Jak postupovat proti extremistickým stranám? Odebrat jim financování.

Zákaz politické strany je citlivé téma. Má své pro i proti. V Německu nyní zkouší novou cestu.

I Německo má strany podobající se naší KSČM či SPD. Nejsou sice zdaleka tak významné, ale… Tou stranou je extrémně pravicová NPD (Nationaldemokratische Partei Deutschlands, česky Národnědemokratická strana Německa). Vznikla v r. 1964, dnes je nejsilnější v Sasku.

Zákaz činnosti politické strany je v demokracii tím nejzazším krokem, jakým se právní stát může bránit narušování ústavního pořádku. Ani v nejmenším totiž nesmí vzbuzovat podezření boje proti nepohodlné konkurenci. A je tu i další důvod, na který upozorňují politologové: zákaz může způsobit ústup strany do ilegality a tím často také její radikalizaci. Oficiálně fungující stranu lze přece jen lépe kontrolovat, zároveň ale má i co ztratit.

Návrh zákazu činnosti německé NPD byl podán již 2x; jednou v r. 2001 a podruhé v r. 2013. O zákazech rozhoduje Spolkový ústavní soud, poslední návrh odmítl v r. 2017 jako neopodstatněný. V odůvodnění se říká, že strana je sice jednoznačně protiústavní a její program se opírá o historický národní socialismus a chce „panující ústavní pořádek nahradit autoritativním národním státem opírajícím se o etnicky definované ‚lidové společenství'“, v současné době ale vzhledem ke své bezvýznamnosti nepředstavuje konkrétní nebezpečí pro svobodně-demokratické zřízení.

Ústavní soud však zároveň nepřímo podal návod, jak činnost strany minimálně omezit. Jeho předseda Andreas Voßkuhle v odůvodnění verdiktu podotkl, že jsou přípustné i jiné cesty, např. ztráta finančního příspěvku státu. Spolkový sněm proto v polovině června 2017 schválil příslušnou změnu ústavy.

V Německu mají nárok na finanční příspěvek strany, které ve volbách do europarlamentu nebo do Spolkového sněmu získaly alespoň 0,5 %, nebo se při zemských volbách dostaly nad 1 %. NPD dostává v současné době ze státní kasy asi 1 milion euro ročně, pokud by o tyto příspěvky přišla, znamenalo by to zřejmě její konec.

Spolková rada, zastupující jednotlivé spolkové země, nyní u Spolkového ústavního soudu podala jednomyslně schválenou žádost o ukončení financování extremistické NPD. Návrh předložilo Sársko, jehož ministerská předsedkyně Annegret Kramp-Karrenbauerová (CDU) připomněla právě uplynulý pamětní den holocaustu a z toho vyplývající zvláštní odpovědnost Německa.

Ministerská předsedkyně Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesig (SPD) uvedla, že NPD sice už nesedí ve schwerinském parlamentu, ale je stále velmi aktivní a představuje ohrožení demokracie a svobody. Občanům lze jen těžko vysvětlit, proč by měla protiústavní strana dostávat peníze od daňových poplatníků.

Od června 2017 je v článku 21 Spolkové ústavy uvedeno: „Strany, které svými cíli nebo chováním svých příznivců omezují nebo se snaží odstranit svobodně-demokratický ústavní pořádek či ohrožují podstatu Spolkové republiky Německo, jsou vyloučeny ze státního financování.“



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: