Gilles Kepel: „V revoltě spodních vrstev hraje roli uprchlická krize“

Gilles Kepel:

Francouzský politolog a arabista Gilles Kepel se obává, že by chaos vyvolaný žlutými vestami mohli využít islamisté. Skutečná příčina terorismu v Evropě ale podle něj leží v ropných velmocech Blízkého východu.

Půldruhého roku byl francouzský specialista na islám Gilles Kepel pod policejní ochranou, neboť na něj islamistický terorista uvalil fatvu. Strachem prý netrpěl, ubezpečuje Kepel, jeho tělo však najednou selhalo, díky ischiasu neopustil měsíce lůžko.

V té době napsal „Sortir du chaos“ (Uniknout chaosu), 500stránkový opus o politické situaci v arabském světě. Co všichni vítali jako „arabské jaro„, vedlo k teroru, říká Kepel. Kniha je také souborem jeho čtyři desítky let trvajícího života vědce. V rozhovoru Kepel vysvětluje, jaké má situace v arabském světě přímé důsledky pro Evropu.

WELT: Monsieur Kepel, ve Francii nyní panují chaotické poměry. Krizi vyvolanou žlutými vestami přebil terorem atentát ve Štrasburku. Jak dnešní situaci analyzujete?

Gilles Kepel: Chaos, který v současnosti ve Francii zažíváme, je důsledkem rozdílných společenských zlomů, které se všechny překrývají. Při násilných demonstracích se smíchaly dvě sociální skupiny: na jedné straně nižší střední třída, která je „bílá“ a zchudla a kterou zosobňují žluté vesty.

Na druhé straně toho využili mladí lidé z problémových předměstí k rabování obchodů a zapalování vozidel – stejně jako v r. 2005 při vzpourách v okrajových čtvrtích a sídlištích.Vzniklo tak klima sociálního násilí a ztráty kontroly státního aparátu, které nyní dává džihádistům možnost ke snadnějšímu úderu.

WELT: Chaotickou situaci na Blízkém východě popisujete jako následek nanejvýš nebezpečného spojení ropy a koránu, petrodolarů a islámu. Co se odehrává u nás v Evropě, se podle vašeho názoru neděje zcela bez vlivu tamního chaosu. Jak to spolu souvisí?

Kepel: Nesmíme zapomínat, že vzpoura žlutých vest byla vyvolána zvýšením cen benzínu a daní; k tomu patří fluktuace cen benzínu na světových trzích. Revolta spodních, zchudlých vrstev, která ovlivňuje situaci všude v Evropě, je ale také ovlivněna velkým přílivem uprchlíků, kteří k nám přišli kvůli občanským válkám po „arabském jaru“.

To umožnilo vítězné tažení Matteo Salviniho v Itálii a nástup AfD do Spolkového sněmu v Německu. U žlutých vest nyní můžeme pozorovat novou koalici pravicových a levicových populistů. Hnutí ještě nenašlo žádné přímé politické vyjádření, protože nikdo nevystupuje jako skutečný vůdce žlutých vest; ani Marine Le Penová nebo Jean-Luc Mélenchon si nemohou hnutí nárokovat.

Pokud ale bude chaotický stav přetrvávat a podaří se naskočit džihádismu, musíme se začít obávat, že volby do Evropského parlamentu v r. 2019 povedou k výraznému vítězství extremistů.

WELT: Co bylo roznětkou chaosu na Blízkém východě?

Kepel: Region je od r. 1973 ovlivněn nacionalismem. Už tehdy – a ne jak je někdy chybně uváděno až v r. 1979 – vzniká něco jako oblast islámu. V jomkipurské válce, která je nazývána i ramadánovou válkou, dochází v říjnu 1973 k protiútoku izraelské armády. Kvůli válce se saúdskoarabskému králi Fajsalovi podařilo spojit země vyvážející ropu a vyhlásit embargo. Ceny ropy čtyřnásobně vzrostly a to změní chod světa.

Welt: Jak dalece?

Kepel: V regionu převezmou vedoucí roli země vyvážející ropu, které jsou většinou konzervativní a salafistické. Jejich ideologie vede k radikálnímu kulturnímu odštěpení od západních hodnot. I později, když Chomejní profituje z islámská revoluce v Íránu a konflikt mezi sunnity a šíity ovlivní islámskou oblast, zůstává ropa palivem tohoto konfliktu.

WELT: Země produkující ropu budou svou moc ztrácet. Pomůže to najít cestu z chaosu?

Kepel: Je to přinejmenším jedna z mých hypotéz. Význam fosilních paliv se strukturálně stále zmenšuje. Proto začal Mohamed bin Salmán, korunní princ Saúdské Arábie,  transformaci země, díky které má být země v budoucnu méně závislá na ropě. Aby zabránil kolapsu, chce vybudovat postmoderní, digitální hospodářství, nabízejí pracovní příležitosti pro dobře vzdělané mladé lidi.

Došlo také ke vzniku nových aliancí, což může vždy vést k různým posunům. Dlouho byl úhlavním nepřítelem Saúdské Arábie Sovětský svaz. Dnes může aliance mezi Rusy a Saudy za nárůst ceny ropy. To může změnit chod světa.

WELT: Nakolik podle vás cena ropy vyvolala „arabské jaro“?

Kepel: V letech 2010 až 2011 cena ropy dramaticky stoupla, částečně až na 100 dolarů za barel. Nepokoje byly bezprostředním důsledkem tohoto razantního nárůstu. Kvůli němu totiž nižší střední třída, která se vlastně s autoritářským systémem celkem vyrovnala, naprosto ztratila ekonomický kontakt.

Je to paradoxně bin Ládinova zásluha, že byla autoritářským režimům v regionu, tedy Husní Mubárakovi v Egyptě, bin Alímu v Tunisku a dokonce Muammaru Kaddáfímu v Libyi svým způsobem prodloužena lhůta, protože byli posledním obranným valem proti džihádismu.

WELT: Mýlili jsme se v charakteru „arabského jara“?

Kepel: Ano, úplně. Vítali jsme digitální revoluci a věřili, že se v arabském světě prosadí demokracie. O několik let později jsme měli kalifát Islámského státu a atentáty v Evropě. Přitom arabisté jako já už od r. 2005 dávno viděli třetí generaci džihádistů, která pak těžila ze zhroucení tamních systémů a potom prosadila svoji vlastní agendu.

Svůj úhel pohledu ale prosadili pseudofilosové. Nechtěli vidět, že se jedná o radikalizaci islámu. Tuto chybu jsme draze zaplatili atentáty.

WELT: Popisujete tři fáze džihádismu a tvrdíte, že pokaždé, když byla nějaká organizace u konce, vznikla nová. Po pádu syrského města Rakka před rokem se zdá, že je teroristická organizace IS u konce. Bude následovat čtvrtá fáze? 

Kepel: Džihádisté jsou nadále ideologicky silně motivováni. Musí však přizpůsobit svou strategii, protože stará už nefunguje. Těžko říct, jak a zda se jim to podaří. Pozorujeme jejich aktivity na internetu a ve vězeních. Zatím žádná nová fáze neexistuje.

Ale náš právní systém byl velmi přísný a většinu odsoudil k dlouhým, až desetiletým trestům odnětí svobody. Tím se však problém pouze odsunul. První z nich nyní přicházejí z vězení, což by mělo být důvodem k velkým starostem.

WELT: Ve své knize píšete o částečně neodpustitelných chybách evropských a amerických šéfů vlád. Zdá se, že Západ v této oblasti trpí politickou slepotou. Probudil se už konečně?

Kepel: To ano. Teror v Evropě nás všechny traumatizoval a vytvořil povědomí o celosvětové hrozbě. Poznatek, že také neseme spoluvinu, však přichází hodně pozdě.

Zodpovědný je mimo jiné Barack Obama a část evropských vlád, protože si na radu Kataru a Turecka nechali namluvit, že přátelská dohoda s Muslimským bratrstvem představuje řešení, protože je prozápadní a prokapitalistické. Nesmíme zapomenout, že Obama volbu Muhammada Mursího v Egyptě vysloveně uvítal. I Turecko bylo v té době považováno za vzor.

Skutečně jsme si namlouvali, že se v Turecku jedná o jakousi islámskou demokracii, srovnatelnou s křesťanskou demokracií. S jadernou dohodou s Íránem došlo k vytvoření jednotné fronty proti sunnitskému terorismu a IS byl prohlášen za hlavního nepřítele.

WELT: Jaký dopad bude mít z dlouhodobého hlediska vražda saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího?

Kepel: Následky budou především citelné, jakmile bude ukončena válka v Sýrii. Pak bude nastolena otázka, kdo z ohně vyloví horké kaštany. Aféra Chášukdží extrémně posiluje Turecko, takže i Katar a Muslimské bratrstvo. Oproti tomu oslabuje egyptsko-saúdskou osu a tím i USA. Američané nemají jinou volbu než podporovat Mohameda bin Salmána. Přestat ho podporovat by mohlo destabilizovat region.

WELT: Dopouští se v současné době Západ opět chyb, kterých bude jednoho dne litovat?

Kepel: Nikdo nechce vidět, že klíč k řešení problémů leží na Blízkém východě. Potřebujeme proaktivní evropskou zahraniční politiku, která nevisí na patách Rusů a Turků. Což je problematické, protože všichni přenechali svou suverenitu Evropské unii, která ale vlastní zahraniční politiku nemá. I když Angela Merkelová poprvé uznala, že potřebujeme evropskou armádu.

Ale přesně v okamžiku, kdy více než kdy jindy potřebujeme reformovanou, sjednocenou a centralizovanou Evropu, zřejmě dosáhnou populisté velmi dobrých výsledků. Pak bude pro jednotlivé země stále těžší mít zahraničněpolitický vliv.

Kniha Gilles Kepela „Sortir du chaos – Les crises en Méditerranée et au Moyen-Orient“ vyšla a nakladatelství Gallimard v r. 2018, 528 stran, 22 euro.


gilles-kepelGilles Kepel (nar. 30 června 1955) je francouzský politolog a odborník na islám a současný arabský svět. Je profesorem na Sciences Po Paris a členem Institut Universitaire de France. Promoval z arabštiny a filozofie a získal doktoráty ze sociologie a politologie. V r. 1994 také přednášel na New York University a v r. 1995 na Columbia University. V letech 2009 – 2010 byl předsedou Philippe Roman Chair v oboru historie a mezinárodních vztahů na London School of Economics. Pravidelně přispívá do deníků Le Monde, The New York Times, La Repubblica, El Pais a několika arabských sdělovacích prostředků (zdroj: Wiki). Je také autorem mnoha odborných a populárně naučných knih.

Rozhovor s Gillesem Kepelem z února 2017: „Džihádisté milují extrémní pravici“

Gilles Kepel: „Džihádisté milují extrémní pravici“




Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: