Podobá se nový německý internetový zákon metodám StaSi?

Deník Huffington Post Deutschland se na to zeptal bývalého agenta východoněmecké rozvědky

31. prosince 2017 uplynula přechodná doba, během níž se provozovatelé internetových služeb mohli připravit na platnost nového německého zákona, známého jako NetzDG. „Netzwerkdurchsetzungsgesetz“, jak zní jeho plný název v němčině, by se dal přeložit jako „Zákon pro zlepšení vymahatelnosti práva na internetu“ a to vlastně popisuje i jeho záměr. Má bojovat s nenávistí, rozeštváváním a falešnými zprávami především na sociálních sítích. Kritikové zákona vyčítají ministru spravedlnosti Heiko Maasovi (SPD), který zákon připravil, metody StaSi, tedy bývalé východoněmecké tajné policie. Deník Huffington Post Deutschland se proto rozhodl jednoho jejího bývalého agenta vyzpovídat.

Od začátku roku již došlo k blokaci několika twitterových účtů a bylo vymazáno několik tweetů. V Německu se opět diskutuje o cenzuře. To oživuje temné vzpomínky. Často se argumentuje „metodami StaSi“. Posledním případem je ultrapravičák Alexander Gauland, který spolkové vládě vyčetl praktiky jako za NDR.

Tajná policie StaSi, spadající pod Ministerstvo pro státní bezpečnost (MfS), v bývalém východním Německu špiclovalo údajné protivníky režimu a miliony dalších lidí zastrašovalo. Nevyhýbalo se ani vraždám disidentů. Co tedy může být v současné debatě přínosnější, než se zeptat bývalého agenta StaSi, co si o provokativním srovnání myslí? Huffington Post se proto setkal s Wolfgangem Schmidtem. Schmidt byl od r. 1986 až 1990 vedoucím vyhodnocovací a kontrolní skupiny (Auswertungs- und Kontrollgruppe, AKG) hlavního oddělení XX Ministerstva pro státní bezpečnost. Jeho odhad je zajímavý a iritující zároveň.

Schmidt: NetzDG je označován právem za cenzuru

Skoro to vypadá, jako by se 78letému Schmidtovi po dobách diktatury NDR stýskalo. Přestože za jeho dob internet, Facebook nebo Twitter neexistovaly a Ministerstvo státní bezpečnosti se jimi tudíž nemohlo zabývat, „fašistická nebo antisemitská prohlášení na veřejnosti byla v bývalé NDR trestněprávně stíhána, zpravidla policií, v těžkých případech ale i ministerstvem.

Paralely k zákonu NetzDG by tu tedy být mohly. Ministerstvo spravedlnosti chce novým zákonem bojovat především proti xenofobii, antisemitismu a komentářům, vyzývajícím k násilí.

Velký rozdíl mezi metodami StaSi a NetzDG

Že šlo v bývalém východním Německu především o pronásledování politicky nepohodlných osob a potlačení masových protestů, Schmidt cudně zamlčuje.

Bývalý agent StaSi si dokonce myslí: NetzDG má podobně alarmující rozměry, jako praxe NDR. „Zajímavé je, že se cenzura přenáší na soukromé subjekty“, myslí si Schmidt. „Nyní ji budou mít na starosti nekompetentní a neproškolené osoby.“

Schmidt cenzuru v NDR popírá

Cenzuru východoněmeckým MfS Schmidt rozhodně popírá. „Noviny nemusely svůj obsah nikomu předkládat.“ Jeho ministerstvo prý žádné směrnice nevytvářelo, to byla práce Ústředního výboru Sjednocené socialistické strany Německa (SED).

Schmidt aspoň přiznává, že SED neustále definovala témata, která jsou pro média tabu. Praxe, která bylo pro totalitní režim NDR typická.

Jak zákon obhajuje ministr spravedlnosti?

Spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas hojně diskutovaný zákon o prosazení práva na internetu obhajuje. Po internetových portálech jako jsou Facebook, Twitter a YouTube požaduje, aby trestný obsah do 24 hodin po upozornění smazal.

Ve čtvrtek Maas časopisu Bild vysvětloval, že výzva k vraždě, urážky rasy, náboženství nebo národa či popírání holocaustu nejsou projevem svobody názorů, ale útoky na svobodu názoru druhých.

Zastánci zákona navíc uvádějí, že je povinností miliardových koncernů, aby se na svých internetových portálech samy postaraly o dodržování zákonů a ústavy.

Čili: zákony platí pro každého a všude, jak říkají Němci: internet není bezprávním prostorem.

Zkreslení dějin par excellence

Bývalý agent StaSi Schmidt pro tento výklad nemá moc pochopení. Stejně tak mu vadí, v jakém světle je nyní prezentována bývalá NDR-diktatura.

Ke své práci u tajné policie říká pouze jedno: „Mohu vás ubezpečit, že Ministerstvo pro státní bezpečnost nedělalo nic jiného, co by nedělaly a nedělají zpravodajské služby v západních demokraciích.“ V lecčem se StaSi od západních služeb dokonce pozitivně lišila, míní její bývalý agent. Miliony obětí StaSi na to zřejmě budou mít jiný názor.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: