Alexandra Mostýn o památníku v Letech: „Náhlá láska k mrtvým“

Diskriminace Romů v Čechách

REKLAMA

Na půdě nacistického tábora v Letech má vzniknout památník romského holocaustu. Celá země diskutuje – bohužel ne o podstatě.

Krátce než předala žezlo vítězi voleb Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO, uskutečnila končící vláda sociálního demokrata Bohuslava Sobotky poslední velký čin: odkoupila vepřín, který na území bývalého cikánského tábora Lety v jižních Čechách zapáchá od konce 70. let. Za v přepočtu hezkou sumu 18 milionů euro tím uvolnila cestu pro vybudování památníku.

Cena je vyšší než samotná hodnota objektu. Netvoří ji pouze účetní hodnota jatek, ale také ideální cena demolice. Od doby, kdy americký spisovatel Paul Polansky a německý publicista Markus Pape dlouho umlčený příběh začátkem 90. letech proslavili, stal se z tábora v Letech mezinárodní symbol. Nejen romského holocaustu, ale i vyrovnání se s ním.

Během posledních 20 let mezinárodní společenství české vlády stále znovu upomínalo, aby se postarala o zmizení vepřína z půdy holocaustu. Ať už byl provozovatel zařízení dlouholetými protesty unaven nebo obměkčen vysokou cenou, podepsáním kupní smlouvy koncem listopadu minulého roku se otevřela cesta k výstavbě důstojného pietního místa. Bohužel se ale diskuze netočí kolem budoucí funkce památníku Lety. Místo toho jsou dějiny tábora současnou českou politikou instrumentalizovány.

Od konce ledna planou emoce. Tehdy před běžícími kamerami vrchní český populista Tomio Okamura prohlásil, že Lety nebyly obehnány ostnatým drátem a jeho obyvatelé se mohli volně pohybovat. Při svém otevření v srpnu 1940 byly Lety skutečně pracovním táborem. Teprve v létě 1942 ho nacisté v rámci svého vyhlazovacího tažení proti evropský Romům předělali na „cikánský tábor“, aby tak vytvořili čekárnu na plynové komory, ve které byly drženy celé rodiny. O špinavou práci se postarali Češi, kteří fungovali jako dozorci. Poté, co koncem r. 1942 vypukla epidemi tyfu a připravila o život 326 lidí, z toho 241 dětí, byl tábor v r. 1943 uzavřen. Celkem 420 osob bylo deportováno do tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) a v noci z 2. na 3. srpna, během které bylo v Osvětimi zplynováno 3.000 Romů, rovněž zavražděno.

Každá diskuze je vlastně přebytečná

Je tedy úplně jedno, zda byly Lety obehnány ostnatým drátem, nebo jestli byly v perverzní klasifikaci nacistů nazývány pracovním, sběrným nebo koncentračním táborem. V Letech byli drženi lidé na základě svého původu a odtamtud putovali do plynových komor. V porovnání s hororem nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů představovaly Lety možná „pouze“ epizodu holocaustu. Přesto byly součástí této mašinerie. Jakákoliv diskuze je zbytečná a nedůstojná.

Přesto je vedena. A to s emocionalitou, která je v Čechách srovnatelná pouze s účastí národního hokejového týmu ve finále mistrovství světa. Debata neslouží historickému zpracování tábora v Letech, nýbrž politickému boji proti Okamurovi. Ten se svou „Stranou přímé demokracie“ získal ve volbách téměř 11 %. V současné době krouží nebezpečně blízko moci, protože je s komunisty jediný, kdo je ochoten podpořit premiéra bez důvěry Andreje Babiše. Jeho průpovídky ohledně Let přichází právě včas, protože legitimizují volání po jeho sesazení z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Hlasitě to požadují minimálně sociální a křesťanští demokraté, kteří Okamurovi dokonce předhazují popírání holocaustu.

Spojte památník s jasným zadáním pro školství

Obě strany objevily díky populistům svou lásku k Romům. Alespoň k těm mrtvým. U živých to ještě trochu vázne: Z 25 let trvání České republiky byli křesťanští a sociální demokraté celkem 12 let, z toho většinou spolu, u moci. za tuto dobu se situace Romů jen zhoršovala. Počet romských ghet se z několika městských čtvrtí zvýšil na 600. Romské děti jsou ve školách stále ještě segregovány, 80 % Čechů nechce Romy za sousedy. Pokud nebude anticikánismus  v zemi efektivně potírán, ale segregací a ghetoizací naopak ještě podporován, je pro populisty jako Okamura lehké ho využívat.

Nic proti pietě. Ale k čemu je dobrá, když je anticikánismus zakořeněn už ve školách?

V zemi, ve které je mezi širokými vrstvami společnosti naprosto akceptovatelné přání, aby šli „cikáni do plynu“, je památník romského holocaustu jistě smysluplný. Ovšem pouze tehdy pokud se z něj stane víc, než jen projekt politické ješitnosti. Ke každoročnímu položení věnců a smutným pohledům by jistě stačil i pomník, který byl na bývalém území tábora postaven již v r. 1994.

Nic proti pietě. Ale k čemu je dobrá, když je inherentní anticikánismus zakořeněn už na základních školách? Tam se vůbec nemluví o tom, že 90 % českých a moravských Romů, kteří žili v zemi již od středověku, bylo v Osvětimi zplynováno. Pokud nebude s památníkem v Letech spojena jasná úloha pro školství, která bude manifestována například v učebních osnovách nebo školních exkurzích, koupila si Česká republika za 18 milónů euro pár mezinárodních kladných bodů. Země tím ale také promarní šanci využít pietní místo v boji proti všudypřítomnému protiromskému rasismu.

REKLAMA

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno