Maďarsko a spol.: lze efektivně řešit vleklé problémy s kverulanty?

Demokratický svět si nemusí nechat líbit vše

Editorial magazínu POLITIQ

Na Facebooku jsem zahlédl nářky nad tím, že Evropská unie Maďarsko “trestá”. To je nesmysl. Nikdo samozřejmě Maďarsko netrestá. Maďarsko může být rádo, že je ještě vůbec členem Unie, neboť už dávno nesplňuje parametry demokratické země. V tuto chvíli je Maďarsko de facto odměňováno miliardami euro ročně za to, že je diktaturou. O nějakém “trestání” tedy vůbec nemůže být řeč. Jelikož je členství v EU především o hodnotách (napřed musíte splňovat demokratická kritéria a teprve až pak kritéria ekonomická), mělo by být Maďarsku členství v tomto exkluzivním klubu okamžitě pozastaveno.

Tím se zároveň dostáváme k největšímu a vleklému problému téměř všech mezinárodních organizací: hlasování v okamžiku, kdy se nachomýtne jeden nebo více kverulantů, nerespektujích základní pravidla. Ve sportu by takový vagabund byl okamžitě vyloučen, zde (v nesrovnatelně závažnějších věcech, majících bezprostřední dopad na životy milionů lidí) je takový narušitel tolerován, nebo s ním nelze hnout.

Myslím si, že by ve výše zmíněných situacích měl nastat určitý automatismus. Jakmile jakýkoliv člen klubu nesplňuje demokratické standardy (tedy nezávislost justice, médií, svobodná práce zahraničních neziskových organizací, garance a dodržování lidských práv, přístup k menšinám a další), automaticky mu je v tomto klubu pozastaveno členství a tím přichází o všechny jeho výhody (volný trh, volný pohyb osob, jednotná měna atd.). Schválně, kolik lidí by si pak ještě volilo diktátory? A pokud ano, bude to především jejich problém.

Není třeba sáhodlouze řešit věci, které jsou samozřejmé. Namísto toho by zbyl čas na řešení skutečných problémů, které individuální přístup skutečně vyžadují. Další nespornou výhodou by bylo i to, že by druhá strana vždy předem věděla, jaké jsou následky.

Stejné principy by bylo vhodné zavést i na globální úrovni. Zhoršuje se v určité zemi situace? OK. Automaticky (bez toho, aby se léta rokovalo a za účasti jiných (polo)diktátorů hlasovalo a vetovalo, což většinou stejně nikam nevede) pro danou zemi padají mezinárodní dohody, hlasovací práva v OSN, členství v mezinárodních organizacích. Zpochybňovat svobodu, demokracii a základní lidská práva je totiž v dnešní době naprosto stejné jako zpochybňovat fyzikální zákony.

Přineslo by to v dlouhodobém horizontu (a o ten jde především) skutečné zlepšení? Nevím. Sociální interakce jsou neskutečně složitý systém, jehož všechny parametry ani neznáme a tudíž je nedokážeme vždy přesně a často ani přibližně odhadnout. V minulosti byla často přijata řešení, která nikam nevedla a možná situaci dokonce zhoršila (např. různé vojenské intervence). Vzhledem k chronickým a přibývajícím problémům by, podle mého názoru, stálo za to, tento jiný přístup aspoň vyzkoušet. Třeba v menším měřítku (ale zase dostatečně velkém na to, aby se projevily všechny jeho vlivy), např. právě v EU.




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: