Výzvu nadace Karla Gerolda na obranu vysokých kvalitativních nároků novinářské práce sepsal Karl Meng, který je předsedou jejího kuratoria. Tato nadace je menšinovým vlastníkem deníku Frankfurter Rundschau. Karl Gerold (zemřel v r. 1973, více o něm na konci článku) byl vydavatelem, šéfredaktorem a většinovým vlastníkem Frankfurter Rundschau, která výzvu také zveřejnila.
V mnoha společnostech došlo k nárůstu polarizace a nerovnosti. Autoritářské a nacionalistické zpátečnické skupiny nebo režimy se zabetonovávají ve starých, nedemokratických mocenských strukturách. Pokrokové ideje posledních desetiletí, které se v neposlední řadě projevují nárůstem vnitrospolečenského liberalizmu a různorodosti, jsou stále agresivněji zpochybňovány.
I v demokraciích ale někteří lidé o tomto pokroku pochybují, neboť mají pocit, že jejich zkušenosti a zájmy jsou nedostatečně zastoupeny – to vede až k pochybnostem o demokracii samotné a náchylnosti ke skupinám, které demokratické principy podkopávají.
V takové situaci hodně záleží na věrohodnosti a postoji demokratické veřejnosti. Po celém světě je proto třeba posílit boj za základní sociální a kulturní hodnoty. Jedním z nejdůležitějších pilířů při tom je kvalitní a dobrá žurnalistika. Nadace Karla-Gerolda se sama považuje za zastánce sociálních a liberálních principů a za součást společenského hnutí za obranu vysokých novinářských kvalitativních standardů v demokratické společnosti.
Toto úsilí musí být podpořeno, protože
- po celém světě sílí represe proti nezávislé žurnalistice a autoritářské režimy se stále otevřeněji pokouší zastrašit a manipulovat veřejností,
- se oslabil hospodářský základ mnoha kvalitativně orientovaných médií, a proto už často není dosahováno takové mediální hustoty jako dříve,
- jsou i v rámci informační nabídky v demokraciích rozeznatelné nebezpečné trendy zjednodušování, vypjaté perzonalizace a povrchního vyostření,
- i v digitálním světě přibývá nesoudobosti (v něm. originále „Ungleichzeitigkeit„, termín ražený filozofem Ernstem Blochem, který se vztahuje na rozdílnou míru pokroku v určitém čase, tedy např. pokroku a racionality vůči mentálnímu odmítání moderny, pozn. překl.) a nespravedlnosti a veřejný zájem se příliš často omezuje na jednotlivé a geograficky blízké události,
- je ve vleku digitalizace zpochybňována role samotné žurnalistiky, zatímco se falešné informace šíří obrovskou rychlostí a často jsou velmi těžko rozpoznatelné,
- přibývá trend komunikačního odstínění do bublin stejně smýšlejících souvěrců a tím je stále těžší vést otevřený dialog,
- dobrá novinařina, která tento dialog umožňuje a zároveň zastává nějaký názor, je i v otevřených společnostech dávno ohrožena útoky na mediální svobodu, popř. se stala terčem populistické agitace.
Nadace Karla-Gerolda podporuje novinařinu, která vychází z kvalitativních základů, shromažďuje a klasifikuje nezávislé informace, je zvídavá, zobrazuje rozmanitost soužití a vypointovaně na základě etických norem zasahuje do společenského dění.
1. Kvalitativní nároky
K nenahraditelným znakům kvalitní žurnalistiky patří nezávislé zjišťování a rešerše u všech témat, kterými se zabývá, ale také různorodost analýz a zpráv jako základu věrohodnosti a důvěry. Všude, kde jsou porušována lidská práva, je odpovědí novinářský zájem a publicita. To může naplnit jen mezinárodně cílené novinářské sebevědomí. Nabízená vysvětlení a hodnotově orientované impulzy k přemýšlení by zároveň měly umožňovat tvorbu názorů, nemají ji nahrazovat.
Přitom jde vždy o vysvětlení procesů a událostí, například o zařazení aktuální zprávy do dlouhodobějšího kontextu, během něhož vzniká, včetně jejího významu pro budoucnost. Tato budoucnost není ohraničena lokálně nebo regionálně, ale je provázána s globalizovaným světem. Obzvlášť důležité je zároveň kriticky-konstruktivní zacházení s novými médii, s vědomím jejich hrozeb i možností.
2. Novinářská praxe
Neutralita neexistuje, ale existuje informační jádro – fakta – jako základ pro různá možná hodnocení, což musí být v novinářské praxi znatelné. Předpokladem důvěryhodné žurnalistiky je nezávislé a pečlivé ověřování faktů, obzvlášť tváří v tvář možnostem manipulací digitálního světa. Poměr mezi zprávami a komentáři je přitom u různých novinářských forem definován různě.
Jak zřetelná a rozeznatelná bude hranice mezi oběma formami, silně závisí na novinářském těžišti daného média nebo publikačním prostoru uvnitř tohoto média. Jasná rozlišitelnost mezi zprávami, komentáři a dalšími subjektivními vypravěčskými formami by měla být samozřejmostí.
Přitom jde vždy o kritické a pochopitelné přiblížení vývoje a kulturních procesů a nejen o kritické hodnocení zvenčí, popřípadě u mezinárodních témat o komentáře z velkého odstupu.
Kritické vypořádání se proto nesmí zastavit před zjednodušující novinářskou domýšlivostí a jinými chybnými vývojovými jevy mediální oblasti. Různé novinářské úhly pohledu (například mužský a ženský) na společenská témata obohacují vnímání a teprve ony umožňují diferencovaný pohled.
3. Společenská odpovědnost
Novinářská odpovědnost za demokracii znamená posilování pozitivní orientace, zejména vůči otevřenosti světu a různorodosti, ale také za sociální vyrovnanost a zároveň jednoznačné vymezení proti populizmu a zejména vůči extrémně pravicovému štvaní. Zodpovědný žurnalizmus se angažuje proti nepřátelům demokracie, proti porušování lidských práv a sociálnímu vyloučení.
Zasazuje se za respekt k demokratické angažovanosti vně i uvnitř institucí, místo všeobecného znechucení politikou. Hlásá rovnoprávnost mužů a žen a je proti jakékoliv formě diskriminace.
Demokratická veřejnost by měla pomoci se stabilizací politické a sociální angažovanosti a musí vést debaty přesahující horizont dneška. Při tom se musí stát fórem celé společnosti, včetně menšin a materiálně znevýhodněných lidí. Musí posílit kompetence k mezikulturálním perspektivám a ztížit tak vykořenění všeho druhu a bránit vzniku násilných vnitrospolečenských i mezispolečenských konfliktů.
Dobrá žurnalistika dostojí své zodpovědnosti i tím, že zvyšuje transparentnost novinářské práce a redakčních rozhodnutí, že sama sebe a svou úlohu stále znovu zdůvodňuje a že odkrývá své financování a možné střety zájmů. Nezávislost z důvodů věrohodnosti takovou transparentnost potřebuje, a to až k materiálním otázkám běžného pracovního života, např. pozvánky ap.
4. Naše úloha
Aby celosvětově sílila moc společnosti proti útlaku a cenzuře, ale i aby se demokratické společnosti mohly účinně bránit proti útokům a pozitivně se vyvíjet, je dobrá novinařina nezbytná. Ne náhodou se stal argument, že dobré novinařiny není v digitálním věku třeba, součástí zažitého repertoáru těchto útoků. Opak je pravdou: zodpovědné a věrohodné přezkoumávání jednotlivých informací je čím dál důležitější. Jednoznačný postoj proti nespravedlnosti, diskriminaci, rasizmu a nacionalizmu proto musí být upevněn. Bez angažované a kvalitní žurnalistiky je otevřená demokracie nemyslitelná.
Nadace Karla Gerolda chce prostřednictvím svých programů podporovat mladé novinářky a novináře, kteří se řídí těmito zásadami.
Frankfurter Rundschau získala od americké okupační mocnosti vůbec první licenci k vydávání novin, a to 1. srpna 1945. Rok po jejím vzniku, v dubnu 1946, se Karl Gerold stává jedním z jejích vydavatelů. V r. 1952 vystoupil v zájmu své novinářské nezávislosti z SPD. V následujících letech se Frankfurter Rundschau vyvinula v respektované nadregionální médium národního významu, které ve spíše konzervativním politickém klimatu poválečného období odhodlaně zastávalo levicové pozice. Když byl v r. 1969 ministru vnitra frankistického Španělska Manuelu Fragovi Iribarneovi propůjčen Spolkový kříž za zásluhy, Karl Gerold svůj v r. 1967 propůjčený Velký spolkový kříž za zásluhy vrátil. 13. února 1969 k tomu vydal prohlášení, které vyvolalo značnou pozornost a vedlo až k debatě v německém Spolkovém sněmu. Karl Gerold je považován za jednu z nejvýjimečnějších novinářských a vydavatelských osobností poválečného Německa.
