Chrání Alici Weidelovou před vyšetřováním imunita?

Chrání Alici Weidelovou před vyšetřováním imunita?

Státní zastupitelství smí v případě pochybných darů šéfku frakce AfD ve Spolkovém sněmu vyšetřovat – pod jednou podmínkou.

Pokud jsou poslanci Spolkového sněmu podezřelí ze spáchání trestného činu, jsou pod zvláštní ochranou ústavy. Podle článku 46 totiž smí být „poslanec vydán k trestnímu stíhání nebo zatčen pouze se svolením Bundestagu“. Imunita poslanců má v Německu historické důvody: má zabránit zvůli vlády a tomu, aby mohla stíhat nepohodlné členy parlamentu z vykonstruovaných důvodů.

Poslanci Spolkového sněmu ovšem nejsou zcela imunní, protože nejde o privilegovanou ochranu jejich osoby, ale o zabezpečení funkčnosti a akceschopnosti parlamentu.

Když státní zastupitelství v Konstanci pojalo podezření proti šéfce frakce AfD Alici Weidelové, že přijetím velkého zahraničního daru mohla porušit zákon o financování politických stran, smí tento úřad také vyšetřovat. Taková řízení jsou možná, protože je Bundestag už na začátku funkčního období parlamentu ve svém jednacím řádu povolil. Na tomto základě mohou státní zástupci vyšetřovat, pokud dodrží jednu podmínku: musí informovat předsedu Spolkového sněmu a „pokud neexistují důvody ohrožující nalezení pravdy“ pak i vyšetřovaného člena nebo členku parlamentu a po obdržení oznámení u předsedy parlamentu musí vyčkat 48 hodin do zahájení vyšetřování.

Parlament tedy kvůli vyšetřování nemusí svého člena nebo členku zbavit imunity. To je třeba až v okamžiku, když vyšetřovatelé vznesou žalobu, podají trestní příkaz, příkaz k prohlídce bytu nebo kanceláří poslance či poslankyně nebo dokonce vydají zatykač či jiné opatření omezující svobodu pohybu. Pak musí státní zástupci nebo soudy požádat o zrušení imunity – a to dlouhou služební cestou prostřednictvím zemských a spolkového ministerstva spravedlnosti u předsedy Spolkového sněmu. O imunitě pak rozhoduje Bundestag.

U dopravních přestupků a bagatelních přečinů zpravidla rozhoduje pouze Výbor Spolkového sněmu pro kontrolu voleb, imunitu a jednací řád.

V případech nactiutrhání politického charakteru oproti tomu Spolkový sněm úřadům vyšetřování zpravidla nepovoluje. Žádnou imunitu poslanec podle ústavy nemá, pokud „byl dopaden při spáchání činu nebo v průběhu následujícího dne.“

Jak případ začal? Vše podstatné se dozvíte v článku „Státní zastupitelství prověřuje sporné dary AfD„, o dalším vývoji jsme informovali také v krátkých zprávách magazínu POLITIQ.

Státní zastupitelství prověřuje sporné dary AfD




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: