Úlohou kvalitní novinařiny je posilování otevřené společnosti a demokracie

Výzvu nadace Karla Gerolda na obranu vysokých kvalitativních nároků novinářské práce sepsal Karl Meng, který je předsedou jejího kuratoria. Tato nadace je menšinovým vlastníkem deníku Frankfurter Rundschau. Karl Gerold (zemřel v r. 1973, více o něm na konci článku) byl vydavatelem, šéfredaktorem a většinovým vlastníkem Frankfurter Rundschau, která výzvu také zveřejnila.

V mnoha společnostech došlo k nárůstu polarizace a nerovnosti. Autoritářské a nacionalistické zpátečnické skupiny nebo režimy se zabetonovávají ve starých, nedemokratických mocenských strukturách. Pokrokové ideje posledních desetiletí, které se v neposlední řadě projevují nárůstem vnitrospolečenského liberalizmu a různorodosti, jsou stále agresivněji zpochybňovány.

I v demokraciích ale někteří lidé o tomto pokroku pochybují, neboť mají pocit, že jejich zkušenosti a zájmy jsou nedostatečně zastoupeny – to vede až k pochybnostem o demokracii samotné a náchylnosti ke skupinám, které demokratické principy podkopávají.

V takové situaci hodně záleží na věrohodnosti a postoji demokratické veřejnosti. Po celém světě je proto třeba posílit boj za základní sociální a kulturní hodnoty. Jedním z nejdůležitějších pilířů při tom je kvalitní a dobrá žurnalistika. Nadace Karla-Gerolda se sama považuje za zastánce sociálních a liberálních principů a za součást společenského hnutí za obranu vysokých novinářských kvalitativních standardů v demokratické společnosti.

Toto úsilí musí být podpořeno, protože

  • po celém světě sílí represe proti nezávislé žurnalistice a autoritářské režimy se stále otevřeněji pokouší zastrašit a manipulovat veřejností,
  • se oslabil hospodářský základ mnoha kvalitativně orientovaných médií, a proto už často není dosahováno takové mediální hustoty jako dříve,
  • jsou i v rámci informační nabídky v demokraciích rozeznatelné nebezpečné trendy zjednodušování, vypjaté perzonalizace a povrchního vyostření,
  • i v digitálním světě přibývá nesoudobosti (v něm. originále „Ungleichzeitigkeit„, termín ražený filozofem Ernstem Blochem, který se vztahuje na rozdílnou míru pokroku v určitém čase, tedy např. pokroku a racionality vůči mentálnímu odmítání moderny, pozn. překl.) a nespravedlnosti a veřejný zájem se příliš často omezuje na jednotlivé a geograficky blízké události,
  • je ve vleku digitalizace zpochybňována role samotné žurnalistiky, zatímco se falešné informace šíří obrovskou rychlostí a často jsou velmi těžko rozpoznatelné,
  • přibývá trend komunikačního odstínění do bublin stejně smýšlejících souvěrců a tím je stále těžší vést otevřený dialog,
  • dobrá novinařina, která tento dialog umožňuje a zároveň zastává nějaký názor, je i v otevřených společnostech dávno ohrožena útoky na mediální svobodu, popř. se stala terčem populistické agitace.

Nadace Karla-Gerolda podporuje novinařinu, která vychází z kvalitativních základů, shromažďuje a klasifikuje nezávislé informace, je zvídavá, zobrazuje rozmanitost soužití a vypointovaně na základě etických norem zasahuje do společenského dění.

1. Kvalitativní nároky

K nenahraditelným znakům kvalitní žurnalistiky patří nezávislé zjišťování a rešerše u všech témat, kterými se zabývá, ale také různorodost analýz a zpráv jako základu věrohodnosti a důvěry. Všude, kde jsou porušována lidská práva, je odpovědí novinářský zájem a publicita. To může naplnit jen mezinárodně cílené novinářské sebevědomí. Nabízená vysvětlení a hodnotově orientované impulzy k přemýšlení by zároveň měly umožňovat tvorbu názorů, nemají ji nahrazovat.

Přitom jde vždy o vysvětlení procesů a událostí, například o zařazení aktuální zprávy do dlouhodobějšího kontextu, během něhož vzniká, včetně jejího významu pro budoucnost. Tato budoucnost není ohraničena lokálně nebo regionálně, ale je provázána s globalizovaným světem. Obzvlášť důležité je zároveň kriticky-konstruktivní zacházení s novými médii, s vědomím jejich hrozeb i možností.

2. Novinářská praxe

Neutralita neexistuje, ale existuje informační jádro – fakta – jako základ pro různá možná hodnocení, což musí být v novinářské praxi znatelné. Předpokladem důvěryhodné žurnalistiky je nezávislé a pečlivé ověřování faktů, obzvlášť tváří v tvář možnostem manipulací digitálního světa. Poměr mezi zprávami a komentáři je přitom u různých novinářských forem definován různě.

Jak zřetelná a rozeznatelná bude hranice mezi oběma formami, silně závisí na novinářském těžišti daného média nebo publikačním prostoru uvnitř tohoto média. Jasná rozlišitelnost mezi zprávami, komentáři a dalšími subjektivními vypravěčskými formami by měla být samozřejmostí.

Přitom jde vždy o kritické a pochopitelné přiblížení vývoje a kulturních procesů a nejen o kritické hodnocení zvenčí, popřípadě u mezinárodních témat o komentáře z velkého odstupu.

Kritické vypořádání se proto nesmí zastavit před zjednodušující novinářskou domýšlivostí a jinými chybnými vývojovými jevy mediální oblasti. Různé novinářské úhly pohledu (například mužský a ženský) na společenská témata obohacují vnímání a teprve ony umožňují diferencovaný pohled.

3. Společenská odpovědnost

Novinářská odpovědnost za demokracii znamená posilování pozitivní orientace, zejména vůči otevřenosti světu a různorodosti, ale také za sociální vyrovnanost a zároveň jednoznačné vymezení proti populizmu a zejména vůči extrémně pravicovému štvaní. Zodpovědný žurnalizmus se angažuje proti nepřátelům demokracie, proti porušování lidských práv a sociálnímu vyloučení.

Zasazuje se za respekt k demokratické angažovanosti vně i uvnitř institucí, místo všeobecného znechucení politikou. Hlásá rovnoprávnost mužů a žen a je proti jakékoliv formě diskriminace.

Demokratická veřejnost by měla pomoci se stabilizací politické a sociální angažovanosti a musí vést debaty přesahující horizont dneška. Při tom se musí stát fórem celé společnosti, včetně menšin a materiálně znevýhodněných lidí. Musí posílit kompetence k mezikulturálním perspektivám a ztížit tak vykořenění všeho druhu a bránit vzniku násilných vnitrospolečenských i mezispolečenských konfliktů.

Dobrá žurnalistika dostojí své zodpovědnosti i tím, že zvyšuje transparentnost novinářské práce a redakčních rozhodnutí, že sama sebe a svou úlohu stále znovu zdůvodňuje a že odkrývá své financování a možné střety zájmů. Nezávislost z důvodů věrohodnosti takovou transparentnost potřebuje, a to až k materiálním otázkám běžného pracovního života, např. pozvánky ap.

4. Naše úloha

Aby celosvětově sílila moc společnosti proti útlaku a cenzuře, ale i aby se demokratické společnosti mohly účinně bránit proti útokům a pozitivně se vyvíjet, je dobrá novinařina nezbytná. Ne náhodou se stal argument, že dobré novinařiny není v digitálním věku třeba, součástí zažitého repertoáru těchto útoků. Opak je pravdou: zodpovědné a věrohodné přezkoumávání jednotlivých informací je čím dál důležitější. Jednoznačný postoj proti nespravedlnosti, diskriminaci, rasizmu a nacionalizmu proto musí být upevněn. Bez angažované a kvalitní žurnalistiky je otevřená demokracie nemyslitelná.

Nadace Karla Gerolda chce prostřednictvím svých programů podporovat mladé novinářky a novináře, kteří se řídí těmito zásadami.


Frankfurter Rundschau získala od americké okupační mocnosti vůbec první licenci k vydávání novin, a to 1. srpna 1945. Rok po jejím vzniku, v dubnu 1946, se Karl Gerold stává jedním z jejích vydavatelů. V r. 1952 vystoupil v zájmu své novinářské nezávislosti z SPD. V následujících letech se Frankfurter Rundschau vyvinula v respektované nadregionální médium národního významu, které ve spíše konzervativním politickém klimatu poválečného období odhodlaně zastávalo levicové pozice. Když byl v r. 1969 ministru vnitra frankistického Španělska Manuelu Fragovi Iribarneovi propůjčen Spolkový kříž za zásluhy, Karl Gerold svůj v r. 1967 propůjčený Velký spolkový kříž za zásluhy vrátil. 13. února 1969 k tomu vydal prohlášení, které vyvolalo značnou pozornost a vedlo až k debatě v německém Spolkovém sněmu. Karl Gerold je považován za jednu z nejvýjimečnějších novinářských a vydavatelských osobností poválečného Německa.




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: