Polsko a jeho problém s neonacisty

V Polsku sílí extrémně pravicové tendence. Hákové kříže, zdvižené pravice a pochody extrémních pravičáků se během vlády konzervativců staly normou. Zda relativizuje polská vláda vzrůstající neonacismus, se ptá Jan Pallokat, polský korespondent německé veřejnoprávní stanice ARD.

Bizarní obrazy v jednom lese někde v polském Slezsku: rudé vlajky s hákovými kříži, muži v uniformách Wehrmachtu, kteří poněkud kostrbatě zdvíhají pravici a potom notují v Německu zakázanou nacistickou hymnu.

To, co vypadá jako amatérské divadlo, je ale myšleno vážně: jde o narozeninovou oslavu Adolfa Hitlera. Řečník vychvaluje masového vraha jako nejgeniálnějšího stratéga všech dob: „Měl vizi, jak sjednotit svůj národ. A NSDAP za Hitlera propagovala rodinné hodnoty, mateřství, otcovství, respekt a čest.“

Novináři soukromé polské televizní stanice TVN doprovázeli několik měsíců Hitlerovy fanoušky. Je to zvláštní druh. Už jen proto, že během obsazení Polska hitlerovským Německem přišlo o život 6 miliónů Poláků. Skoro všichni Židé, ale také miliony lidí, kteří nebyli židovského původu.

Nenávist vůči Merkelové a Tuskovi

Kameramané tajně natáčeli i neonacistické koncerty, na nichž vystupovali i stejně smýšlející hosté z Německa, aby se společně vyřvali ze své nenávisti vůči kancléřce Angele Merkelové nebo liberálnímu Polákovi a předsedovi Evropské rady. I zde vidíme a slyšíme Hitlerův pozdrav, tetování s hákovým křížem a „88“ – kód symbolizující „Heil Hitler“.

V početně přehledné, organizované extrémně pravicové polské scéně jsou Hitlerovi příznivci spíše menšinou. Koordinátor tajných služeb Mariusz Kaminski proto říká, že není důvod k obavám: „Naštěstí se jedná o marginální skupiny. Jako národ a společnost nemáme s takovými radikály žádný problém.“ Stát bude reagovat rozhodně, „aby takoví lidé nemohli ve své škodlivé činnosti pokračovat.“ Polské úřady mezitím skutečně 5 podezřelých neonacistů zatkly.

Je to ovšem už podruhé, kdy se od listopadového tzv. Pochodu za nezávislost dostalo Polsko do titulků kvůli pravicovému extremismu – tehdy vyzýval transparent k čistotě krve.

Když pak ve čtvrtek zaujal šéf vlády Mateusz Morawiecki – 3 dny po zveřejnění televizní reportáže – stanovisko, upoutalo mimo jiné i proto, že pochválil televizní stanici, která jeho stranu zrovna dvakrát nemiluje. Poděkoval novinářům, že se takovými tématy zabývají: „protože obě totality – německý nacismus a komunismus – byly největšími tragédiemi 20. století.“

Stát PiSu?

Přesto si musí strana PiS nechat líbit otázku, jestli není i její vinou, že se nyní na okraji politického spektra objevují podobná kvítka. Samotná PiS stojí ostře vpravo, není ale fašistická.

Otevřela se ale extrémně pravicovým voličům, když v r. 2015 rozehrála hru se strachem z uprchlíků a její zásluhou se stala islamofobie součástí politické kultury. Mnoho pravicových organizací na druhou stranu zastupuje pozice, které nejsou PiS cizí.

Organizovaný spolek oslavující Hitlerovy narozeniny ve slezském lese by se s odvoláním na své stanovy mohl dožadovat i prostředků z EU: hovoří se v nich o péči o národní zvyky, ale i o národnostních menšinách a regionálních jazycích.

„Obávám se, že problém teď bude redukován na tento spolek a uctívání Hitlera“, myslí si sociolog Andrzej Rychard. Ale ani spolek, ani Hitler dnes nejsou největším problémem, nýbrž „daleko více pasivní tolerance vůči mnoha jiným organizacím, které jsou podobné, ale dost chytré na to, aby se přímo odvolávaly na Adolfa Hitlera“.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: