Nenávist jako počítačová hra

Julia Ebnerová žije v Londýně, kde pracuje jako výzkumná pracovnice pro terorismus a extremismus v „Institute for Strategic Dialogue“. Na 6 měsíců se infiltrovala do největší německé extrémně pravicové trollfabriky a zjistila, kolik škody dokáže napáchat koordinovaná nenávist, zastrašování a manipulace. 

„Nacházíme se ve válce, v informační válce“, zaznívá v extrémně pravicové skupině Reconquista Germanica, která se minulý týden dostala do titulků německých novin. Samozvaná elektronická armáda se seskupila v létě 2017, aby ovlivnila volby do německého Spolkové sněmu ve prospěch AfD. Radikální internetoví aktivisté si v uzavřených fórech dohodli časy, hashtagy a cíle svých nenávistných kampaní, aby tak manipulovali sociální média a tím diktovali politický online diskurz.

S pozoruhodným výsledkem: jak ukazují naše analýzy, podařilo se jim pomocí online manipulačních kampaní prostřednictvím hashtagů jako #TrauDichDeutschland (Německo, buď odvážné) a #MerkelMussWeg (Merkelová musí pryč) ovlivnit top-trendy sociálních médií. Tento zinscenovaný společenský tlak je převedl o kousek blíž k jejich cíli, politickému otřesu doprava.

#Kandelistueberall: „Naper to do komentů“, zní příkaz

Struktury těch skupin trollů, do kterých jsem se na 6 měsíců infiltrovala, jsou přísně hierarchické a jejich tón je vojenský. Když samozvaný vrchní velitel Nikolaj Alexandr svým 7.000 vojákům, důstojníkům a generálům na „virtuálním bojišti“ udělí rozkaz k provedení „sniperských misí“ a „masivních leteckých útoků“, všichni poslechnou. Online úspěchy jsou totiž odměněny povýšením do vyšších virtuálních hodností, které se mají později promítnout i do reálných společenských struktur. Celé jednání tak získává charakter počítačové hry, jehož důsledky se ale nemanifestují pouze na obrazovce.

Od začátku roku jsou pravicoví aktivisté obzvlášť čilí: s kampaněmi jako #Kandelistueberall, #Kikagate a #120db rozsévají po síti nenávist proti uprchlíkům, politikům a novinářům. „Zaměřuj se přímo na účty protivníků: politiků, prominentů, veřejnoprávních médií atd. a naper jejich komenty k prasknutí“, zní příkaz. často jde o to, „aby se protivník rozpadl pod přívalem zpráv“.

Jen 5 procent všech účtů je zodpovědných za 50 procent „lajků“ nenávistných komentářů

Výsledek? Jen 5 % všech účtů je zodpovědných za 50 % „lajků“ nenávistných komentářů na sociálních médiích, jak odhalila naše studie s IT expertem Philipem Kreißlem ze skupiny #ichbinhier (Já jsem tady).

V „protikrizovém centru“ společenství Reconquista Germanica se mluví o Dnu X, věří v nastávající rasovou válku a kolují informace k výrobě improvizovaných paralyzérů a střelných zbraní. Reconquista – znovudobytí údajně cizími silami ovládnutého Německa – stojí na nejvyšší příčce. „A co potom?“, ptají se aktivisté. „Nastolení etnicky a kulturně ‚čistého‘ státu“, zní odpověď. Ale napřed chtějí dobýt internet. Přitom dávají pozor, aby se jejich popírání holocaustu a rozhovory adorující Hitlera nedostaly na veřejnost. Šíření extremistických témat funguje přece jen nejlépe za doprovodů vtipných „memů“.

„Tvař se jako normální účet, který se zajímá o fotbal, mejdany a tak“

Schováni za pláštík ironie a sarkasmus chtějí „občanskou bublinu normality“ krůček po krůčku infikovat svými extremistickými ideologiemi. A když se to nepovede, je třeba „infiltrovat nepřátelské bubliny“, aby se především optimalizoval dostřel: „“Tvař se jako bys byl normální účet, který se zajímá o fotbal, barbecue, mejdany, Karla Marxe a tak.“

Rukověť mediální guerilly Identitářů, jejíž návodů Reconquista Germanica využívá, radí k „jemnému nástupu“ přes široce rozšířená témata, jako je „politická korektnost, feminismus, genderová témata a jejich negativní výhonky“. Takto kalkulované pokusy o radikalizaci jsou s odkazem na film Matrix nazývány „redpilling civilistů“ – eufemismus, který usnadňuje se nezastavit ani před příbuznými: „Často je smysluplnější pokusit se o redpilling přátel nebo rodiny, než cizích lidí na internetu.“

Kdo se odváží pozvednout svůj kritický hlas, má být umlčen zastrašovacími strategiemi. „Musíš být opatrná, milá Julie. Našim chapadlům nic neujde. Dosáhnou až do Anglie. Obepínají celý svět!!“, napsal mi jeden z aktivistů na Twitter po zveřejnění mé analýzy. Mnoho novinářů, politiků a aktivistů se během uplynulých měsíců stalo cílem zastrašovacích, diskreditačních a hanobících pokusů Reconquisty Germanicy.

Od r. 2004 poskytuje „Violence Prevention Network“ (VPN) terapie islamistům a pravicovým radikálům v Německu. VPN spojuje zkušené odborníky na prevenci proti extremismu a deradikalizaci extremisticky motivovaných násilníků. Zakládajícími členy jsou Judy Kornová, Thomas Mücke a Jan Buschbom.

Cílem organizace je, aby ideologicky ohrožení lidé a extremisticky motivovaní násilníci v dialogu s poradci pochopili své chování, čímž dosáhnou jeho změny. Mají být schopni vést samostatný zodpovědný život, během něhož už nebudou škodit sobě ani druhým, aby se tak stali součástí demokratické společnosti.

V Německu se nachází celkem 4 poradenská místa. Na ně se mohou obrátit sami postižení, starostliví rodiče nebo i policie. Magazín Focus Online mluvil s jedním ze zakladatelů, přečtěte si článek (v němčině).

Poradenství a pomoc hlavně pro rodinné příslušníky a přátele, kteří se obávají, že se osoba v jejich okolí radikalizovala, poskytuje kromě toho i „Poradenské místo pro radikalizaci“ (Beratungsstelle Radikalisierung) Spolkového úřadu pro uprchlíky a migraci (BAMF).

Provozovatelé sociální sítí jsou sice od října 2017, kdy vstoupil v platnost Zákon o prohledávání sítí (něm.: Netzwerkdurchsuchungsgesetzes, zkráceně NetzDG) povinni během 24 hodin odstranit nenávistný obsah nebo lživé zprávy, ale ne vše co ohrožuje naši diskuzní kulturu, lze také zakázat. Zatímco některé sociální sítě, jako Gab nebo VK.com staví svobodu vyjádření nad boj proti mezilidské nenávisti, investuje Facebook do podpory občanské statečnosti a do kampaní proti nenávisti. Téměř 100 německých neziskových organizací a aktivistů se účastní iniciativy „Online Civil Courage„, která si klade za cíl kontrovat nenávisti na Facebooku pomocí kreativních protikampaní. Skupiny jako #ichbinhier jsou stále potřebnější, aby se koordinovanou občanskou statečností postavily koordinované zlobě.


Rozená Vídeňanka Julia Ebnerová žije v Londýně, kde je činná jako výzkumná pracovnice pro terorismus a extremismus v „Institute for Strategic Dialogue“ (ISD). Dva roky pracovala na celosvětově první organizaci prevence proti extremismu think tanku Quilliam, kde mimo jiné vedla studie pro Evropskou komisi a nadaci Kofi Annan Foundation a koordinovala evropskou síť Families Against Terrorism and Extremism (Rodiny proti terorismu a extremismu). 8. března jí vychází kniha Wut (Vztek).




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: