Jak vysoký je ve skutečnosti Gender Pay Gap?

REKLAMA

Mezi muži a ženami zeje oficiálně 21,6% propast ve mzdách (údaje se týkají Německa, v ČR to pak je 22,1 %, pozn. překl.). Existuje však i „očištěná“ hodnota ve výši 6 %. Jak vysoký je tedy Gender Pay Gap ve skutečnosti?

Takzvaný Gender Pay Gap popisuje procentuální rozdíl mezi průměrným hodinovým hrubým příjmem zaměstnaných mužů a žen. Jeho výpočet je v Evropské unii jednotně definován a tudíž platí v celé Evropě za hlavní indikátor nerovného odměňování mužů a žen. V Německu ho zjišťuje Spolkový statistický úřad (Statistisches Bundesamt) na základě 1,9 milionů sociálně pojištěných zaměstnanců ze všech odvětví a povolání.

Rozsah zaměstnání, rozdělení mezi jednotlivá odvětví a skupiny povolání tak není zohledněn, stejně jako vzdělání, zkušenosti nebo pozice. Neočištěný Gender Pay Gap je v Německu 21 %.

Očištěný Gender Pay Gap

Kromě celoevropsky srovnatelné hodnoty vypočítává Spolkový statistický úřad i očištěný Gender Pay Gap. Přitom se odděluje část mzdy, kterou lze přičíst strukturálním rozdílům při volbě povolání, objemu zaměstnání, úrovni vzdělání, zkušenosti v zaměstnání nebo menšímu podílu žen ve vedoucích pozicích. Protože se jedná o složitý výpočet, je prováděn pouze každé 4 roky – naposledy v r. 2014 – kdy činil výsledek 6 %. Spolkový statistický úřad k tomu píše:

„Na základě zjišťování struktury příjmů za r. 2014 bylo v Německu poprvé možné do analýz zahrnout i dosud nezohledněné zaměstnance a zaměstnankyně a tak získat přehled o celém hospodářství. V porovnání s Eurostatem předepsaným užším vymezením se při zohlednění zaměstnanců v hospodářských odvětvích ‚zemědělství, lesnictví a rybářství‘ a ‚obecná správa, obrana; sociální pojišťovnictví‘ jakožto v malých podnicích jak ve vztahu k neočištěnému tak očištěnému Gender Pay Gap nevyskytly žádné relevantní odchylky. I při zahrnutí výše jmenovaných skupin povolání obnáší v r. 2014 neočištěný rozdíl příjmů 22 % a očištěný 6 %.“

Diskriminace je pouze jedním z faktorů

Problém debaty o Gender Pay Gap spočívá v tom, že je platový rozdíl mezi pohlavími bezprostředně srovnáván s mírou platové diskriminace. To by znamenalo, že zaměstnavatelé ženám ve srovnatelných pozicích a povoláním systematicky platí méně, než mužům. Očištěný Gender Pay Gap proto slouží k tomu, aby ukázal, že tzv. „nevysvětlený“ rozdíl mezi platy (který by mohl mít svůj původ v diskriminaci žen) je menší, než neočištěný Gender Pay Gap.

Institut německého hospodářství (Institut der deutschen Wirtschaft, IW) v Kolíně nad Rýnem dokonce dochází k očištěnému Gender Pay Gap ve výši pouhých 2 %. Při jeho výpočtu se ovšem vychází z jiných podkladů. Jedná se o tzv. „socio-ekonomický panel“ (SOEP) Německého institutu pro výzkum hospodářství (Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung, DIW). SOEP obsahuje 22.000 osob z 10.000 domácností, které jsou každoročně dotazovány podle předem pevně stanoveného schématu. Na základě dat SOEP vypočítává IW napřed také očištěný Gender Pay Gap, který zhruba odpovídá výsledkům Spolkového statistického úřadu. IW ale navíc tvoří „dvojčata“ s určitými stejnými statistickými vlastnostmi a u nich pak vypočítává platové rozdíly. Tato „dvojčata“ složená z obou pohlaví pak vykazují rozdíl kolem 2 %.

Prezentovat platový rozdíl v co nejpříznivějším světle je z pohledu zaměstnavatelů legitimní. Konec konců chtějí zabránit dojmu, že ženy dostávají v průměru o 21 % menší platy – což skutečně není pravda. Hospodářský a sociologický institut nadace Hanse Böcklera (Wirtschafts- und sozialwissenschaftliches Institut der Hans-Böckler-Stiftung, WSI), mající blízko k odborům, shrnuje: „Vyhlašovaný podíl Gender Pay Gap rozhodně není prost diskriminace, naopak očištěný rozdíl v příjmech nelze zaměňovat s platovou diskriminací.“

Gender Pay Gap ve výši 21 % je reálný

Ačkoliv je očištěný Gender Pay Gap nižší než neočištěný, není srovnávací hodnota ve výši 21 % v žádném případě „falešná“ nebo „zavádějící“. Pouze popisuje jinou situaci. Protože rozdíl průměrné hodinové mzdy se samozřejmě nezmenší tím, že změníme počet srovnávaných veličin. Ženy vydělávají méně – z mnoha různých důvodů.

„Vyhlašovaným“ podílem je myšleno, že ženy v průměru vydělávají méně než muži, protože pracují častěji na částečný úvazek, jsou z části méně kvalifikované a častěji vykonávají zaměstnání s nižšími platy. Z pohledu těch, kteří se zasazují za větší platovou spravedlnost mezi pohlavími, to však v žádném případě nevysvětluje, proč se například ve vychovatelských, ošetřujících a zdravotnických profesích vydělává méně než v technických.

„Ženská povolání“ jsou odměňována hůře

Z pohledu WSI není důvod rozdílného odměňování v nižších nárocích nebo chybějící poptávce. V Hospodářském a sociologickém institutu vyvinuli měřící nástroj pro genderově korektní pracovní ohodnocení, tzv. „Comparable Worth-Index„. Pomocí něj je možné genderově neutrálně porovnat pracovní nároky a zatížení v „ženských“ a „mužských“ profesích a zasadit je do poměru k příslušné platové úrovni. „Zodpovědnost za blaho jiných lidí“, která charakterizuje mnoho pečovatelských povolání, v nichž dominují ženy, tak má také zaujmout vyšší monetizační postavení, než tomu je doposud.

V pečovatelských službách pracují především ženy

Především strukturální faktory přispívají k tomu, že ženy vydělávají méně než muži: jde hlavně o výchovu dětí, ale také rodiče a jiné rodinné příslušníky, vyžadující péči, což jsou úlohy, které v naprosté většině stále ještě přebírají ženy. Matky samoživitelky nesou obzvlášť velké riziko ztráty příjmů a chudoby (nejen ve stáří), ale i matky v partnerských vztazích vydělávají v průběhu let často výrazně méně, než příslušní otcové. Důvodem je delší pracovní doba, menší šance na postup, zejména při práci na částečný úvazek a žádné právo na plný úvazek, např. po návratu z mateřské nebo pečovatelské dovolené.

REKLAMA

Studie Spolkového institutu pro výzkum obyvatelstva (Bundesinstituts für Bevölkerungsforschung, BiB) dospěla k závěru, že se otcové po narození prvního dítěte dokonce „ještě více soustředí na své povolání a zajištění živobytí“ tím, že zvýší objem práce. „Oproti tomu ženy své zaměstnání redukují masivně a dlouhodobě a přebírají tak hlavní zodpovědnost za děti a domácnost.“

Čísla mluví jasně

Tyto strukturální faktory se odrážejí i v jiných číslech. V reprezentativní studii Spolkového ministerstva pro rodinu z r. 2016 měly ženy ve věku 30 až 50 let zhruba stejné vzdělání jako muži a 82 % z nich mělo odbornou kvalifikaci. Ale pouze 39 % bylo zaměstnáno na plný úvazek, u mužů to bylo 88 %. Vlastním příjmem nad 2.000 euro disponovalo jen 10 % žen, ale 42 % mužů.

Riziko existenčního a starobního zajištění je tak pro mnoho žen stále ještě zásadní a je vázáno na příjem muže. Z vdaných žen nemělo 19 % žádný vlastní příjem a 63 % vydělávalo méně než 1.000 euro. Vlastní příjem nad 2.000 euro mělo jen 6 % vdaných žen. U mnoha žen může rozvod, pracovní neschopnost nebo ztráta zaměstnání manžela ohrozit jejich existenci.

„Svatební trh“ odměňuje ženy lépe

Mnoho expertů proto kritizuje, že „svatební trh“ platí lépe, než pracovní trh. Kritikové podobných výpočtů ale namítají, že se v této „retradicionalizaci“ rolí pohlaví pouze zrcadlí individuální životní rozhodnutí žen a párů.

Tomu však zase odporují vědci, zabývající se výzkumem pracovního trhu, jako např. prezidentka Sociologického vědeckého centra Berlín (Wissenschaftszentrum Berlin für Sozialforschung, WZB) Jutta Allmendingerová. V týdeníku Die Zeit nedávno poukázala na to, že to jsou daleko spíš rámcové podmínky, které ženám vnutí mateřskou a domácí roli, místo aby jim otevřely kariérní možnosti. Allmedingerová dochází k závěru, že „svatební trh“ ženy stále ještě odměňuje lépe, než trh práce. Pokud dostávají ženy vyšší vdovský než starobní důchod, pak se zkrátka vlastní kariéra nevyplatí.

Od Gender Pay Gap po Gender Pension Gap

Gender Pension Gap popisuje rozdílné příjmy, které obdrží muži a ženy ve stáří. Ten podle odpovědi spolkové vlády na dotaz Zelených v současné době obnáší 53 %. Vyjádřeno v konkrétních číslech obdrží muži v důchodovém věku ve starých spolkových zemích v r. 2016 v průměru 1.078 euro důchodu, oproti tomu ženy pouhých 606 euro. V nových spolkových zemích dostanou muži 1.171 euro a ženy 894 euro. Kvůli odlišným základům pro výpočet jsou východní a západní důchody stále ještě vykazovány odděleně.

Jak podstatnou roli hrají strukturální faktory, ukazuje zřetelně porovnání východ-západ: zatímco ve starých zemích činí Gender Pay Gap 23 %, v nových to je 8 %. To je z valné míry zapříčiněno tradičně vysokou zaměstnaností žen v bývalé NDR, která vedla k téměř o 48 % větším důchodům, které dostávají ženy na východě ve srovnání s jejich západními protějšky.

Německo (a Česko) je na chvostu

Celkem patří Německo (a Česká republika) i v platových rozdílech na chvost v Evropě. V celé Evropské unii byl v r. 2015 větší rozdíl jen v Estonsku (26,9 %) a v České republice (22,5 %). Nejnižší hodnoty ve výši pouhých 5,5 % dosahuje Itálie a Lucembursko. V r. 2014 byl obrázek podobný, jen za Německem se ještě těsně nacházelo Rakousko.

Gender Pay Gap (2016)Statistiky ukazují, že Gender Pay Gap zůstává téměř stabilní. Spolkový statistický úřad k tomu říká: „Od r. 2002 je platový rozdíl mezi ženami a muži téměř konstantní. Snaha spolkové vlády snížit do r. 2010 rozdíl na 15 %, se zřetelně minula účinkem.“ I v r. 2017 zůstal rozdíl ve výši 21 % zachován. V Gender Pension Gap dosahuje Německo podobně špatných výsledků.

REKLAMA