„Migrace je lidské právo“

Zatímco karavana uprchlíků pochoduje dále směrem k USA, vydal se prezident El Salvádoru svou obhajobou migrace na konfrontační kurz s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Za protiútokem stojí i hospodářské zájmy.

Pro svůj frontální útok na amerického prezidenta Donalda Trumpa si salvádorský levicový premiér Sánchez Cerén vybral prostředí, které mu je přátelsky nakloněno: v kubánském hlavním městě Havaně se bývalý 74letý partyzánský bojovník salvádorské občanské války z let 1980 – 1991 demonstrativně postavil na stranu zhruba 7.000 migrantů z Hondurasu, kteří se vydali na cestu do USA: „Pro nás je migrace lidským právem, proto musíme právo na migraci respektovat. Politiku Donalda Trumpa naprosto odmítáme.“

To de facto znamená, že El Salvádor zvažuje, že nebude do budoucna bránit – jak požadují USA – karavanám migrantů v průchodu zemí. Navzdory výhrůžkám z Washingtonu, že seškrtá nebo dokonce zcela zmrazí pomoc. Trump oznámil, že migranty z Hondurasu, kteří se nyní nacházejí v Mexiku, v žádném případě nepřijme.

Skutečnost, že se Sánchez Cerén k problematice vyjádřil právě na Kubě, není zcela bez ironie. Kubánští emigranti tam byli označováni za zběhy republiky, revoluční vůdce Fidel Castro je nazýval línou holotou a jeho pochopové je během exodu v přístavu Mariel v r. 1980 brutálně zmasakrovali obušky. Tehdy doufalo více něž 125.000 kubánských uprchlíků v lepší budoucnost v USA – a byli přijati. Z jižní Floridy připluli na nejrůznějších plavidlech lidé ochotní pomoci a uprchlíky vzali na palubu.

Jde ale především o začátek možného ideologického rozkolu mezi latinskoamerickou levicí a USA, který připomíná klasické kubánské filmové scénáře: chudí proti bohatým, jih proti severu, levice proti pravici, socialismus proti kapitalismu. „Musíme se podívat na politické motivy, které stojí za karavanou uprchlíků“, prohlásila minulý týden Nikky Haleyová, velvyslankyně USA z Organizace spojených národů. Jsou to honduraští politikové, kteří jsou ve spojení s venezuelskými a kubánskými diktaturami.

Miliardové zisky a žebrácké platy

„Karavana z Hondurasu“, jak je uprchlická kolona nazývána americkými médii, mezitím z mezinárodních médií vytlačila masový exodus zhruba 2,3 milionů obyvatel z válkou soužené Venezuely, a to jen během předminulého týdne přibližně 30.000 prchajících z Ortegovou diktaturou poznamenané Nikaragui do sousední Kostariky. Latinskoamerická levicová média o uprchlické karavaně intenzivně informují, jim blízké nevládní organizace ji doprovázejí.

Kromě ideologického sporu však existuje i hmatatelný ekonomický zájem na tom, aby obyvatelé chudého trojúhelníku středoamerických zemí, sestávajícího z Guatemaly, El Salvádoru a Hondurasu, imigrovali do USA. Pravidelně totiž převádějí část svých příjmů do vlasti.

Podle oficiálních údajů Guatemala během 10 let zdvojnásobila částku rodinných podpor na 7,5 miliardy v r. 2017. Kolem milionu migrantů honduraského původu poslalo do své vlasti z USA kolem 3,2 miliard euro, což odpovídá zhruba jedné pětině HDP. V El Salvádoru to bylo zhruba 4,5 milionů euro (15 % HDP). Každý migrant, který tyto země opustí, přinese své vlasti peníze – pokud se dostane až do USA.

I americké hospodářství z bídných mezd v chudých latinskoamerických zemích značně profituje. Honduraský prezident Juan Orlando Hernandez nedávno vzhledem k chronicky nízkým cenám kávy na světových trzích varoval před 90.000 rodinami, kterým hrozí pád do extrémní chudoby – a které případně budou nuceny emigrovat. Americký kavárenský řetězec Starbucks zároveň v loňském roce dosáhl zisku ve výši 2,5 miliardy eur – 20 milionů z toho věnoval Hondurasu. Zřejmě aby utlumil největší zlobu a uklidnil vlastní svědomí.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: