Sebastian Kurz a jeho nové Rakousko

15. října 2017 se v Rakousku konaly parlamentní volby. Díky několikakolovému sčítání hlasů budou oficiální výsledky prezentovány až zítra, ve čtvrtek 19. října. Už nyní je ale jisté, že se po napínavém souboji populistická FPÖ (podle aktuálních předběžných výsledků 26,04 %; +5,53) propadla až na třetí místo, když ji předběhla i sociálně demokratická SPÖ (26,86 %; +0,04). Vítězem se stala Rakouská lidová strana ÖVP (31,52 %; +7,53). Její mladý, teprve 31letý předseda zosobňuje jako žádný jiný stesk Rakušanů po „novém začátku“: šéf ÖVP Sebastian Kurz nyní chce ve funkci kancléře přestavět celou zem. Co, prosím vás, má být na jeho politice „pravicového“? Článek napsal pro Die Welt Christoph B. Schiltz.

Komentátoři, výzkumníci veřejného mínění a politologové se shodnou: s lehkým podtónem pobouření diagnostikují Rakousku, kde se vítěz voleb Sebastian Kurz z lidovecké ÖVP zřejmě stane novým kancléřem, obrat doprava. Co takovým „obratem doprava“ má vlastně být?

„Vpravo“, „vlevo“ jsou kategorie, které sice dříve patřily ke každodennímu politickému diskurzu, ale v komplexním a globalizovaném světě už nemají co hledat. Jsou zavádějící. Otevřenost, schopnost inovace, stupeň svobody – to je to, co se počítá.

Je snad „pravicové“, že chce politik jako Kurz zabezpečit vnější hranice tak, aby se uprchlíci v nouzi dostali do Rakouska pouze kontrolovanou cestou a ti, kteří mají nulovou šanci na azyl v Evropě, budou včas odmítnuti?

Je „pravicové“, když chce Kurz sociální služby žadatelům o azyl – zcela v duchu doporučení Evropské komise nebo německého ministra vnitra Thomase de Maizièra – v Evropě více sjednotit a výdaje vlastní země odpovídajícím způsobem snížit, aby tak zabránil tzv. sekundární migraci v rámci EU?

Je „pravicové“, pokud někdo požaduje přísnější tresty pro těžké kriminálníky a volá po větších možnostech dozoru nad teroristickými aktivitami, aby se zabránilo teroristickým útokům? Je „pravicové“, když strany evropskou myšlenku sice podporují, ale chtějí předpisy Unie podrobit bližšímu zkoumání z pohledu subsidiarity?

„Obrat doprava“ – to je absurdní kategorizace. Buď je politika správná nebo špatná. A Kurzova migrační politika je v hlavních bodech správná, neboť sází na kontrolovanou migraci a odhaluje fungující ochranu vnějších hranic EU jako chiméru.

Fenomén Kurz, jehož raketový start zosobňuje stesk Rakušanů po „novém začátku“ v politice, podněcuje debatu o úloze občansko konzervativních stran v Evropě. Je to ale umělá debata, pomocí které se televizní „experti“ a někteří politici CSU jako např. Andreas Scheuer rádoby odborně dělají zajímavými.

Každá země je totiž případ sám pro sebe, se specifickými geografickými strukturami, složením obyvatelstva, politickou organizací a kulturou. Proto taková srovnání pokulhávají. Neexistuje žádná jednotná evropská vyhláška pro volební vítěze.

Zůstává zjištění, že v různorodých a blahobytných evropských společnostech jako je Německo, Finsko nebo Rakousko, je všeobecná potřeba sociální spravedlnosti a rovnosti šancí v současné době menší než touha po bezpečí a pořádku. To včas nerozpoznal jak německý kandidát na úřad kancléře Martin Schulz z SPD, tak rakouský kancléř  Christian Kern z SPÖ.

Poměr státních výdajů k HDP dosahuje 50 %

Zatím není zcela jasné, kdo v Rakousku nakonec bude vládnout. Koalice mezi SPÖ a populistickou FPÖ je stejně myslitelná, jako spojenectví s konzervativní ÖVP a Svobodnými nebo nové vydání velké koalice. Rozhodující pro úspěch nové vlády nakonec bude, jak se podaří Rakousko orientovat na budoucnost.

Felix Austria se během posledních let změnilo v obří reformní staveniště: ospalá produktivita, příliš málo nově založených firem, státní intervence ve výši 50 %, přeregulované podnikatelské zákony, přežitý důchodový systém, chybějící inovace a nesmyslné subvence jako „prémie za nárůst investic“ nebo „zaměstnavatelský bonus“ v dobách slibné konjunktury.

Z tohoto stavu profituje pouze přerůstající byrokracie, zastaralý federální systém a stínová vláda, sestávající z hospodářské komory a komory zaměstnanců – perfektní sociální kliky, která se po desetiletí snaží zabetonovat stávající stav. Kurz to chce za každou cenu změnit.

Svou stranu už dalekosáhle přeorganizoval, nyní by mohl od základů zmodernizovat svou zemi. Kurz se může stát lepší Merkelovou. I Christian Kern chce – s menšími ambicemi – starý systém změnit. Pokud by chtěl zůstat kancléřem a vládnout se Svobodnými, musel by napřed vyhrát začínající mocenské boje v hluboce rozdělené SPÖ.

Rakousko má – navzdory veškerému vnitřnímu odporu – potenciál, stát se evropskou předlohou reforem, vzorem zdařené transformace přeregulovaného národního hospodářství s klientelistickými strukturami směrem k dynamické a inovativní zemi.

Rakouskou předností je, že je menší a flexibilnější než těžkopádné ekonomiky Itálie a Francie. K tomu se přidává současná konjunktura: hospodářství se daří nejlépe za posledních 10 let a zaznamenává největší přírůstek zaměstnanosti od r. 2011.

To samozřejmě nejsou plody poslední vlády, zásluhu má současná celosvětová konjunktura. Ale překvapivě silná ekonomika nabízí příznivé prostředí pro dalekosáhlé reformy, jako už dlouho ne. Kurz nebo Kern musí toto momentum využít.

FPÖ se stala umírněnější

A co by změna ve Vídni znamenala pro Evropu? Nová Kurzova nebo Kernova vláda za účasti FPÖ by ztížila zřetelně situaci německé kancléřce Merkelové a francouzskému prezidentovi Macronovi: Vídeň by po Berlínu a Bruselu požadovala více tvrdosti v  uprchlické politice a masivně by torpédovala Macronovy sny o eurozóně, které ale nedůvěřivě sledují i Merkelová a němečtí liberálové z FDP.

Ovšem i FPÖ by podporovala větší integraci v otázkách bezpečnosti a bezpečnosti hranic. Bojkotovat Rakousko, jak k tomu došlo před 17 lety ze strany EU omezením diplomatických kontaktů, je tedy nejen z tohoto důvodu za současného stavu nemyslitelné. Obě strany se poučily, EU vyspěla a FPÖ je umírněnější než tehdy.

Nová rakouská vláda ale Evropské unii přináší i šance. Rakousko by se svou kombinací moderního hospodářství a přísné migrační politiky mohlo v budoucnu stát převodovým řemenem mezi státy uvnitř Unie a zeměmi Visegrádské čtyřky, které se stále více EU vzdalují.

Propasti mezi střední a východní Evropou a zbývajícími členskými zeměmi EU by se tak opět mohly zmenšit. Pokud by se podařilo plíživý proces eroze mezi Západem a Východem zastavit, stalo by se Rakousko kotvou stability v Evropě.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: