NATO reaguje na ruskou agresi a nevypočitatelnost

NATO reaguje na ruskou agresi a nevypočitatelnost

NATO reaguje na stále větší nevypočitatelnost Ruska založením jednotky o síle 30.000 vojáků. Německo by při tom mohlo hrát důležitou roli.

Země NATO chtějí zvýšit bojeschopnost svých jednotek. Generální tajemník obranného společenství Jens Stoltenberg minulé pondělí během své návštěvy Varšavy prohlásil, že se v současné době vedou diskuze o „různých opatření ke zvýšení bojeschopnosti sil NATO tak, aby je bylo v případě potřeby možné rychle přeložit“. Aliance musí být schopná zaručit spolehlivou obranu.

Důvodem posílení jednotek je aktuální ruská hrozba. Po anexi Krymu se zejména Polsko a Pobaltské republiky cítí být ohroženy možným ruským útokem. NATO na toto nebezpečí už reagovalo přeložením rotujících jednotek do svých východních členských zemí.

30.000 vojáků rychlého nasazení

Další konkrétní reakcí by mělo být založení zcela nové jednotky. Má mít sílu 30.000 vojáků, kteří by v případě potřeby byli schopni zasáhnout během 30 dní, píše Welt am Sonntag s odvoláním na vysoké kruhy v alianci. Již předtím o tom informoval Wall Street Journal. Zlepšit by se rovněž měla bojeschopnost námořnictva a letectva.

V případě potřeby by nová jednotka podpořila již existující NATO Response Force (NRF), která sestává z 20.000 vojáků rychlého nasazení. Tu sestavují členské země v ročně se měnící konstelaci. Podporu představuje i rezerva dalších až 20.000 vojáků.

Při sestavování pohotovostní jednotky by mohlo hrát důležitou roli Německo. Už nyní přispělo k posílení přítomnosti aliance v Litvě 4.000 vojáky.

Jednání NATO začínají již příští týden

Podle zpráv médií budou o plánech rokovat ministři zahraničních věcí 29 členských zemí NATO již během svého setkání v příštím týdnu. Na summitu NATO 11. a 12. července chtějí šéfové vlád o připravované pohotovostní jednotce zveřejnit společné politické prohlášení.

Stále nevypočitatelnější a agresivnější

Po útoku na bývalého dvojitého agenta Skripala ve Velké Británii kritizoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Rusko. Atentát v Salisbury je „odrazem jistého vzorce, pozorovatelného již několik let: Rusko je stále nevypočitatelnější a stále agresivnější“, cituje šéfa aliance Tagesschau.de.

Po ilegální anexi ukrajinského poloostrova Krym, rozmístění vojsk v Gruzii a nesčetných kybernetických útocích tu jsou další, nové hrozby. Rusko do své vojenské doktríny a nově i do vojenských cvičení začlenilo jaderné zbraně. „To snižuje práh nasazení nukleárních zbraní ze strany Moskvy“, prohlásil Stoltenberg ve Welt am Sonntag.

Varování před nukleární hrozbou

Existuje reálné „nebezpečí, že se ruská vláda krůček po krůčku přesune od nasazení konvenčních zbraní k použití nukleárních zbraní“. Země NATO proto musí dále zlepšit svou bojovou připravenost a své schopnosti. „Myslím si, že kancléřka Merkelová a její kolegové při červencovém setkání obranného společenství v Bruselu schválí nová rozhodnutí. Musíme zůstat bdělí a rozhodní“, dodal bývalý norský předseda vlády Stoltenberg.

Rusko se nesmí zmýlit. „Pokud by byl některý z našich spojenců vojensky napaden, jsme rozhodnuti kdykoliv odpovědět. Chceme věrohodně zastrašit. Nechceme válku.“ Cílem NATO zůstává deeskalace.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: