Vyhoštěný student z Číny: „Je hrozné, co tito lidé prožívají“

Vyhoštěný student z Číny:

Německý student David Missal byl po rešerších o právnících zabývajících se lidskými právy vypovězen z Číny. V rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung popisuje paradoxní situaci, jaké to je, studovat žurnalistiku v zemi, ve které neexistuje svoboda tisku.

Frankfurter Allgemeine Zeitung: Vyvolalo vaše vypovězení reakce i v Číně? Už o vás vyšel i článek v Global Times.

David Missal: Článek v Global Times jsem zatím jen přelétl.

FAZ: Počítal jste během posledních týdnů s tím, že vás vypoví ze země? Vaše rešerše o právnících hájících lidská práva v Číně se odehrávaly v šedé zóně – tématem jste se zabýval v rámci studia žurnalistiky v Pekingu, vaši čínští docenti o tom také věděli, neměl jste ale pracovní povolení a novinářské vízum.

Missal: Přesně. Téma jsem zpracovával v rámci jednoho semináře. Bylo mi jasné, že během mých rešerší může dojít ke komplikacím. Že k tomu ale doopravdy došlo, mě překvapilo. Myslel jsem si, že v rámci studia takové rešerše provádět můžu.

FAZ: Byli čínští docenti vašemu tématu zpočátku nakloněni?

Missal: Kurz vedl Američan, ten mi dal svolení. Teprve během mé práce mi čínské vedení institutu před příslušnou profesorku sdělilo, že není šťastné z toho, jakým tématem se zabývám.

FAZ: Mimo to jste natáčel jednoho právníka zabývajícího se lidskými právy před věznicí ve Wuhanu, kde jste byl zatčen policií. Jak k tomu došlo?

Missal: Poté, co jsem půl hodiny natáčel, přijelo policejní auto a mně bylo důrazně sděleno, že udělám dobře, když nastoupím. Na druhou stranu mě nenutili. Na policejní stanici mě nechali nejdřív tři hodiny čekat. Pak někdy přišel i právník, kterého jsem ve Wuhanu filmoval. Napřed vyslýchali jeho, a pak jsem mohl policejní stanici opustit.

FAZ: A vy jste odmítl vydat natočený materiál?

Missal: Ano, protože jsem neporušil žádný čínský zákon. V Číně se nakonec před vězeními filmovat smí. Také mi nedokázali přesně vysvětlit, proč bych jim měl záznamy vydat.

FAZ: Jak jste si mohl být jistý, že vaše vystupování neporušuje čínské právo?

Missal: Zeptal jsem se čínské spolužačky, která na mé univerzitě studovala právo.

FAZ: Co jste z vašich rešerší o pronásledování právníků, hájících lidská práva, zjistil? Co vás k tomuto tématu motivovalo?

Missal: Byl jsem překvapen, že tito lidé neustávají ve své práci, i když vědí, co je může potkat. Po vlně zatýkání v jejich řadách, ke které došlo před 3 lety, nadále přebírají případy, které čínská vláda ráda nevidí. Mluvil jsem s ženou zadržovaného advokáta. Je hrozné, co tito lidé prožívají. Den za dnem.

FAZ: Jakými případy se právníci, o kterých mluvíte, zabývají?

Missal: Jsou především toho názoru, že má každý člověk právo na obhájce, i v Číně, a proto zastupují i pronásledované osoby z hnutí Falun Gong, z undergroundových církví nebo osoby, které veřejně kritizují Čínu. Tento okruh lidí je dobře propojen a pokud je někdo zatčen, ostatní se to dozví relativně rychle a právníci se o něj postarají.

FAZ: Je známo, v jakých případech byli právníci zatčeni? Je za tím nějaký vzorec?

Missal: Naprosto ne. To je nejvýraznější rozdíl oproti Německu. Čína není žádný právní stát. Panuje tam systém, který lidem přesně neřekne, co smí a co ne. Vládne zvůle.

FAZ: Jak reagovali vaši spolužáci a další docenti na váš zájem o advokáty, hájící lidská práva?

Missal: Svou vedoucí jsem byl jménem institutu dvakrát pozván na kobereček. Pokaždé mi předala zprávu, že vedení institutu není mým výběrem potěšeno. Docentka na mě působila, že je zmítána pochybnostmi. Studenti, se kterými se kamarádím – všichni kriticky uvažující lidé – mě podporovali a říkali: je to odvážné a dobré, to by se mělo dělat.

FAZ: Existovala nějaká varování?

Missal: Jeden z mých přátel, když se dozvěděl o natáčení před věznicí, mi řekl, že by mě varoval, kdyby o tom věděl. I mně samotnému bylo jasné, že čínská vláda takové nahrávky neuvidí ráda, ale jak jsem už uvedl, nepočítal jsem s tím, že mě vyhostí. Předpokládal jsem, že budou nějakou dobu vyhrožovat odebráním víza, ale nakonec mě nechají studovat dál.

FAZ: Jak to s neprodloužením víza přesně probíhalo?

Missal: Obvykle když se blíží doba vypršení víza, odevzdáte agentuře na univerzitě svůj pas a za 10 dní si ho vyzvednete. V mém případě jsem po 9 dnech obdržel telefonát, během něhož mi sdělili: ještě váš případ zkoumáme, zatím jsme nedospěli k výsledku. Takhle to pokračovalo 2 měsíce. Před 14 dny mi zavolali, že si můžu pas vyzvednout. Před 10 dny jsem došel na příslušný úřad, kde mě pozvali do zadní místnosti a tam mi přečetli prohlášení, ze kterého bylo zřejmé, že mi vízum nebude prodlouženo, protože jsem se dopustil aktivit, které nejsou slučitelné se studentským vízem. Během 10 dnů jsem musel opustit zemi.

FAZ: Bylo vám to sděleno i písemně?

Missal: Bylo mi to jen přečteno, samotný dokument mi nepředložili. V pasu jsem pak měl poznámku, že mé vízum platí pouze do 12. srpna.

FAZ: Jak si můžeme studium na Pekingské univerzitě, kde jste měl absolvovat tříleté magisterské studium, představit? Co se učí v zemi se silně omezenou svobodou tisku o novinařině? To je přece paradoxní situace.

Missal: Právě to pro mě byl důvod, proč studovat v Číně. Chtěl jsem vidět, jaké to tam je. Jsou části studia, které se podobají těm na Západě. Například kurzy mojí vedoucí se až na řeč sotva lišily od podobných kurzů v Německu. Učí vás jak vést rozhovor, jak dobře stříhat video a tak dále. Existují ale i kurzy s názvem „Teorie marxistického žurnalismu“. Pro Číňany jsou povinné, zahraniční studenti se na ně mohou přihlásit dobrovolně. Ze zvědavosti jsem je navštěvoval. Tyto semináře se jasně drží stranické linie a teoreticky odůvodňují, proč nemají novináři psát svobodně, ale poslouchat stranu.

FAZ: Kdo vše s vámi studoval?

Missal: Na našem institutu byly dva magisterské obory. Jeden pro zahraniční studenty vedený v angličtině i se zahraničními profesory a jeden pro Číňany a zahraniční studenty v čínštině. Ve druhém jsou studenti na stranické linii, kteří jedna ku jedné přebírají, co stojí v oficiálních stranických dokumentech. Jsou ale i tací, kteří uvažují velmi kriticky, s nimi se daly vést dobré rozhovory.

FAZ: Jak na vaše zatčení reagovala Německá akademická výměnná služba (Deutscher Akademische Austauschdienst, DAAD)? OD DAAD jste přece měl stipendium.

Missal: DAAD z mého zatčení určitě neměl radost. Poté co se stalo, mi ale pomohli. Bylo třeba vést rozhovory s univerzitou a velvyslanectvím. Bohužel to mnoho nepřineslo – nakonec jsem byl přesto vypovězen.

FAZ: Došlo k represím proti obhájci, kterého jste natáčel?

Missal: Ne, pokud vím, tak ne. Jsem s ním v kontaktu.

FAZ: Počítáte s tím, že vás do Číny už nepustí?

Missal: Ano, to zřejmě bude následek. Za pár měsíců na zkoušku zažádám o turistické vízum. Uvidíme, jestli ho dostanu.

FAZ: Jaká je po tom všem vaše nálada?

Missal: Jednak věřím, že to co jsem udělal, bylo správné. Myslím si, že pokud už v Číně studujete novinařinu, musíte se zabývat i negativními stránkami země. Z toho, že už možná nedostanu vízum, jsem smutný, mám tam mnoho přátel a známých.

FAZ: A co budete dělat teď?

Missal: Přesně ještě nevím. Chtěl bych jet buď do Taiwanu, Hongkongu nebo Berlína, abych dále studoval. O Čínu se budu v každém případě zajímat dále.




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: