V neděli večer přesně ve 20:15 začal jediný televizní duel mezi současnou kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) a jejím vyzyvatelem, sociálním demokratem Martinem Schulzem (SPD) před letošními parlamentními volbami v Německu. Souboj plánovaný původně na 90 minut nakonec trval téměř 2 hodiny a současně ho živě vysílaly 2 veřejnoprávní a 2 soukromé televizní stanice: ARD, ZDF, RTL a SAT1. 40 % voličů nebylo podle průzkumů veřejného mínění před televizním soubojem rozhodnuto, koho mají volit. A tak je logické, že se ihned po skončení přenosu ze však stran vyrojily nejrůznější analýzy, statistiky, ankety a komentáře. Psáno pro Forum 24.
Samotná diskuze byla rozdělena na 4 témata: migrace, zahraniční politika, sociální spravedlnost a vnitřní bezpečnost. Debatu moderovali Maybrit Illnerová (ZDF), Peter Kloeppel (RTL), Sandra Maischbergerová (ARD), a Claus Strunz (Pro7/SAT.1). Přímý přenos zajišťovalo 8 kamer, přibližně 700 novinářů z celého světa sledovalo dění z tiskového centra hned vedle studia, přímý přenos sledovalo 16,11 milionů diváků (během poslední debaty v r. 2013 to bylo 17,64 milionů sledujících, rekord stále drží televizní souboj z r. 2005 mezi Gerhardem Schröderem a Angelou Merkelovou s 20,98 miliony diváků).
Thomas Baumann z veřejnoprávní ARD v poledne před přímým přenosem použil téměř sportovní terminologii, když výchozí situaci zhodnotil slovy: „Martin Schulz je vyzyvatelem, jeho strana už týdny výrazně zaostává za Unií (CDU/CSU) a z toho vyplývá jediné: dnes musí útočit. Musí se pokusit kancléřku, která se zpravidla přímé konfrontaci vyhýbá, vyprovokovat. Proslýchá se, že na to možná půjde tvrdě, nesmí však být příliš agresivní, protože agresivitu většina Němců nemá ráda a také by neodpovídala jeho naturelu. Jedno se zdá být jasné: pokud se ještě SPD chce stát nejsilnější stranou, musí tento duel vyhrát, kancléřce by stačila remíza.“ Oba hlavní aktéři se také jako vrcholoví sportovci připravovali: sobotu věnovali pečlivému studiu podkladů, v neděli pak relaxovali a snažili se vyčistit hlavu.
Splnil televizní souboj vysoká očekávání?
Co si myslí média?
Deník Badische Neuste Nachrichten z Karlsruhe píše: „Polovina národa spolu svorně sedí před televizními obrazovkami: kdy to v dobách pay-TV a Netflixu ještě můžeme zažít? Angela Merkelová a Martin Schulz včera v nejlepším vysílacím čase Místa činu svým duelem pořádně zamíchali televizní krajinou. Aspoň chvílemi byli oba volební matadoři zábavnější, než lecjaká kriminálka. Kandidát SPD Martin Schulz, kterého po úvodním nadšení už mnozí zase odepsali, napadal a popichoval. Kancléřka rozehrála státnickou kartu a útoky po sobě nechávala jednoduše sklouznout.“
„Nepovažuji je za ohrožení, ale za výzvu“, Angela Merkelová o uprchlících, které Německo přijalo.
„Islám je, stejně jako jakékoliv jiné náboženství, v naší zemi integrovatelné“, Martin Schulz o muslimech v Německu.
Ke zcela jinému závěru dochází Stuttgarter Nachrichten: „O obratu v boji o křeslo kancléře nemůže být řeč. Nápadně často přicházel Schulz s výrazy jako ‚V tom má paní Merkelová pravdu‘. Je to férové. Vyjadřuje to názorovou blízkost obou kandidátů. Ale jako vyzyvatel tím sotva zaboduje. Televizní souboj se tak stal věrným obrazem předvolebního boje: tady se navzájem hladí dva koaliční partneři.“
Podobně to vidí Franfurter Allgemeine Zeitung: „Když se malé strany dívají na souboj velkých, nemohou v tom rozpoznat nic jiného, než velkou koalici. Dokonce i nepředvídatelné události jako změna energetické politiky (po havárii ve Fukušimě, pozn. red.) nebo uprchlická krize podléhají pravidlům předem vytyčené cesty. Angela Merkelová a Martin Schulz jsou zajati ve spirále kompromisů, i kdyby se sebevíc snažili spolu válčit. Angele Merkelové tato role sedí. Schulzovi oproti tomu působí potíže, neboť si v ní připadá jako ve vězení“, konstatuje deník FAZ.
Duel dvou špičkových kandidátů znevýhodňuje opozici, protože se nemusí postavit otázkám jiných stran. Proto Zelení, FDP a Levice požadovali rozšíření diskuze o malé strany. Bezvýsledně. „Nyní jsou však zrovna malé strany největšími vítězi televizního duelu“, komentuje situaci Süddeutsche Zeitung. „Televizní debata byla natolik nudná a rozdíly mezi Schulzem a Merkelovou byly tak malé, že i v naprostých dobrácích rostl stesk po alternativách mimo CDU a SPD. Na konci souboje byly dokonce smazány poslední rozdíly, třeba ohledně důchodového věku nebo přístupových jednání s Tureckem.“
K podobným závěrům dochází deník Die Welt: „Když se dva perou, třetí se směje. Čím horlivěji se při nedělním souboji souhlasně přikyvovalo, usmívalo a chválilo, tím veselejší mohly být obličeje ve stranických centrálách Levice, FDP, Zelených a AfD. Velká koalice zrovna nepředváděla svou nejzábavnější stránku.“ A svůj článek uzavírá zjištěním: „Aby nedošlo k nedorozumění: velká koalice si bezesporu může připsat velké zásluhy o blaho naší země. (…) Pokud však jde o metaposelství a zhodnocení televizního souboje, dojdeme k tomu, že nutně potřebujeme jinou vládní konstelaci. S radostí takovou, která rozumí hospodářství, růstu a vzdělání. Ještě se nám vede dobře. Tak to ale nemusí zůstat.“
„Když se stanu kancléřem, ukončím přístupová jednání s Tureckem“, Schulz o přístupových jednáních s EU.
„Turecko se dechberoucí rychlostí vzdaluje všem demokratickým zvyklostem“, Merkelová k vývoji v Turecku.
Levicový TAZ míní: „Schulzovi se nedaří prorazit blyštivé brnění Angely Merkelové. V rozhodujících momentech je Merkelová ostřílenější a je si jistější ve faktech, zatímco na Schulzovi je napětí ve vyhrocených situacích občas zřetelně znát.“ Berlínský deník pokračuje: „(v debatě) jde zevrubně o uprchlickou politiku. Duel dlouhé minuty působí, jako by moderátorům nastrčili pár otázek politici AfD. Moderátor SAT1 Claus Strunz se může pyšnit, že několikrát nepustil a trval na dovysvětlení. Mnoho témat, která se týkají každodenního života, v 90 minutách chyběla. Dobře pro Merkelovou, špatně pro Schulze.“
„Jasná stanoviska, jasné názory – tím Schulz proti rozvážné Merkelové vícekrát zabodoval. Obzvlášť viditelné to bylo v přístupu k turecké otázce. Merkelová zůstala Merkelovou a díky tomu z toho vytěžila, co se dalo: vysvětlila, že SPD byla téměř vždy u toho. Že nakonec vyloučila spolupráci s AfD a Levicí a Schulze přiměla, aby si otázku Levice ponechal otevřenou, ji zřejmě obzvlášť potěšilo“, domnívá se deník Badische Zeitung z Freiburgu.
Deník Rheinische Post z Düsseldorfu dochází k závěru: „Jedno je třeba po tomto televizním souboji říct: Německo má dva přesvědčené a rozumné demokraty, ucházející se o úřad šéfa vlády. Tváří v tvář populistům, kteří vládnou jinde, to není zrovna nejhorší výsledek.“
Co si myslí lidé?
Jaký dojem zanechal televizní souboj u diváků, se pokouší zjistit vědci zabývající se politikou a komunikací z univerzity v Landau spolu se svými kolegy z univerzity v Mohuči. Ke společné projekci si proto pozvali 200 oprávněných voličů. Politolog a vedoucí studie Thorsten Faas na serveru německé veřejnoprávní rozhlasové stanice Deutschlandfunk vysvětluje, že televizní souboj je událost, jejíž vliv lze dobře izolovat, a proto je vhodná k detailnímu zkoumání. Vědci nezjišťovali jen názory respondentů před a po vysílání, ale i během něj.
„Zatajil se mi dech“, Merkelová k Trumpovým vyjádřením po nepokojích Louisville.
„Problém, který máme s Trumpem, je jeho nevypočitatelnost“, Schulz k povaze současného amerického prezidenta.
Formát televizních soubojů kandidátů je sice po mediální a politické stránce považován za zastaralý a je kritizován za svou jednostrannost, lidé mu ale rozumí a dokáže v nich posílit argumenty k určitému rozhodnutí. Přesouvají se tak preference a ubývá nerozhodnutých voličů. „Dnes se hodně mluví o tom, jak byl (televizní) souboj nudný a že oba (kandidáti) byli často zajedno. To je možná pravda, přesto ale docházelo k situacím, které se lidí dotkly a které je ovlivnily“, myslí si Faas. Například když Martin Schulz prohlásil, že je pro ukončení přístupových rozhovorů s Tureckem. Angela Merkelová zabodovala, když řekla, že do Německa nemůže opravdu přijít každý, že je třeba se zaměřit hlavně na příčiny uprchlické krize. Nutno podotknout, že výhody jsou v tomto televizním formátu na straně vyzyvatele, jehož image ještě není předem tolik ukotvena.
Různé bleskové průzkumy, zveřejňované ihned po skončení podobných debat, považuje Faas za diskutabilní. Příliš rychle vytvářejí vlastní obraz o průběhu diskuzí a utvrzují tak vnímání veřejnosti o vítězích a poražených. O metodách těchto průzkumů hovoří i to, že často docházejí k různým výsledkům. „Nám nejde ani tak o to, abychom na konci řekli, že Schulz získal 2,8 procentních bodů, ale chceme porozumět procesům, jak lidé takovou událost vnímají, na co reagují, co na ně působí a co je ovlivňuje, případně co je odpuzuje“, vysvětluje Faas. „A to lze během během takového izolovaného televizního souboje zjistit lépe, než při mnoha jiných příležitostech. Proto není výsledkem ‚buď anebo‘, ale smířlivé a pokojné ‚tak i tak‘, které spolu s jinými demoskopickými instituty tak rádi sdílíme.“
Co si myslí odborníci?
Podle experta na rétoriku a kouče řeči těla Wernera Dieballa nebyl Martin Schulz v televizním souboji příliš přesvědčivý. „Měl fáze, ve kterých byl dobrý“, řekl magazínu Focus Online. „Ale nedokázal kancléřku dostat do rohu.“ Schulze považuje za útočníka se zataženou ruční brzdou. „On je přece vyzyvatelem. Na jeho vystupování to skoro nebylo znát.“
Podle Dieballa debata místy působila, jako by poradci kandidáta SPD nabádali, aby nebyl příliš útočný a tak na voliče nepůsobil agresivně a nesympaticky. Místo toho zvolil Schulz pozitivní vystupování. Je možné, že to však přehnal. „Byl velmi žoviální, přátelský, děkoval za otázky, hodně se usmíval“, všiml si odborník. To sice mohlo působit sympaticky, při televizním souboji to však nemusí být vždy vhodné. „Všeho moc škodí“, dodává Dieball.
Zato okamžik, kdy si Schulz nemohl vzpomenout, co chtěl říct, nepovažuje kouč rétoriky za příliš tragický. Sociální demokrat ztratil krátce nit, když chtěl citovat výrok mystika Rumiho. „Na diváky to působí lidsky“, soudí Dieball. Kouč postrádal nejen více ofenzivy, ale i „osobní momenty, které by lidi chytly a které se k jeho stylu mluvy hodí“. Dieballův závěr proto zní: „Schulz byl příliš nekonkrétní a opatrný. Jako by sám úplně nevěřil, že by mohl Merkelovou porazit.“
„Německo je bohatou zemí, ale ne všichni lidé jsou bohatí“, Schulz k sociální spravedlnosti.
„Zcela jasné ne!“, Merkelová k odchodu do důchodu v 70.
Že televizní duel nezpůsobí žádnou zásadní změnu názorů, bylo zřejmé. Kandidát SPD však propásl velkou šanci, aby se postavil kancléřce Merkelové a voličkám a voličům dal důvod, aby ho volili, kritizuje volební pozorovatelka deníku Süddeutsche Zeitung, lingvistka Elisabeth Wehlingová.
„Žijeme v době, kdy zavedené strany čelí výtkám, že se příliš vzdálily od lidí a jejich problémů. Pak hraje i jemný rozdíl mezi ‚vládnu s vámi‘ a ‚vládnou pro vás‘ velkou roli. Volič nechce žádné politiky, který jim problémy odebere, ale chce spolutvořit a spolurozhodovat. To by vlastně měly být i hodnoty SPD“, naráží Wehlingová na rozdíly ve vyjadřování obou kandidátů.
Za přesvědčivější považuje Angelu Merkelovou: „Měla jednoznačně lepší závěrečné slovo, na Schulzovi bylo jasně vidět, že si svůj proslov dopředu nastudoval. Jasně, že se oba kandidáti na duel dokonale připravili. Ale Merkelová působila suverénněji.“ Usmívala se, dívala se často do kamery. Podle lingvistky ještě nikdy nepůsobila tak lidsky a blízce, jako v těchto týdnech. Schulz je dobrý, pokud může mluvit spontánně. „Například v situaci, kdy vyprávěl o řemeslnících, kteří se ho ptali, zda budou i nadále moci jezdit svými naftovými auty do práce“, uzavírá Wehlingová.
Co říkají první průzkumy?
Podle bleskového průzkumu veřejnoprávní televizní stanice ARD, provedeného agenturou Infratest Dimap, považovalo 55 % diváků za přesvědčivější kancléřku, 35 % pak jejího vyzyvatele. Během svého působení v úřadu neměla kancléřka ještě nikdy tak velký náskok před svým vyzyvatelem. Podle analýzy výzkumné skupiny Wahlen (Volby) provedené pro další veřejnoprávní televizi ZDF se 32 % diváků rozhodlo pro Merkelovou a 29 pro Schulze.
„Teď musíme nastavit výhybky pro budoucnost“, Merkelová ve své závěrečné řeči.
„Nejlepším prostředkem je odvaha povstat. Tvořit budoucnost a ne se přehrabovat v minulosti“, Schulz ve své závěrečné řeči.
Podle ZDF zanechal Schulz lepší dojem u 29 % nerozhodnutých, Merkelová u 25. Pro 46 % však byli oba kandidáti na stejné úrovni – předvolební souboj jim tedy při rozhodování nepomohl. Podle ARD považovalo Merkelovou 48 % za přesvědčivější, Schulze jen 36 %. V předvolebních průzkumech nyní leží SPD 13 – 18 % za CDU/CSU. Volby do Spolkového sněmu se konají 24. září.
