Politolog Christopher Daase: „Trump je nevědomý“

Krize NATO

Politolog Christopher Daase:

Nejmocnějšímu vojenskému společenství světa hrozí, že upadne do své nejtěžší krize – a Německo se přitom stane strašákem. Rozhovor Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s politologem Christopherem Daasem v předvečer summitu NATO vedl v Bruselu politický redaktor Lorenz Hemicker.

FAZ: Pane profesore Daase, ve středu začíná summit NATO. Americký prezident opakovaně zrazuje spojence a koketuje s autokraty. Co očekáváte od jeho vystoupení v Bruselu?

Christopher Daase: V zásadě by se mohlo jednat o rutinní setkání. Vše leží na stole. Vyslanci se domluvili a bylo vyjednáno komuniké. Přesto nelze předvídat, co se stane. Prezident Trump je zcela nevypočitatelný.

FAZ: Co je obsaženo v návrhu komuniké?

Christopher Daase: Bylo dojednáno, že se založí dvě nová velení. Ví se, že už předem bylo diskutováno o tom, jestli má NATO převzít více úloh v boji proti terorismu. Ale velká témata jako obranný závazek USA a americký přístup k 2% závazku (tedy k cíli, že každý člen NATO má vydávat 2 % HDP na obranu) – to vše jsou ještě otevřené otázky, na kterých ještě může summit ztroskotat.

FAZ: Trump se už v minulosti o NATO vyjádřil velmi kriticky. Napřed řekl, že je zastaralé. Později spojil obranný závazek Spojených států s výdaji na obranu jednotlivých členů. Čím by mohl hrozit v Bruselu?

Christopher Daase: Už samotná skutečnost, že by od Trumpa nemuselo zaznít jednoznačné stanovisko, by zmenšilo bezpečnost, a to především východoevropských států. Nemluvě o vyjádřeních, že NATO už dnes nemá žádný velký význam. Rusko by tak mohlo získat dojem, že se NATO už na USA nemůže spolehnout.

FAZ: V úterý bylo citováno Trumpovo vyjádření, že by jeho plánované setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem mohlo být v porovnání s jednáními s Velkou Británií a partnery v NATO jednodušší.

Christopher Daase: Tento citát ukazuje dvě věci: zaprvé, že plácnutí mezi chlapy má větší cenu, než výsledky multilaterálních dohod, a zadruhé, že Trump si cení podobností s Putinem více, než podobností mezi jím a partnery v NATO. Obojí svědčí o jeho neznalosti mezinárodní politiky a zavdává příčinu k obavám v souvislosti s nastávajícím setkáním členů NATO.

FAZ: Spojené státy jsou páteří NATO, zejména pro jeho východní křídlo. Za jak pravděpodobné považujete, že by Trump šel ještě o krok dál a pohrozil vystoupením z NATO?

Christopher Daase: Jak už jsem řekl: s tímto prezidentem není nic nemožné. Nepovažuji to ale za pravděpodobné. Za jeho vyjádřeními, že je NATO zastaralé, byla zjevně neznalost. Přece jen to pak korigoval. Věřím tomu, že Trump mezitím ví, jak důležité toto společenství je. Vyjednávání s sebou ale nesou zcela jinou dynamiku. Spolu s jeho impulsivním chováním by Trump mohl říct nebo udělat věci, které nejsou promyšlené a budou odporovat dlouhodobým zájmům Spojených států.

FAZ: Bylo by NATO bez Američanů vůbec myslitelné?

Christopher Daase: To je těžká otázka. Určitě ne ve smyslu síly a významu, které má společenství doposud.

FAZ: Prezident Trump Němcům neustále předhazuje, že na obranu vydávají méně peněz, než před 4 roky přislíbili. Má v tom pravdu?

Christopher Daase: K tomu bychom se museli přesně podívat na slib summitu NATO z Walesu. Jedná se o deklaraci záměru zvýšit postupně výdaje na 2 % HDP. K tomu skutečně ještě nedošlo. Ale lhůta také ještě neuběhla. V tomto smyslu se také nejedná o nedodržení slova. Výdaje také doopravdy o dost stouply. S trochou dobré vůle by to prezident Trump mohl uznat a k Němcům provolat: „Jen tak dál!“ Německo toho již dost udělalo.

Je třeba si také uvědomit, co k těmto 2 % patří. Má opravdu smysl na tomto abstraktním čísle lpět? Trump je na čísla fixován. Daleko důležitější přece je, za co jsou peníze vydávány. Neexistují možnosti hospodařit efektivněji? Na poli Bundeswehru to je jistě ještě možné.

FAZ: Bundeswehr je v žalostném stavu. Investice klesají, mnoho tanků, bojových letadel a válečných lodí nejsou bojeschopné. V mnoha oblastech jsou mezery. Bez ohledu na kvóty.

Christopher Daase: V tom máte naprostou pravdu. Celé oblasti leží v troskách. Zde je třeba více investovat. Proto je tlak, který USA a další vyvíjí, pro německou vnitřní politiku veskrze léčivý.

FAZ: Předseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger o víkendu varoval před tím, že by Američané mohli Němce na summitu peskovat. Co byste poradil kancléřce a její delegaci?

Christopher Daase: Měla by vystupovat sebevědomě a říct, že Německo dělá, i přes velké vnitropolitické tlaky, vše co je v jeho silách, aby zvýšilo obranný rozpočet. A bude to dělat i nadále. Zároveň by měla vyslat signál, že je Berlín více než doposavad připraven převzít i politickou zodpovědnost v NATO.

FAZ: Hrozí, že během toho summitu překryjí vnitřní konflikty NATO vnější nebezpečí, kterými by se aliance vlastně měla zabývat. Jaké jsou z vašeho pohledu největší výzvy?

Christopher Daase: Spojenci si musí vyjasnit svůj vztah k Rusku. Mezi jednotlivými zeměmi panují různé pohledy na to, jak nebezpečný východní soused skutečně je. Zrovna u prezidenta Trumpa zřejmě není pochopení pro to, že Rusko představuje velké riziko, příliš vyvinuté. NATO potřebuje novou strategii vůči Rusku.

FAZ: Jak by mohla vypadat?

Christopher Daase: Na začátku musí stát pokus navázat s Ruskem opět dialog. Z tohoto pohledu je setkání Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem 16. července v Helsinkách důležitým krokem. Pak se uvidí, jaké institucionální rámce uvnitř NATO lze využít k vybudování nového vztahu. Neměli bychom se při tom ale vzdát důležitých pozic. Anexe Krymu byla protiprávní. Rusko musí konečně přestat s rozdmýcháváním konfliktu na východní Ukrajině.

FAZ: To zní velmi optimisticky. Když se nedávno bezprostředně po skončení summitu zemí G7 vydal Trump za sevekorejským vůdcem Kim Čong-unem, okamžitě převzal jeho pohled na americké vojenské manévry kolem Korejského poloostrova. Kdo ví, jak se bude po setkání s Putinem dívat na manévry ve východní Evropě.

Christopher Daase: Setkání je především šance. I my Evropané máme zájem na dobrých americko-ruských vztazích. Proto by bylo jistě chybou, přát jim selhání. Na druhé straně je tu určité riziko, že Trumpova politika půjde na vrub evropských zájmů, například že vzbudí naději na zrušení protiruských sankcí nebo odvolá nedávné oznámení o posílení východních členů NATO.

FAZ: Žádná země NATO v současné době neprojevuje svou náklonnost k Rusku tak jako Turecko. Prezident Erdogan plánuje pořízení moderních ruských protiraketových systémů. Zároveň brzdí migrační vlnu ze Sýrie. Jak důležitý je pro NATO konflikt s Erdoganem?

Christopher Daase: Pro summit a jeho dynamiku zřejmě nebude hrát žádnou roli. Migrační pohyby jsou ale pro Evropu obrovským problémem. Jde zde i o strategické priority a o otázku, jak silně se bude nadále NATO soustředit na Rusko a situaci ve východoevropské oblasti a jak silně na stabilizační opatření, která by se nakonec týkala celé oblasti Středozemního moře.

FAZ: V Afghánistánu, kde jsou země NATO aktivní už více než 15 let, nedávno došlo k třídennímu klidu zbraní mezi vládními jednotkami a Tálibánem. Jedná se pouze o bezvýznamný jev, nebo to představuje aspoň záblesk naděje pro mír u Hindúkuše?

Christopher Daase: Není to víc než záblesk naděje. Afghánistán se nachází na hodně, hodně dlouhé cestě. Vojenské nasazení tam není žádným úspěchem, stejně jako nasazení v Iráku nebo v Mali. Dovedu si dost dobře představit, že nastane doba zdrženlivosti, co se týká takto vzdálených stabilizačních misí. Bez promyšlených politických plánů nemá žádný smysl intervenovat vojensky.


Christopher DaaseChristopher Daase je profesorem pro mezinárodní organizace na frankfurtské Goethe univerzitě a členem představenstva hessenské Nadace pro výzkum míru a konfliktů. Studoval germanistiku, filozofii, dějiny umění a politologii na univerzitách v Hamburku, Freiburgu v Breisgau a Berlíně. V r. 1996 promoval svou prací o nekonvečním vedení války na Svobodné univerzitě v Berlíně. Těžištěm jeho práce jsou teorie a metody mezinárodních vztahů, bezpečnostní politika a mezinárodní organizace. Je členem Německého sdružení politických věd a Německé politologické společnosti. Od r. 2015 je výkonným vydavatelem Časopisu pro mezinárodní vztahy.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: