Andrej Babiš pro Die Welt: „Uprchlické kvóty rozdělují Evropu“

"U nás to ještě bohužel úplně nefunguje", myslí si český premiér o migraci. Nesdílí princip solidarity Angely Merkelové, upřednostňuje jiná řešení. Zároveň varuje před populisty, kteří požadují opuštění EU. "I my máme svou AfD", říká.

Andrej Babiš pro Die Welt

Psací stůl pražského šéfa vlády zeje prázdnotou. Žádný počítač, žádný telefon, nic. Andrej Babiš vládne prostřednictvím mobilního telefonu, tak jako dříve ve svém koncernu Agrofert. Důvodem spoře vybavené kanceláře je zřejmě i to, že Babiš je v tuto chvíli „premiérem v demisi“. V prvním pokusu nezískala jeho menšinová vláda důvěru Sněmovny a nyní pracuje na sestavení nového kabinetu.

DIE WELT: Pane premiére, co si myslíte o nové německé vládě? Přál byste si například jinou kancléřku než tu, která se s vaší zemí během uprchlické krize znesvářila?

Andrej Babiš: Kancléřka získala důvěru voličů. Respektuji to a respektuji také paní Merkelovou. Je velice zkušenou političkou, je dlouhá léta v politice. Zatím ji ještě neznám tak dobře osobně. Daleko lépe jsem v minulosti poznal Wolfganga Schäubleho. Velmi mě podporoval a také mi pomáhal, když jsme byli oba ministry financí. I s Horstem Seehofrem jsem vedl dobrý rozhovor, byli jsme na stejné vlnové délce. Je dobře, že má nyní Německo vládu a to i proto, že je v Evropě hodně práce. Navíc je Německo se svými 6.000 firmami v České republice naším nejdůležitějším partnerem.

DIE WELT: Spor ohledně uprchlických kvót byl téměř zapomenut. Pak ho Angela Merkelová najednou spojila s rozpočtem EU – kdo není solidární, měl by to pocítit.

Andrej Babiš: My jsme solidární. Podporujeme řešení migrační krize mimo Evropu. Visegrádské země pro tento účel znovu schválily 30 milionů euro, na Českou republiku z toho připadá 8,7 milionů. Jsou určeny na eurounijní fond k financování italského projektu v Libyi. A v minulosti jsme poslali naše policisty k ochraně hranic do Maďarska, Slovinska a Bulharska.

DIE WELT: Merkelová si ale pod solidaritou představuje přijetí uprchlíků.

Andrej Babiš: V této věci zastáváme rozdílné postoje. Myslíme si, že krize by měla být daleko více řešena mimo Evropu. Smlouva s Tureckem byla dobrá. Teď potřebujeme řešení pro italskou cestu do Evropy. Jak velký to je problém, ukázal výsledek voleb v Itálii. Evropa musí být na svých vnějších hranicích chráněna. A my musíme lidem v Sýrii i jinde pomoci přímo u nich. K tomu potřebujeme Marshallův plán. Co se týče migrantů, existuje již mnoho modelů, Kanada má jeden, další Austrálie. Jen u nás to bohužel zatím úplně nefunguje.

DIE WELT: Seehofer si stěžuje na příliš poučný tón v uprchlické debatě, především od Evropské komise k východoevropanům. Vnímáte to stejně?

Andrej Babiš: Má pravdu v tom smyslu, pokud zvážíme, co si o této otázce myslí Češi. Že kvóty nefungují, bylo od začátku jasné. Rozdělují Evropu. To je škoda. Máme zkrátka jiné migrační dějiny. Také máme 2.500 perfektně integrovaných Syřanů, máme Vietnamce, Ukrajince, Slováky. Ale třeba je i něco na tom, že v našich postojích u nás na východě ještě doznívá komunistický režim. AfD byla přece také obzvlášť silná ve východním Německu.

DIE WELT: Jak hodně štve Čechy, že jsou označováni za nesolidární, protože od EU jen chtějí brát, ale nic nedávají?

Andrej Babiš: Pozor, my jen nebereme! Z naší země jde každý rok 10 miliard euro divident především do těch evropských zemí, jejichž podniky u nás investovaly. Jsme rádi, že jsou u nás. Ale dělají zde také dobré obchody. A často přichází právě ze zemí, které nám vytýkají nedostatečnou solidaritu. Tato rétorika se naštěstí pozvolna mění. Když teď pan Seehofer mluvil o „morální palici“, jsem jen rád. Nesmí už dojít k tomu, abychom byli v EU přehlasováni, jako v otázce uprchlíků. To by byla katastrofa. Máme zde také svou AfD, pana Okamuru, který chce czexit. Já ho nechci, já jsem pro Evropu.

DIE WELT: K jinému tématu: pokud Evropská unie po atentátu nervovou bojovou látkou ve Velké Británii zpřísní sankce, přidá se Praha?

Andrej Babiš: Samozřejmě jsme útok okamžitě odsoudili. Pokud to je tak, jak Britové tvrdí, je to skandál. Ale nové sankce nedávají žádný smysl. Vedou jen k tomu, že nás nahradí investoři z Jižní Koreje, Japonska nebo z Číny. Paní Merkelová gratulovala Putinovi ke znovuzvolení a přitom zdůraznila roli dialogu. To je správné. Musíme vést dialog.

DIE WELT: Obáváte se, že Německo a Francie budou v nastávajících reformách Evropské unie dominovat?

Andrej Babiš: Ne. Obě země byly vždy motorem integrace. Velké země ale musí také brát vážně názory malých Evropanů a respektovat je. To samozřejmě také předpokládá, že přijdeme i s vlastními nápady. To jsme od našeho vstupu podcenili, nehráli jsme aktivní roli v EU. Právě jsem měl poradu o spojení rychlovlakem mezi Drážďanami přes Prahu až do Bratislavy, Vídně, případně Varšavy. Proč to nenavrhl nikdo z Prahy, když jsme vstoupili do Evropské unie? Vlaky už mohly dávno jezdit.

DIE WELT: Páteční summit zemí eurozóny se uskuteční bez České republiky. Neobáváte se, když se vaše země neúčastní rozhodovacích procesů eurozóny, že se nakonec přece jen vytvoří dvourychlostní Evropa?

Andrej Babiš: Země eurozóny nemají lepší pozice než země vně eurozóny. Když se mluví o dvourychlostní Evropě, vždy se ptám, jak se tato rychlost měří? My Češi máme skvělou rychlost. Podívejte se na naše zadlužení, na náš rozpočet, máme nejnižší nezaměstnanost, téměř nejvyšší růst.

DIE WELT: Podnikatel Babiš si v Německu cení eura, politik Babiš ho ale pro svou zemi odmítá. Proč?

Andrej Babiš: Česká koruna je pro zemi výhodnější. Naše banky jsou likvidní a eurozóna má problém s řeckými a italskými dluhy. 600 miliard euro bylo odepsáno za špatné úvěry. To ukazuje, jak nutně eurozóna potřebuje reformy. Měl to být hospodářský projekt, ale je to politický projekt.

DIE WELT: Bude po brexitu Česká republika přispívat více do rozpočtu EU, jak to komisař Oettinger navrhl všem členům?

Andrej Babiš: Jsme ochotni o zvýšení diskutovat. Chápeme, že pro nás budou příspěvky nižší. Ale chtěli bychom je mít především jinak rozdělené. Potřebujeme peníze na investice. V současnosti nečerpáme 400 milionů z programů, které nepotřebujeme. Bylo by dobré, kdybychom sami rozhodovali o tom, co potřebujeme a co ne. Zde bychom rádi měli více vlivu a méně diktátu z Bruselu.




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář:
ZDROJDie Welt
Hans Jörg Schmidt je nezávislým německým korespondentem, žijicím od r. 1990 v České republice. Píše pro deníky Die Welt, Sächsische Zeitung, Neuer Tag Weiden, LandesEcho Prag, eurotopics.net, katolickou zpravodajskou agenturu KNA, Die Presse, Kleine Zeitung a Weserkurier. Jako hostující komentátor psal i pro Newsweek Česko, Respekt, Lidové noviny, Aktuálně.cz, Hospodařške noviny, Mladou frontu Dnes nebo vystupoval v České televizi, Českém a Slovenském rozhlasu a na Seznam-TV. Je také autorem několika knih o České republice, v němčině mu vyšly "Tschechien - eine Nachbarschaftskunde für Deutsche" (Chr. Links Verlag Berlin 2006, 2008, 2010), od 4. vydání pod titulem "Tschechien - ein Länderporträt" (2016) a v r. 2013 vydal vlastním nákladem knihu "Tschechien - wieder Zeman / Kein Frühling in Prag" (2013).