Nová studie kriminalisty Christiana Pfeiffera dochází k závěru, že s uprchlíky došlo k nárůstu kriminality. Studie vycházela z násilných trestných činů, ke kterým došlo mezi lety 2014 a 2016 v Dolním Sasku, uvádí německý magazín Focus.de.
Uprchlíci byli častěji podezřelí z násilných trestných činů, než proporčně odpovídá jejich podílu ve společnosti. Studie dochází k závěru, že celkově násilná trestná kriminalita stoupla o 10,2 %, většinu tohoto nárůstu (92,1 %) mají na svědomí uprchlíci.
Autoři studie však zároveň odmítli paušální tvrzení, že by uprchlíci tíhli více k násilí, než jiné skupiny obyvatelstva. Magazín Focus Online mluvil s autorem studie Christianem Pfeifferem o příčinách tohoto stavu.
1. Věkové složení uprchlíků
Mezi uprchlíky jsou nadprůměrně zastoupeni mladí muži. Právě tato skupina se – nazávisle na národnosti – nejvíce dopouští trestných činů.
2. Na cizince je častěji podáváno trestní oznámení
Studie poukázala také na to, že oběti trestných činů častěji udají pachatele, pokud je cizincem (až dvojnásobně, zdroj ARD). To dokonce platí i tehdy, pokud jsou cizinci oběť i pachatel.
3. Kultura v zemích původu
Velkou roli hraje i země původu. Ze 100 trestných činů jich jen 16 připadalo na válečné uprchlíky ze zemí jako Sýrie, ačkoliv představují většinu uprchlíků. Většina trestných činů připadá na uprchlíky ze severoafrických zemí, byť jsou zastoupeni jen 0,9 %.
Pfeiffer to vysvětluje „macho-kulturou“ panující v těchto zemích, kde k mužskému obrazu patří na urážky reagovat násilím. „To je přesně to, co jsme mohli spatřit během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem v r. 2015“, dodává kriminolog.
4. Nepřítomnost žen
Ženy mají kultivační efekt. „Jsou-li poblíž manželky nebo sestry, problém s násilnou kriminalitou to tlumí.“ Proto se Pfeiffer zasazuje pro slučování uprchlických rodin.
5. Ztráta perspektivy
„Vyprodukovali jsme více než 300.000 ztroskotanců, kteří u nás nemají šanci na azyl“, tvrdí Pfeiffer. Tito většinou mladí muži nemají v současné době v Německu ani v jejich vlasti žádnou budoucnost. Podle kriminologa je třeba změnit hlavně dvě věci, a to zejména přistěhovalecký zákon podle kanadského modelu, který pobídkami více motivuje k urychlenému nalezení práce a integraci. K tomu je třeba zapojit rozvojovou pomoc v zemích původu, aby se i dobrovolný návrat stal reálnou alternativou.
Šance na zlepšení tu je
Teprve uplynulý rok vytvořilo Německo 20.000 dalších pracovních míst v zemích kolem Sýrie. Tím se počet Německem financovaných pracovních míst v tomto krizovém regionu zvýšil na 80.000. Aby uprchlíci zůstali v Libanonu, Jordánsku a Turecku, vydala už spolková vláda 230 miliónů euro. Z těchto peněz jsou financována pracovní místa, jako je čištění ulic nebo odstraňování odpadu, píše Die Welt.
Ovšem i agresivní chování se dá časem kultivovat. „Vývoj u přistěhovalců z Jugoslávie a Turecka v Německu ukazuje, že s tím lze něco dělat“, vysvětluje pro Focus Online Pfeiffer. I tyto skupiny osob pocházely z „macho-kultur“, mezitím se ale v převážné míře přizpůsobily německým poměrům. Z toho se můžeme poučit.
