Uprchlíci si na pracovním trhu vedou lépe, než se předpokládalo

Uprchlíci si na pracovním trhu vedou lépe, než se předpokládalo

Při integraci uprchlíků hraje důležitou úlohu pracovní trh. Ale kolik už skutečně pracuje? Co dělají ostatní? Analýza zaměstnanosti uprchlíků v Německu v pěti číslech.

260.000 uprchlíků smí od r. 2017 pracovat

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, BAMF) rozhodl v r. 2017 kladně o 261.702 žádostech o azyl. Tito uprchlíci spadají pod tzv. souhrnnou ochrannou kvótu. Smí pracovat, protože jsou buď uznáni jako uprchlíci, stojí pod ochranou nebo nesmí být vyhoštěni. V některých případech, třeba jsou-li v Německu trpěni nebo nesmí být vyhoštěni, rozhodují o pracovním povolení ještě navíc cizinecké úřady. K nim je třeba připočíst i lidi, jejichž azylové řízení sice ještě běží, ale za určitých podmínek přesto smí pracovat. Musí však počítat s tím, že budou později odsunuti.

V r. 2017 rozhodl BAMF o 603.000 azylových řízeních. Ve 43,4 % případů získali uchazeči ochranný statut, ve více než polovině případů tedy byl zamítnut. V první polovině r. 2018 se ochranné kvóta ještě výrazně redukovala: v současné době nedochází k pozitivnímu rozhodnutí ani ve třetině případů, jen 39.600 získalo v tomto časovém úseku ochranu. V červnu 2018 to byl dokonce už jen každý čtvrtý. Navíc je podáváno stále méně žádostí o azyl: v r. 2015 podalo žádost o azyl 476.000 lidí, v r. 2016 to bylo dokonce 745.000 uprchlíků, v r. 2017 ale už jen 223.000 a v první polovině r. 2018 zhruba 93.000 žadatelů. Proti 15.000 azylovým řízením, uzavřeným v červnu 2017 však ještě stojí 53.000 nerozhodnutých žádostí.

500.000 uprchlíků hledá práci

187.000 osob s ochranným statutem jsou v současné době oficiálně hlášeni jako nezaměstnaní. Toto číslo se od léta 2017 příliš nezměnilo. Počet nezaměstnaných uprchlíků je však zhruba dvojnásobný – jedná se o 395.000 uprchlíků. Mezi ně počítá Spolková agentura práce (Bundesagentur für Arbeit, BA) ty, kteří by rádi pracovali více, ty, kteří se nacházejí v rekvalifikaci nebo nejsou momentálně kvůli nemoci nebo traumatu schopni práce. Tento počet však od své nejvyšší hodnoty v r. 2017 opět klesá. Před rokem bylo nezaměstnaných uprchlíků ještě zhruba 420.000.

Zhruba půl milionu uprchlíků hledá podle Spolkové agentury práce oficiálně práci. Mezi ně však patří i lidé, kteří ještě navštěvují integrační a jazykové kurzy. V uplynulém roce navštívilo integrační kurz 292.000 uprchlíků. Jen v Bavorsku kromě toho letos ukončilo kolem 10.000 uprchlíků pracovní přípravný kurz v odborných školách, protože chtějí začít pracovat nebo se vzdělávat. U mnoha z nich však ještě neprobíhá azylové řízení, proto může dojít k tomu, že budou později odsunuti. To pro ně představuje – a také pro jejich pozdější zaměstnavatele – velkou nejistotu, upozorňují průmyslové a obchodní komory.

307.000 uprchlíků z Iráku, Sýrie a Afghánistánu má práci

Celkem našlo práci 307.000 uprchlíků z hlavních uprchlických zemí Iráku, Afghánistánu a Sýrie, sdělil Spolkový úřad práce. Z nich téměř 240.000 přijalo práci s povinným odvodem na sociální pojištění, dalších 69.000 je zaměstnáno pouze omezeně. Jen od srpna 2017 do července 2018 byla zprostředkována práce 101.000 uprchlíkům. 80 % z toho na hlavním pracovním trhu (tedy na trhu bez jakýchkoliv příspěvků, podpor ap., pozn. překl.).

Míra zaměstnanosti uprchlíků tak v současnosti činí 27,2 % (stav z konce června 2018). U všech cizinců (včetně zemí EU) činí 49,3 %, u Němců 68,3 %. To ukazuje, že integrace uprchlíků do pracovního trhu je „během na dlouhou trať“, jak to formuloval Institut německého hospodářství (Institut der deutschen Wirtschaft, IW). Podle starší studie Institutu pro pracovní trh a výzkum povolání (Instituts für Arbeitsmarkt und Berufsforschung, IAB) z r. 2015 trvá zhruba 5 let, než dosáhne zaměstnanost uprchlíků 50 % a 6 let, než se dostane k 60% hranici. Po 14 letech pak dosáhne svou nejvyšší hodnotu 75 %. Jiní přistěhovalci dosahují těchto hodnot zhruba 2x tak rychle.

Jazyková bariéra je jistě hlavní příčinou tohoto zpoždění. Mnoho uprchlíků se nemusí naučit jen německy, ale navíc ještě latinku. To totiž ovládá jen třetina uprchlíků, vyplývá z průzkumu BAMF. Mnoho uprchlíků pochází ze zemí, ve kterých se používá pouze arabské nebo paštunské písmo. 15 %, především ženy, neumí číst nebo psát. Na druhou stranu každý třetí uprchlík udává, že po absolvování integračního kurzu ovládá mluvenou i psanou němčinu dobře až velmi dobře.

18.800 uprchlíků navštěvovalo univerzitu

Není pravda, že je mnoho uprchlíků jen mizivě vzdělaných, aspoň ne, pokud se podíváme na plnoleté žadatele o azyl. Většina uprchlíků je mladších než 25 let. 45 % z nich je dokonce nezletilých. V této skupině se díky několikaleté cestě na útěku nemůže mnoho uprchlíků prokázat dokončeným školním vzděláním. Ale z plnoletých uchazečů o azyl navštěvovalo 34 % střední školu, 20 % gymnázium a 17 % má dokončenou vysokou školu, zjistil koncem r. 2017 BAMF. To je celkem 71 % kvalifikovaných. Pouhých 12 % nemá žádné formální školní vzdělání a 20 % navštěvovalo pouze základní školu.

Mnoho nejlépe vzdělaných osob pochází především z Íránu, zde prokázalo 80 % uprchlíků jako své nejvyšší vzdělání ukončenou střední školu nebo univerzitu. U Syřanů to je 40 % a u Iráčanů a Pákistánců 30 %.

Prokázání odborného vzdělání je nesrovnatelně těžší, protože v jiných zemích neexistuje regulované duální vzdělání, jako v Německu. Zeptáme-li se uprchlíků, jaké vykonávali ve své vlasti naposledy zaměstnání, bylo 8 % řemeslníků, 6 % pracovalo ve službách a podnicích a po 5 % v zemědělství, hoteliérství, pohostinství nebo v turismu. Po 4 % pochází ze stavebnictví, z obchodu a z technických povolání. Po 3 % bylo zaměstnáno ve finančním sektoru nebo byli učitelé. A celkem 2 % byli lékaři, vědci nebo zaměstnanci na vedoucích pozicích. Z Íránu pochází hodně inženýrů, z Nigérie mnoho řemeslníků.

23.300 uprchlíků má dočasné zaměstnání

Dvě oblasti, ve kterých najdou uprchlíci nejčastěji uplatnění, je práce na dobu určitou – zde najde uplatnění každý třetí zaměstnanec na plný úvazek – a pohostinství. To vyplývá z údajů Spolkové agentury práce z konce června 2018. Také stavebnictví, ostraha a úklidové služby jako i obchod nyní zaměstnávají hodně uprchlíků.

Každý šestý Syřan a Iráčan je zaměstnán u firmy na dobu určitou, ale jen každý padesátý Němec. V pohostinství pracuje 17 % Syřanů a Iráčanů, ale jen 3 % Němců. V obou branžích panuje vysoká fluktuace, což usnadňuje přijímání nových zaměstnanců. Navíc nevyžaduje mnoho pracovních pozic personál v kuchyni, úklidových a montážních firmách žádné dobré jazykové znalosti, upřesňují výzkumníci pracovního trhu z IAB.

Vědci z IW dodávají, že práce na dobu určitou navíc uprchlíkům nabízí dobré možnosti k získávání zkušeností na německém pracovním trhu. Ty mohou být užitečné v následujícím pracovním životě v dané branži. Aby se to povedlo, jsou ale důležité dostatečné znalosti jazyka a další kvalifikace. V současné době pracuje většina uprchlíků jako prostí pomocníci, i když jsou lépe vzděláni.

Především v malých a středních firmách mají uprchlíci dobré vyhlídky na zaměstnání. Kolem poloviny Syřanů, Afghánců a Iráčanů našli místo v podnicích s 10 až 250 zaměstnanci. V nejmenších podnicích do 10 zaměstnanců jich pracuje kolem 22 %, zjistil průzkum IW. Zhruba 20 % se osamostatní, nebo se začnou vzdělávat.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: