Východoevropské tajné služby se snažily získat Trumpa

Východoevropské tajné služby se snažily získat Trumpa

Vztahy Donalda Trumpa k východnímu bloku sahají až do 70. let. Kromě Sovětů považovali i Čechoslováci bohatého developera za slibný kontakt.

Mělčiny Trumpových vztahů s východní Evropou v sobě skrývají politicky výbušný potenciál. V centru stojí jeho neprůhledné obchodní kontakty s Ruskem, setkání jeho důvěrníků se zástupci Moskvy a otázka, jestli tamní tajné služby disponují materiálem, kvůli kterému by byl případně vydíratelný (kompromat). Protože zájem na transparentnosti těchto vztahů nemá jak prezident tak ani Rusko, zůstávají tyto otázky otevřené. Nové rešerše ale ukazují, jak daleko do minulosti tyto vztahy sahají a že nebyly omezené pouze na Rusko.

Novinář Luke Harding ve své sérii článků ukazuje, že si už v r. 1977 vzaly Trumpa do hledáčku tajné služby tehdejšího východního bloku a později se s ním pokoušely navázat těsné vztahy. Tehdy se oženil s občankou Československa Ivanou Zelníčkovou. Její otec Miloš dodával všechny novinky o jejich vztahu československé tajné službě StB. I když nebyl informátor v pravém slova smyslu, přistoupil Miloš Zelníček na tehdy obvyklý podlý kompromis s policejním státem: výměnou za své informace ho směla v Americe žijící dcera navštěvovat. Její dopisy otevírala StB stejně i bez Milošova svolení, telefonní hovory byly odposlouchávány.

Mistr špionáže

StB měla mezi socialistickými tajnými službami dobrou reputaci, obzvlášť v oblasti zahraniční špionáže. Její agenti uměli často více jazyků a na Západě nebyli tak nápadní jako Rusové. A v USA se jim stále znovu dařilo infiltrovat své dvojité agenty, kteří se objevují i v televizním seriálu „The Americans„. Nejproslulejším z nich byl Karel Köcher (článek Washington Post), tzv. „ilegál“, který v 60. letech přeběhl do USA a brzy získal v univerzitních a bezpečnostních kruzích vynikající pověst – mimo jiné díky svému militantnímu antikomunismu.

Ve skutečnosti dále pracoval pro sovětskou tajnou službu KGB a československou Státní bezpečnost, i během svého působení v CIA v letech 1973 až 1977. Jako dvojitý agent zásoboval své zadavatele důležitými informacemi. Jeho největším kouskem bylo odhalení Alexandra Ogorodnika (článek CIA.gov), jednoho z nejdůležitějších zdrojů CIA v ruské diplomacii. Když byl v r. 1977 odhalen, spáchal sebevraždu. Köcher byl zatčen v r. 1984 a o dva roky později byl vyměněn za prominentního disidenta. Stb a KGB v 70. a 80. letech úzce spolupracovaly.

Trump byl zajímavý

Od poloviny 80. let se začala KGB intenzivněji zajímat o Trumpa. Instrukce šéfa tajné služby Vladimíra Krjučkova, které později předal dvojitý agent britské tajné službě (knižní tip), vyzývaly pobočku v USA k tomu, aby zvýšila své úsilí k získání vysoce postavených informátorů. Krjučkov své agenty vyzval, aby za účelem rekrutování vlivných osobností vsadili v hojnější míře na peníze a lichotky. Trump do tohoto schématu zjevně zapadal, už tehdy byl vlivným developerem s dobrými vztahy k politické elitě a navíc měl ženu pocházející z východní Evropy.

Jurij Dubinin, tehdejší velvyslanec ve Washingtonu, si začal v r. 1986 Trumpa předcházet. Jak i sám Trump ve své knize „The Art of the Deal“ potvrzuje, pozval ho Dubinin do Sovětského svazu k jednáním o hotelovém projektu (článek Washington Post). Trump s Ivankou se v červenci vydali do Moskvy a Leningradu. Podle jednoho z tehdejších zaměstnanců sovětské tajné služby (článek Politico) byli Trumpovi během celé návštěvy přísně hlídání KGB. Cílem takových cest bylo zahraniční hostě dobře pohostit v naději, že nasbíraný kompromat bude moci být později použit proti nim. Jestli se to podařilo u Trumpa, zůstává otevřené. To samé platí také o podobných spekulacích o pozdějších Trumpových návštěvách v Moskvě, třeba těch bývalého špiona Christophera Steela (článek New Yorker).

Jasné oproti tomu je, že moskevská návštěva opět probudila i pozornost československé tajné služby. Z archivních materiálů v Praze vyplývá, že oddělení pro zahraniční špionáž v r. 1988 oficiálně zaznamenalo svůj záměr své vztahy s Trumpem „prohloubit“. Souviselo to i s tím, že už v r. 1988 zvažoval kandidovat na úřad prezidenta, o čemž byli Čechoslováci informování prostřednictvím Miloše Zelníčka.

Československo v koncích

Že by došlo k přímému toku informací mezi Trumpem a tajnými službami, nelze z dostupných podkladů odvodit. Ty jsou ovšem neúplné a v případě KGB jsou pro bádání naprosto nedostupné.

Československé plány na bližší spolupráci jakéhokoliv druhu nebyly nikdy uskutečněny. Sametová revoluce v r. 1989 ukončila socialistický systém Československé republiky, tajná služba byla rozpuštěna a založena znovu na nových základech. Miloš Zelníček zemřel v r. 1990. Mezi smutečními hosty ve Slušovicích byl i Donald Trump. Obchodník Trump tuto cestu využil i k návštěvě velkého zemědělského družstva, jehož předseda Trumpa tři roky předtím pozval, aby prozkoumali možnosti vzájemné spolupráce (článek The Guardian s několika zajímavými jmény). S kolapsem socialismu z toho ovšem už nic nevzešlo.




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: