Julia Ebnerová: „Jak ovlivňují extrémně pravicové skupiny volby?“

Julia Ebnerová:
REKLAMA

Prostřednictvím dezinformačních kampaní a falešných informací dnes udávají extrémně pravicové skupiny politický diskurz v celé Evropě. Vliv na tyto události má i americké „alt-right“ hnutí s výrazným rukopisem bývalého Trumpova vrchního stratéga Steva Bannona. Článek vyšel v rakouském deníku Der Standard.

„Už nikdy se neuskuteční žádné volby, ve kterých nebude hrát roli trolling, hacking a extrémně pravicová politika“, napsal den po posledních amerických volbách neonacista a hacker „weev“ alias Andrew Auernheimer. Zatímco toto vyjádření ještě před téměř dvěma lety znělo jako úsměvné přehánění, dnes je výstižným popisem reality. Od volebního vítězství Donalda Trumpa se v Evropě sotva uskutečnily volby, které by nebyly doprovázeny masivními útoky trollů a pokusy o manipulaci.

Falešné informace v mainstreamu

Stále častěji se spojují pravicové a extrémně pravicové skupiny, aby pomocí koordinovaných dezinformačních kampaní ovlivňovaly výsledek voleb ve prospěch pravicově populistických stran: francouzské prezidentské volby, volby do Spolkového sněmu v Německu, rakouské volby do Národní rady a italské parlamentní volby byly svědky nadregionální mobilizace pravicových skupin, řídících politický diskurz rafinovanými online kampaněmi. Extrémně pravicové hashtagy se vyšplhaly do top trendů, falešné informace týkající se uprchlické krize se staly virály, spiklenecké teorie o „velké výměně“ – idea plíživé genocidy bílých Evropanů prostřednictvím migrace – se dostaly až do mainstreamu.

Naše demokracie se nachází pod palbou, a to zcela novým způsobem: užití big data, algoritmů sociálních médií a umělé inteligence umožňují rafinované manipulační kampaně, kterými nelze jen prolomit infrastrukturu, ale i hlavy voličů. Ne volební urny nebo demokratické instituce jsou primárně ohroženy, ale naše demokratická kultura.

Steve Bannon, globální loutkovodič

Steve Bannon, bývalý šéfstratég Donalda Trumpa, to nazýval „kulturní válkou“. Nyní kuje velké plány i pro Evropu. Svou nově ohlášenou ultrapravicovou superskupinou „The Movement“ chce pomoct s evropským pohybem doprava. Součástí aktivit nové nadace mají být průzkumy veřejného mínění, datové analýzy a poradenství komunikačních kampaní. Prvním cílem v Bruselu sídlící organizace je zisk třetiny křesel pro pravicově populistické poslance ve volbách do Evropského parlamentu v r. 2019. „Nechci být ničím jiným, než globálním makléřem celosvětového populistického hnutí“, prohlásil Bannon již začátkem tohoto roku.

Během svého březnového evropského turné se Bannon v Curychu setkal s Alice Weidelovou a Beatrix von Storchovou z AfD, jel do Itálie, aby před volbami podpořil Legu Nord Matteo Salviniho a objevil se nečekaně vedle Marine Le Penové na každoroční konferenci Front National v Lille. Vedl také přátelské rozhovory s Viktorem Orbánem a Nigelem Faragem, aby do svých plánů zahrnul i Maďarsko a Velkou Británii. Jeho cíl? Nacionalismus udělat transnacionálním, globalizovat antiglobalismus. Poté, co Bannon rozhýbal USA, se nyní chce soustředit na „pravicově populistickou revoltu“ v Evropě. „Mainstreamová média jsou psi systému. Každým dnem se stáváme silnějšími a oni slabšími.“ Ujistil své posluchače ve Francii.

Nacionalistická internacionála

Jeho cíl je bohužel realističtější, než zní. Ať jako šéfstratég Bílého domu nebo jako ředitel Breitbardu byl Bannon určujícím prvkem při tvorbě alternativního mediálního ekosysému, ve kterém rychle klíčily nacionalistické a rasistické ideologie. Hnutí alt-right, které je považováno ze vedlejší produkt jeho komunikační a poradenské činnosti, mezitím dorazilo i do Evropy. Jen v německojazyčném prostoru užívá stále více mladých pravicových aktivistů pojmy, symboliku a techniky amerického alt-right hnutí.

V zašifrovaných chatovacích skupinách textové aplikace Discord se domlouvají tisíce německy mluvících pravicových extremistů, jak nejlépe v jejich „informační válce“ porazit politický mainstream a „lžimédia“. Sdílejí falešné informace o demografické změně, o „velké výměně“, zavádějící statistiky o migraci, kriminalitě a terorismu a odkazy na pseudoakademické žurnály. „Redpilling“ (eufemismus pro radikalizaci odvozený z filmu Matrix) a larping (Live Action Role Playing) patří k jejich standardnímu slovníku, Pepe the Frog je jejich maskotem.

Extremistické obsahy, které se schovávají za ironii a falešné informace, které číhají za akademicky zpracovanými články, nejsou zdaleka vším – nenávistné komentáře, rasistické a sexistické memy a příspěvky jsou stejně tak pevnou součástí jejich repertoáru psychologického vedení války a slouží k zastrašení politických protivníků. Častými cíli jejich útoků jsou menšiny, ale také novináři, politici a aktivisté. Všichni, kdo jsou jiného názoru, mají být umlčeni – a to vše pod pláštíkem svobody názorů.

Pravicové strategie

Také identitáři se už komunikačním strategiím a pojmům hnutí alt-right přizpůsobili. Jejich rukověť „mediální guerilly“ obsahuje návody technik k ovlivňování sociálních médií, mezi nimi i akce s absurdními názvy jako „sniperská mise“ nebo „masivní letecký útok“. „Sniperská mise“ je například cílený verbální útok proti „velkému nepřátelskému účtu“ s cílem osobu stojící za ní zdiskreditovat.

V návodu „masivního leteckého útoku“ se oproti tomu píše: „Zaměř se přímo na účty protivníků: politiků, prominentů, veřejnoprávních médií atd., a zaplň jejich komentáře. Jak už bylo řečeno: každé 2 – 3 příspěvky změň svůj účet.“ Trollící akce se stávají jakousi počítačovou hrou, jejichž faktor zábavy spočívá v tom, štvát proti menšinám a politickým protivníkům.

Přes své mládí je Julia Ebnerová zkušenou analytičkou a výzkumnicí extremismu. Při příležitosti vydání její knihy The Rage (Vztek) vyšel na magazínu POLITIQ její článek „Nenávist jako počítačová hra“.

REKLAMA

Nenávist jako počítačová hra

Jakkoliv neškodné se tyto techniky mohou na první pohled zdát, jejich důsledky ovlivňují reálný svět, mimo jiné i politické nálady. Největší německá extrémně pravicová skupina trollů, která používá techniky amerického alt-right hnutí, se nazývá Reconquista Germanica a má přes 8.000 členů. Ve dvou týdnech před volbami do Spolkového sněmu se aktivistům skupiny Reconquista Germanica podařilo 7 jejích hashtagům (mimo jiné #TraudichDeutschland – ‚Německo, buď odvážné‘, #nichtmeinekanzlerin – ‚Není to moje kancléřka‘, #merkelmussweg – ‚Merkelová musí pryč, #reconquista) dostat mezi top 20 hashtagů v Německu. Velký vliv na online diskurz měli i v Rakousku během voleb do Národní rady, kdy částečně určovali diskusní témata na sociálních sítích.

Internet a nové komunikační technologie vedly k demokratizaci vědění a k rozpuštění tradičních mocenských struktur. Ale oproti utopickým očekáváním technologických nadšenců tak vznikly zcela nové hierarchie, které ohrožují samotné základy našich demokracií. Průměrný uživatel internetu je bezmocně vydán zneužití dat, dark ads a dezinformačním kampaním. Občané, kteří důvěřují více příspěvkům na Facebooku než Zeit im Bild, jsou obzvlášť dobrými terči koordinovaných manipulačních a trollících kampaní. Avšak techniky psychologické války, zasahující nejrůznější cílové skupiny v jejich nejhlubších frustracích a straších, mohou vyvolat nedůvěru a znepokojení i u kriticky přemýšlejících uživatelů internetu.

I další volby budou ovlivňovány

Tváří v tvář nastávajícím volbám v Evropě je toho hodně ve hře. Už nyní v Institutu pro strategický dialog pozorujeme koordinované pokusy ovlivnit ve prospěch pravicově populistických kandidátů zářijové volby do švédského Říšského sněmu, bavorské zemské volby v říjnu a volby do Evropského parlamentu v květnu 2019. Online kampaně pravicových trollů ovlivňuje téma migrace. Jejich ústřední sdělení zní: „Multikulti je lež a politický establishment nás všechny podvedl.“

Migrace je také těžištěm současného rakouského předsednictví Rady Evropy EU. Zatímco se rakouský kancléř Sebastian Kurz soustředí na celoevropskou spolupráci při hraničních kontrolách, muselo by praktické naplnění hesla „Za Evropu, která chrání“ být daleko širší a všestrannější. Protože uzavření hranic je jen zdánlivým řešením, samotný problém leží úplně jinde: není to migrace sama o sobě, která otřásá demokratickými základy Evropy, ale plíživá ztráta důvěry v politiku, média, úřady a demokracii samotnou.


Rozená Vídeňanka Julia Ebnerová žije v Londýně, kde je činná jako výzkumná pracovnice pro terorismus a extremismus v „Institute for Strategic Dialogue“ (ISD). Dva roky pracovala na celosvětově první organizaci prevence proti extremismu think tanku Quilliam, kde mimo jiné vedla studie pro Evropskou komisi a nadaci Kofi Annan Foundation a koordinovala evropskou síť Families Against Terrorism and Extremism (Rodiny proti terorismu a extremismu). 8. března jí vychází kniha Wut (Vztek).

REKLAMA