafie.
„Rusko si zabezpečilo vliv na mafii“
Walter Kegö, který se na Institutu bezpečnostní a rozvojové pomoci ve Stockholmu zabývá organizovaným zločinem v Rusku, Galleottiho výpovědi potvrzuje. „Ruská mafie v Evropě raději operuje skrytě“, konstatuje Kegö. Přesto má velký vliv nejen v kriminálním světě, ale i v politice. „Není pochyb o tom, že vysocí kremelští úředníci mafii využívají pro své účely“, dodává.
Spolupráce mezi Kremlem a mafií probíhá tak, aby mohla Moskva skrýt jakékoliv přímé spojení, vysvětluje Galeotti. Kreml se obrací na takové kriminální bandy, které jsou s Ruskem spojeny vlastnictvím nebo lidmi, nebo které jsou odkázány na transport přes ruské území. Tím si bezpečnostní složky udržují vliv na zločinecké bandy. A v případě potřeby, uzavírá Galeotti, se na mafii obrátí Kreml s prosbou, kterou nemohou odmítnout.
