Bundeswehr chce nabírat Italy, Poláky a Rumuny žijící v Německu

Německá armáda reaguje na nedostatek personálu

Bundeswehr chce nabírat Italy, Poláky a Rumuny žijící v Německu

Jelikož kolem chystaného náboru zahraničních vojáků německou armádou koluje i v seriózních českých médiích mnoho nepravd, přináší magazín POLITIQ neplánovaně obsáhlý článek magazínu Spiegel Online, který se touto problematikou zabývá. Velmi nás mrzí, že musíme hasit neprofesionalitu českých novinářů, neboť je mnoho daleko zajímavějších a důležitějších témat.

Plány německého ministerstva obrany zabývající se rekrutováním zahraničních občanů ze zemí EU jsou konkrétnější, než zatím bylo známo. Z důvěrného konceptu ministerstva vyplývá, že ministryně Ursula von der Leyenová chce nabírat především Poláky, Italy a Rumuny. Mladí muži z těchto zemí skýtají „kvantitativní potenciál“, uvádí se v dokumentu, který má magazín Spiegel k dispozici.

Tento potenciál už ministerští plánovači podrobněji propočítali. Z toho vyplývá, že v Německu žije zhruba 255.000 Poláků, 185.000 Italů a 155.000 Rumunů ve věku mezi 18 a 40 lety. Dohromady představují přibližně polovinu všech zahraničních občanů z Evropské unie, žijících v Německu. Pokud by Bundeswehr probudila alespoň u 10 % z nich zájem o službu v armádě, uvádí se v dokumentu, představovalo by to více než 50.000 nových uchazečů.

Ministryně obrany von der Leyenová už několik let plánuje, že Bundeswehr otevře i pro cizince ze zemí EU. Důvodem je permanentní nedostatek personálu v armádě. Svůj záměr deklarovala politička CDU už v roce 2016 v tzv. Bílé knize, která představuje vládní plán německé bezpečnostní politiky. Od té doby se ministerstvo zabývá způsobem, jakým vizi převede do praxe.

Přípravy jsou téměř uzavřeny. Už v srpnu 2018 podepsal státní tajemník Gerd Hoofejedenfalls koncept záměru. „Potřebné základní informace pro nalezení řešení a jeho realizaci jsou předloženy“, poznamenal si na papír pro ministryni za personál odpovědný vysoký úředník.

Nápad najímat zahraniční vojáky není v Evropě žádnou novinkou. Belgie, Španělsko, Francie, Velká Británie, Dánsko a Lucembursko už své armády pro cizince otevřely. Ven der Leyenová se podle konceptu Bundeswehru přiklání k belgickému modelu, tedy k úplnému otevření pro občany EU. Z toho lze usuzovat, že plány jdou dál, než bylo oznámeno generálním inspektorem, který mluvil pouze o náboru specialistů.

Ministerstvo ale chce od začátku skupinu možných zahraničních rekrutů z evropských zemí omezit. Nabíráni by měli být pouze mladí lidé, žijící již několik let v Německu a mluvící plynně německy. Znalost jazyka je základním předpokladem uchazečů pro vstup do armády, což je ukotveno i ve vojenském zákoně.

Pravidla ale mají především vzít strach německým sousedům z toho, že jim Německo nabídkou lepších platů a pracovních podmínek přebere potenciální vojáky. Navíc chce von der Leyenová zabránit diskuzi o „cizinecké armádě“ nebo o „náboru žoldáků“ pro službu se zbraní.

Východní Evropa se obává „vážných negativních dopadů“

Pro otevření armády by v Německu stačila jednoduchá změna zákona. Podle studie Vědecké služby Spolkového sněmu z r. 2016 by ale bylo nutné, určité vojenské pozice vyhradit výlučně německým občanům. Mezi ně by zřejmě patřila služba u speciálních a dalších bojových jednotek.

Ministerstvo už během uplynulých měsíců prostřednictvím vojenských atašé v evropských hlavních městech zjišťovalo, jak tam bude záměr přijat. Ve shrnutí se uvádí, že „rozhovory vedly k velmi rozdílným výsledkům“, především východoevropané se obávají „vážných negativních dopadů na vlastní pokrytí potřeb“.

Polsko vyjádřilo i další obavy. Polský ministr zahraničních věcí Jacek Czaputowicz byl záměrem překvapen. Magazínu Spiegel Czaputowicz řekl, že služba v armádě „je úzce spojena s národností“. Také v diplomatických službách nebo u policie smí sloužit pouze občané vlastní země. „Toto pravidlo platí všude“, je přesvědčen Czaputowicz. „V armádě je ještě důležitější, poněvadž je tam očekávána určitá loajalita.“

Polský ministr zahraničí požaduje pro svou vládu rychlé objasnění v Bruselu. Otevření Bundeswehru bez odpovídajících jednání v Evropské unii by „nebylo přiměřeným chováním“, varoval Czaputowicz. „Pokud by Německo takový zákon přijalo bez předchozích konzultací s Polskem, nebylo by to dobré. Protože Německo může samozřejmě zaměstnancům a zřejmě také vojákům nabídnout více.“

Podobné starosti má i bulharská vláda. Sofie dala při rozhovorech s německými zástupci armády najevo, že už dnes nemá z důvodu nedostatku personálu obsazeno 20 % míst v ozbrojených silách. Pokud by nyní Německo otevřelo svou armádu s výrazně lepšími mzdami, bylo by třeba počítat „s katastrofálními následky“. I Řecko se obává odchodu mladých lidí.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: