Proč chce Donald Trump uznat Jeruzalém za izraelské hlavní město?

POLITIQ: Právě se stalo

Renomovaný německý deník Die Welt se zabývá situací Jeruzaléma v kontextu plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, uznat město za hlavní město státu Izrael.

USA chtějí ve středu uznat Jeruzalém za izraelské hlavní město. Následovat má přesunutí amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Tomuto kroku se doposud – z mnoha důvodů – každý americký prezident vyhýbal.

Die Welt uvádí nejdůležitější důvody:

  1. Z jaké důvodu podniká Trump tento krok? Donald Trump tím plní jeden ze svých předvolebních slibů. A je mu jedno, že tímto krokem vyvolá silnou eskalaci blízkovýchodních problémů. Zrazuje také důležité americké partnery v arabském světě. Prakticky všechny strany hodnotí uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele jako konec mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci. To je hodně vysoká cena.
  2. Proč je Jeruzalém roznětkou Blízkého východu? Město je svaté pro křesťany, židy i muslimy. Ve Starém Městě se nachází posvátná hora Al-Sharif. Na ní stojí skalní dóm, vedle něj se nachází mešita al-Aksá, třetí nejsvětější místo islámu. Na úpatí hory stojí Zeď nářků, důležité místo pro židy.
  3. Jaké jsou první reakce? S výjimkou Izraele vesměs kritické. Mnoho blízkovýchodních zemí, ale také Německo a Francie poukazují na eskalační potenciál Trumpova rozhodnutí. Turecko Izraeli vyhrožuje ukončením diplomatických styků. Pozitivní reakce oproti tomu přichází od amerických evangelikánů a od důležitých sponzorů republikánů, jako např. majitele kasin Shaldona Adelsona.
  4. Jak k situaci v Jeruzalémě došlo? V šestidenní válce v r. 1967 dobil Izrael východní část Jeruzaléma a později ji anektoval. Mezinárodní společenství tento krok neuznalo. Palestinci považují východní Jeruzalém za hlavní město nezávislé Palestiny, Izrael si však celé město nárokuje pro sebe. Staré Město se zdí nářků a Chrámovou horou se nachází ve východní části Jeruzaléma.
  5. Jaký vývoj lze očekávat? Samotné Spojené státy prostřednictvím svého velvyslanectví varují před vypuknutím násilí. Není vůbec jasné, co si Washington za tímto svévolným rozhodnutí představuje, či jaká jsou jeho očekávání dalšího vývoje.
  6. Jaká řešení byla navrhována v minulosti? Podle plánu z r. 1947 navrhovaly Spojené národy mezinárodní správu města. V r. 200 navrhl tehdejší prezident USA Bill Clinton rozdělení Jeruzaléma. Jeho plán zněl: „Co je židovské, zůstane židovské, co je arabské připadne Palestincům.“ K podobnému výsledku dospěla i tzv. Ženevská iniciativa, vypracovaná v r. 2003 izraelskými a palestinskými zástupci.
  7. Kdo Jeruzalém obývá? Podle izraelských úřadů má Jeruzalém 866.000 obyvatel, z toho je 542.000 Židů a 323.700 Arabů. Ve východním Jeruzalémě převažuje arabské obyvatelstvo, v západním židovské.
  8. Nacházela se v minulosti v Jeruzalémě nějaká velvyslanectví? Podle údajů izraelského listu Haaretz se v minulosti ve městě ve stejnou dobu nacházelo 16 velvyslanectví. Mimo jiné tam v 50. letech měla svá zastupitelství Keňa, Bolívie, Nizozemí a Haiti. Po anexi Jeruzaléma v r. 1980 však byla většina velvyslanectví uzavřena. V r. 2006 opustily město poslední 2 velvyslanectví, a to Kostariky a Salvádoru.

 



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: