Odborník na terorismus: „Islamisté jsou kriminálníci, nejde jim o náboženství“

Útok ve Štrasburku

Odborník na terorismus:

Náboženští fanatici nebo kriminálníci? Podle odborníka na terorismus Petera Neumanna mají islamističtí atentátníci v Evropě už sotva něco společného se svými předchůdci. Rozhovor deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Pane Neumanne, ve svém londýnském institutu se zabýváte radikalizací a terorismem. Poslední dobou byl v Evropě celkem klid – překvapil vás atentát ve Štrasburku?

Ne, překvapen jsem nebyl. Situace v Evropě je nadále vážná. Zmírnilo se pouze tempo terorismu. K poslednímu velkému útoku došlo v r. 2017 v Barceloně, od té doby slyšíme pouze o menších útocích. Ty se často odehrávají podle určitého vzorce: jedná se zpravidla o osamělé pachatele, kteří nemají žádné přímé spojení k „Islámskému státu“ a postupují velice jednoduchými metodami.

Můžete podezřelého ze štrasburského atentátu přiřadit k určitému typu?

Islamističtí teroristé, se kterými máme dnes co do činění, pocházejí často z kriminálního prostředí. Sice u nich došlo k radikalizaci, ale náboženství je vlastně až tak nezajímá. Často ani nemají pořádně tušení o obsahu, IS považují spíš za určitý gang – navrch s bonusem, že se dostanou do ráje.

Jejich protipólem byli teroristé z 11. září?

Přesně, v případě hamburské teroristické cely šlo o zcela jiný typ. Jednalo se o studenty, z nichž někteří měli i dobré vyhlídky. Zajímali je především náboženská témata, každý večer se setkávali, aby diskutovali nad teologickými otázkami. Dnes se s tím už tak často nesetkáváme.

Jaký to má vliv na bezpečnostní situaci?

Pro bezpečnostní složky je stále těžší mít ve vizíru potenciální pachatele, protože často pendlují mezi kriminální a islamistickou scénou. Tak tomu bylo například i u Anise Amriho. Přes kontakty v kriminálním prostředí se atentátníci snadno dostanou ke zbraním. Tak tomu mohlo být i ve Štrasburku.

„Islámský stát“ přišel v uplynulých letech masivně o moc. Co to představuje pro radikální islamisty v Evropě?

Rozbití IS v zemích jeho původu má pro jeho příznivce v Evropě především ideologické důsledky. Značkou IS byl jeho kalifát, tedy příslib nové společnosti. Když byl v r. 2014 vyhlášen, vyvolalo to vlnu nadšení. Jeho příznivci jsou nyní uvrženi do krize legitimity. Byl celý projekt jen lež? Nebyl IS oním dokonalým islámským státem? Panuje zklamání. V našich výzkumech vidíme, že se v chatech najednou objevují i kritické otázky. A radikalizuje se stále méně nových lidí.

„Islámský stát“ se zatím ještě k útoku nevyjádřil. Počítáte s tím, že by tak ještě učinil?

Těžko říct, s pádem IS jsou takové deklarace stále méně spolehlivé a předvídatelné. V každém případě není neobvyklé, že se IS přihlásí až po dvou nebo třech dnech. IS atentátníkům dovoluje, aby se hlásili k jeho značce, i když nedošlo k přímé komunikaci. Proto je někdy potřeba delší doby, aby se zjistilo, jestli se pachatel vůbec k IS hodí.

Štrasburk byl cílem útoku již v r. 2000, podařilo se mu ale zabránit. Je město vyhledávaným cílem teroristů?

Ve Štrasburku a Alsasku existovala vždy islamistická scéna, odtud také odjelo v letech 2014 a 2015 mnoho lidí do Sýrie. V r. 2000 se ovšem jednalo o úplně jinou generaci, proto bych to nutně nesrovnával. Vzorec bych spatřoval spíš v tom, že byl za cíl opět vybrán vánoční trh.

Okamžitě nás napadne Breitscheidplatz v Berlíně r. 2016. Proč jsou pro radikalizované islamisty vánoční trhy tak oblíbeným cílem?

Myslím si, že nejde v prvé řadě o to, že to jsou vánoční trhy, ale prostě o to, že se ukázaly jako slibné cíle. V islamistickém prostředí se nechávají rádi inspirovat. To jsme zažili i po Nice, po níž se množily útoky spáchané motorovým vozidlem.

Podezřelý z útoku ve Štrasburku byl sice v Německu policejně znám, ovšem ne jako radikál. Ve Francii však měl záznam i tohoto druhu. Co to vypovídá o spolupráci úřadů?

Ukazuje to, že je nutné, aby spolu evropské bezpečnostní složky lépe spolupracovaly a například si mezi sebou vyměňovaly všechna data o nebezpečných pachatelích. Od r. 2015 se to sice již zlepšilo, ale v dobách otevřených hranic potřebujeme bezchybnou komunikaci mezi bezpečnostními složkami. Teroristé pracují přeshraničně, ale naše bezpečnostní složky ještě ne.


Peter NeumannPeter Neumann je německým novinářem a akademikem. Jako odborník na terorismus a politické násilí je častým hostem televizních a rozhlasových pořadů. Je zakladatelem Mezinárodního centra pro výzkum radikalizace a politického násilí (International Centre for the Study of Radicalisation and Political Violence) a profesorem bezpečnostních studií na katedře válečných studií (War Studies Department) na King’s College London.




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: