Vědci nepovažují migraci za příčinu pravicového populismu v Evropě

Vědci nepovažují migraci za příčinu pravicového populismu v Evropě
REKLAMA

V celé Evropě jsou na vzestupu pravicově populistické strany. Za příčinu je často považována migrační vlna. Vědci z Technické univerzity v Drážďanech ale došli k jinému závěru a doporučují politikům, aby přehodnotili svá stanoviska.

Jedná se o jasnou zprávu: „Uprchlická krize obnažila a zostřila latentní fronty mezi evropskými společnostmi“, říká Hans Vorländer, ředitel interdisciplinárního výzkumného centra Mercator.

Přiliv uprchlíků ale není příčinou rostoucího úspěchu pravicově populistických hnutí v Evropě, ale jen spouštěčem, uvádí v úterý představená studie „Migrace a populismus“ drážďanské Technické univerzity. Kromě Německa se 14členný vědecký tým zabýval osmi dalšími zeměmi, konkrétně Itálií, Velkou Británií, Rakouskem, Polskem, Maďarskem, Českou republikou, Švédskem a Nizozemím. Podkladem byly i již dříve zveřejněné výzkumy k jednotlivým aspektům.

Evropské konflikty jsou různorodé a nelze je redukovat na pouze jednu příčinu. Některé konflikty jsou především kulturní, jiné socioekonomické, sdělil politolog. „Migrace zviditelňuje regionální a místně specifické propasti – např. mezi východem a západem v Německu, mezi severem a jihem v Itálii a nebo mezi centrem a periferií ve Velké Británii.“ Uprchlická krize tak není příčinou, ale katalyzátorem vzrůstajícího populismu.

Přitom ale hrají také roli předsudky proti islámu. Kulturní frontové linie mezi etnocentricky národními a liberálně kosmopolitickými hodnotami jsou v některých zemích západní a severní Evropy přebity ekonomickým obavami ze sestupu na společenském žebříčku a strachem ze ztrát.

„Mnoho dnes vzrůstajících konfliktů tu již bylo, jen dosud nebyly artikulovány“, zdůrazňuje Vorländer. Studie také ukazuje, že silný nárůst počtu přijíždějících nebo projíždějících uprchlíků byl při mobilizaci příznivců pravicových populistů rozhodující jen ze začátku.

Mohou za to, že se stále mluví o migraci, média?

Pravicově populistické strany dnes profitují především z velké důležitosti témat souvisejících s migrací u veřejnosti a v médiích. Tato důležitost už není přímo úměrná k počtu nově příchozích žadatelů o azyl, ale je „ovlivněna silnou medializací a cílenou politizací“, dodává Vorländer. Jinými slovy: „Otázka migrace je důležitá, ale není matkou všech problémů.“

Zvláštní pozornost věnovali vědci Sasku. Že jsou pravicově populistické postoje silně rozšířené právě v této spolkové zemi, má podle jejich názoru souvislost také s tím, že v Sasku bylo migrační hnutí posledních let často „interpretováno jako útok na ‚svatý svět‘ etnokulturní pohody.“ Snažit se vysvětlit náklonnost k populismu v Sasku ekonomickými strachy nebo vzděláním přijde zkrátka, vysvětlují badatelé.

Důležitější jsou kolektivní „zážitky ponížení, ztráty vlastní hodnoty a deklasifikace“ v důsledku hospodářských a politických změn po sjednocení. Ve volbách do Spolkového sněmu se stala AfD s 27 % v rozdělení druhých hlasů (něm. „Zweitstimme“ – hlasy podle stranické preference na rozdíl od „Erststimme“ – hlas konkrétnímu kandidátovi, pozn. red.) nejsilnější stranou, s malým náskokem před CDU.

U příznivců AfD lze vypozorovat „strach před devalvací vlastního způsobu života, kultury a společné identity jako základu kolektivní solidarity“ – to však neplatí pouze v Sasku, konstatují autoři studie. A dochází také ke zjištění, že „ofenzivně k islámu kritická orientace AfD hlásá tyto obavy cíleně i v Německu.“ V dřívějších studiích zastávalo kolem 39 % dotázaných názor, že by mělo být muslimům „zcela“ nebo „spíš“ zakázáno přistěhovalectví do Německa.

Obecně ale postoje proti přistěhovalectví ze zemí mimo Evropskou unii v mnoha zemích EU nezesílily ani v důsledku migrační krize, říká Hans Vorländer. Výjimku tvoří země střední a východní Evropy. Pro pravicově populistické strany je veřejný význam migračních témat ústředním předpokladem pro mobilizaci jejich příznivců. Pravicoví populisté při tom rozhodující měrou přispěli k posunu debaty k převážně negativnímu zobrazení uprchlíků.

Vědci politikům mimo jiné doporučují, aby opět získali vliv na určování obsahu a významu slov ve veřejném diskurzu. „Populismus vykořisťuje strachy a obavy, které vycházejí ze skutečné nebo domnělé ztráty kontroly a řízení migračních toků“, uvádí studie. To znamená: „Strany by neměly skočit na skandalizující strategie populistů, ale s tématem migrace by měly nakládat v klidu a věcně.“

REKLAMA
REKLAMA