Luan není on ani ona – stejně jako zhruba 80.000 dalších osob v Německu. Luan je Luan a chce si o svém pohlaví rozhodnout sám/sama. Rozsudek Spolkového ústavní soudu by to měl brzy umožnit.
Jsou to každodenní drobnosti, které Luan (jméno je redakčně změněno) působí problémy: například, když si při rezervaci hotelu musí vybrat mezi „pan“ a „paní“. Nebo když na úřadě musí zakřížkovat „muž“ nebo „žena“.
Společnost je rozdělena na dvě pohlaví: pro Luan tu není místo. Luan je 34 let a teprve před 2 roky získal/a u lékaře jistotu, že je intersexuální. To znamená, že má geneticky podmíněnou odchylku od normy, kvůli které jsou vyvinuty znaky obou pohlaví.
Odhaduje se, že je v Německu 80.000 intersexuálních osob. V hlavě to Luan bylo jasné již dlouhou dobu, proto nemá v registru osob uvedeno žádné pohlaví. Ale žádné pohlaví? To je pouze druhá nejlepší možnost. Nejlepší by bylo třetí pohlaví, jak to nyní má umožnit rozsudek německého Spolkového ústavního soudu.
Přiřazené pohlaví: žena
Luan byl/a v dětství žena, minimálně to tehdy rozhodli lékaři. Mnoha dětem, jejichž pohlaví nelze při narození jednoznačně určit, je jedno z pohlaví přiřazeno, často za pomoci operací nebo hormonálního ošetření.
I dnes jsou v Německu zhruba 300 až 500 dětem ročně v útlém věku operovány genitálie, aby měly pokud možno jednoznačně penis nebo vulvu, říká sexuolog Heinz-Jürgen Voß z univerzity v Merseburgu. Často jde o vážné zákroky, vyžadující několik operací.
Děti jsou většinou příliš malé, než aby byl zjišťován jejich názor. Rodiče jsou stále ještě příliš často do operace nuceni, upozorňuje Voß. Pro Luan to jsou vynucené operace, podle Voße jde přinejmenším o přebytečné zákroky, které mohou později vést k těžkým psychickým problémům.
Děvče s chmýřím na hrudi
Luan neví, zda byl/a skutečně jako malé dítě operován/a nebo hormonálně ošetřován/a. Zdravotní dokumentace dnes již neexistuje, protože byla po 30 letech zničena. V 31 letech po tom začal/a Luan pátrat. S rodiči Luan žádné kontakty neudržuje.
Někdy není intersexualita v kojeneckém věku ještě nápadná, ale projeví se až v pubertě. U Luan začaly nejpozději v pubertě posměšky ve škole: děvče, které vypadá jako hoch, žádná prsa, místo nich ochlupení a široká záda. Aspoň ve sportu sklidil/a uznání: v basketbalu byla nejlepší sportovkyní města, probojovala se až do druhé ligy.
Co je to intersexualita?
Intersexuálním osobám nelze jednoznačně přiřadit pohlaví. Jejich chromosomy, hormony, pohlavní žlázy a genitálie vykazují jak mužské, tak i ženské poznávací znaky.
Existuje mnoho variant: lidé s úplnou androgenní citlivostí (CAIS) disponují sadou chromozomů XY a v embryonálním stadiu u nich dochází k vývoji varlat. Tělesné receptory ale nereagují na vylučované androgeny, proto jejich tělo vykazuje zevní ženské pohlavní znaky. Oproti tomu je u androgenitálního syndromu (AGS) embryi s ženskou sadou chromozomů typu XX kvůli chybné funkci kůry nadledvinek vylučováno příliš velké množství androgenů. Postižené osoby přichází často na svět se zvětšeným klitorisem.
Lékaři se dlouhou dobu snažili, přiřadit děti na základě lékařských možností jednomu z pohlaví – nejčastěji ženskému, protože toho lze operativně snadněji dosáhnout. Tyto zákroky jsou však sdruženími postižených osob odsuzovány za porušení lidských práv. Nové směrnice mezitím doporučují největší možnou zdrženlivost a pokud možno i zapojení dětí.
(Zdroj: DPA)
Pro gynekology tabu
Luan dlouho i intersexualitě nevěděl/a. Když navštívil/a Luan ve 14 letech gynekoložku, protože nebyl/a byl/a s vlastním tělem šťastný/á, dostal/a Luan pouze léky na růst prsou a regulaci mensesu.
Ještě dnes cítí Luan rozhořčení, že tenkrát gynekoložka nezvážila možnost intersexuality. Léky možná ošetřily fyzické problémy, psychická zátěž ale narůstala. Luan se považoval/a za lesbičku, ale ani v lesbickém prostředí nebyl/a akceptován/a.
Rozhodnutí představuje malou revoluci
Rozhodnutí ústavního soudu nyní nabízí právě tu šanci, ve kterou Luan a další intersexuálové doufali. Zavedení třetího pohlaví. Představuje to symbol, „že tu jsme“, říká Moritz Schmidt z „Třetí možnosti“ (Dritte Option), která před Spolkovým ústavním soudem za uznání bojovala. Všichni se nyní musí vyrovnat s otázkou: muž, žena nebo intersexuál.
Kdo o tom ale bude rozhodovat? To musí určit do konce r. 2018 nový zákon. Pro Luan je jasné, že takové rozhodnutí může učinit jen intersexuál sám. V určitých případech totiž ještě ani medicína nedokáže intersexualitu jednoznačně diagnostikovat, vysvětluje i sexuolog Voß. Vzorem by proto mohla být Argentina, Malta nebo Kuba: tam se totiž může každý sám rozhodnout, jestli bude v registru osob zanesen jako „inter“ nebo „různé“ (divers). A potřebujeme také nové zájmeno. Návrhy tu už jsou: „onona“ (ersie) nebo „člověk“ (mensch).
