Nebezpečná nenávist proti médiím

Nebezpečná nenávist proti médiím

6,5 nepravdivých tvrzení za den vyprodukuje podle jednoho průzkumu denně americký prezident Trump. Dívat se pod prsty mocným, to je úlohou tisku. Ten je však v USA ohrožen jako nikdy předtím. Komentář Martiny Buttlerové z washingtonského studia ARD.

Ne – tisk není nepřítel. To by se mělo Donaldu Trumpovi vysvětlit. Jestli si však vezme slova New York Times k srdci, je však sporné. Od prvního dne v úřadu Trump v roli amerického prezidenta na média útočí, zpochybňuje jejich důvěryhodnost a na Twitteru osobně napadá novináře. Pojem „Fake News“ pochází z jeho bezprostředního okolí.

Cílem je získat kontrolu na informacemi a jejich výkladem. To je nebezpečné. Aby k tomu nedošlo, je tu svoboda tisku. Aby se média z nejrůznějších perspektiv dívala pod prsty všem mocným. Trump podle průzkumu Washington Post vypustí denně do světa 6,5 nepravdivých tvrzení.

Proti tomu je třeba rešeršovat, dokumentovat fakta. Americký prezident ale stále znovu štve proti médiím, která mu z jeho pohledu nevoní. Následky takového chování dopadají na novináře. Počet útoků na žurnalisty v USA hrozivě stoupl. „US Press Freedom Tracker“ zaznamenal za pouhého půl roku, od srpna 2017 do ledna 2018, 125 incidentů v souvislosti se svobodou tisku.

Strkanice se staly normou

Přitom to není Trump samotný, kdo brojí proti novinářům. Při demonstracích byly zničeny kamery žurnalistů. Strkanice – dokonce i od politiků – se mezitím staly normou. Reportérka CNN, která zastupovala všechny americké televizní stanice během Junckerovy návštěvy, byla vyloučena z tiskové konference v Bílém domě. Odůvodnění: kladla předtím nepřiměřené, rozuměj Trumpovi nepříjemné, otázky. Mnoho kolegů se za novinářku postavilo.

Je povzbudivé vidět, jak američtí kolegové brání své poslání, svou práci a tím i svobodu tisku. Jasně, Trump inspiroval i tisk v USA. Od doby, kdy je v úřadu, založilo několik novin investigativní oddělení. Počet abonentů digitálních vydání Washington Post a New York Times raketově vzrostl.

Minuty trvající spílání

Otázkou je: kdo takové noviny čte? Odpověď: celkem jistě ne Trumpovi voliči. A jeho nadávky na tisk nezůstaly bez účinku. To jsem zažila na vlastní kůži, když jsem se po jednoduché otázce na názor na amerického prezidenta, položené jedné příznivkyni Donalda Trumpa, setkala s minuty trvajícími nadávkami, které se nápadně podobaly Trumpově slovníku.

Kritický tisk patří k demokracii. Dívat se mocným, jedno z které strany, pod prsty, je naší úlohou. A i když jako čtenáři, diváci nebo posluchači se závěry někdy nesouhlasíme, je hodnota těchto informací nedocenitelná, i kdyby to bylo jen kvůli broušení vlastních, odlišných názorů.

Vědění je moc. To vědí i mocní. O to je důležitější, aby pokud možno co nejvíce lidí získalo co nejvíce informací, aby měli z čeho si vytvořit vlastní názor a nakonec se rozhodnout. Při tom se stávají chyby. To nikdo nepopírá, ani novináři nejsou bezchybní. Ale svoboda tisku je vysoká hodnota, kterou je třeba bránit – protože za nepřítele lidu se nepovažují jak američtí kolegové, tak nikdo z těch mnoha německých novinářů, které znám. Naopak.




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: