EU, východní Německo, Polsko: proč se nebát voleb v r. 2019

EU, východní Německo, Polsko: proč se nebát voleb v r. 2019

I když se ne vše daří: v r. 2019 se nemusíme bát populistického převratu, myslí si Lennart Benjamin Reuter v Huffington Post Deutschland.

„Populistická vlna by mohla změnit Evropu“

The Spectator

„Bude v r. 2019 v Evropě triumfovat extrémní pravice?“

New Statesman

„Rostoucí populismus by mohl zamíchat evropskými volbami“

The Guardian

Pohled na titulky mezinárodních deníků na přelomu roku stačí, abychom poznali, že rok 2019 bude výjimečným rokem.

Nebude volen pouze Evropský parlament, ale volby se budou konat i v mnoha zemích Evropské unie, ve třech východoněmeckých spolkových zemích a v Brémách. A všude zaznívá stejné varování: populisté by mohli dosáhnout svého zatím největšího vítězství.

Když situaci prozkoumáme podrobněji, vidíme, že obávaný volební rok 2019 nedopadne tak dramaticky, jak se obáváme.

Odvážíme se učinit prognózu nejdůležitějších hlasování.

26. května, Evropská unie: občanské strany ještě žijí

Ve volbách do Evropské parlamentu je bezesporu mnoho ve hře.

„Economist“ dokonce nedávno mluvil o „boji politických systémů“. Podle něj budou květnové volby i hlasováním o dvou různých vizích Evropy: křesťanské a suverénní národní státy na jedné straně a mezi sebou úzce prosíťovaná a globalizovaná Evropa na straně druhé.

Vysoké kalibry mezinárodní politiky jako maďarský předseda vlády Viktor Orbán nebo italský ministr vnitra Matteo Salvini chtějí v Bruselu způsobit populistické zemětřesení. Z toho je však zatím cítit spíš jen chvění. V průzkumech, které pravidelně sestavuje nevládní organizace „Europe Elect„, si čelní pozice udržuje Evropská lidová strana, tedy klasická konzervativní síla, za kterou v Německu nastupují politici unie CDU/CSU. I když strana v porovnání s volbami v r. 2014 ztratí citelně dost míst, měli by konzervativci zůstat výrazně nad 20% hranicí.

Také evropští sociální demokraté získávají v průzkumech kolem 18 %, populistické frakce ENF a EFDD jsou v součtu těsně za nimi.

V Evropském parlamentu tak vzniká podobný obraz jako v současném Německu (s rozdílem síly Zelených ve spolkové republice): konzervativní establišment je sice oslaben, kolem něj ale nevede žádná cesta.

Populisté bojují se sociálními demokraty o místa za nimi. Koalici konzervativců a sociálních demokratů by sice mohla těsně uniknout absolutní většina, je však myslitelná koalice s liberály či zelenými.

Vedení Evropského parlamentu se tak v budoucnu nejspíš bude skládat z širšího politického spektra: od krajně pravicových zástupců Evropské lidové strany, k nimž se například počítají i poslanci Orbánovy strany Fidesz, až případně po čelní kandidátku německých Zelených Ska Kellerovou.

26. května, Brémy: AfD poražena

Podle zářiového průzkumu – novější čísla nejsou k dispozici – zůstane AfD výrazně pod 10% hranicí a nebude hrát žádnou politickou roli. CDU, SPD a Zelení si čelní místa rozdělí mezi sebou.

1. září, Sasko: CDU obhájí své pozice

Ze všech spolkových zemí je v současné době AfD v Sasku nejsilnější. Podle průzkumu pro deník „Bild“ z 20. prosince by strana získala 25 % hlasů.

Že by ovšem získala post předsedy saské vlády, nebo se dokonce stala nejsilnější stranou, jak varují někteří političtí pozorovatelé, je spíš nepravděpodobné. CDU se totiž v současné době dostala na 29 %.

Na druhou stranu – a v tom vězí kámen úrazu – by bylo k získání vládní většiny třeba sestavit koalici ze čtyř partnerů: CDU, SPD, Zelených a FDP. Pokud by se FDP nedostala přes 5% hranici, získala by většinu koalice složená z CDU, SPD a Zelených. Levice a AfD by dohromady získaly 43 % hlasů.

Levice a pravice tvoří v Sasku velké tábory, z čehož lze usuzovat na velkou polarizaci tamní politické scény.

Na druhou stranu by byla velká koalice z CDU, SPD a Zelených předurčena prosazovat hospodářské, sociální a ekologické inovace. Nejspíš by to byl nejlepší recept, jak vzít populistům vítr z plachet.

1. září, Braniborsko: většina červeno-červeno-zelených

I zde je sice AfD na vzestupu a podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa z 1. ledna by pravicoví populisté získali kolem 20 % voličských hlasů. Ovšem červeno-červeno-zelená koalice složená z SPD, Levice a Zelených (celkem 49 %) a koalice CDU, SPD a Zelených (celkem 62 %) by v Braniborsku získaly více.

Aktuální průzkum deníku “Märkische Allgemeine Zeitung” dochází ke stejnému výsledku:

Červeno-červeno-zelená koalice vládne v Duryňsku pod vedením Bodo Ramelowa z Levice překvapivě úspěšně a pragmaticky.

27. říjen, Duryňsko: země na hraně

Nejnovější průzkumy z této spolkové země pocházejí ze začátku listopadu, čísla je tedy třeba brát s opatrností. Tenkrát vyšlo, že by CDU, Levice a AfD získaly přibližně stejný počet hlasů.

Pokud by FDP selhala na 5% hranici, mohlo by to těsně stačit pro pokračování červeno-červené-koalice. Kdyby se FDP do zemského parlamentu dostala, je na řadě kreativita politiků. FDP by například mohla tolerovat koalici složenou z CDU, SPD a Zelených.

V Duryňsku, jak to aspoň zatím vypadá, má zatím AfD největší vyhlídky zamíchat politickým systémem.

17. červen, Dánsko: znovuzrození sociálních demokratů

Letos nás však nečekají jen důležité volby do Evropského parlamentu a na východě Německa. K volebním urnám půjdou i občané dvou německých sousedů.

V červnu se konají parlamentní volby v Dánsku. I zde varují pozorovatelé před populistickým převratem. Tamní situace je však nesrovnatelná s jinými zeměmi Evropské unie.

Už nyní je skandinávská země vedená neortodoxní menšinovou vládou – v jejím čele stojí liberální předseda vlády Lars Løkke Rasmussen. Populistická Dánská lidová strana konzervativně-liberální vládní trojkoalici podporuje.

Jestli toto atypické uskupení představuje budoucnost, je velkou otázkou.

Z průzkumů vyplývá, že jako nejsilnější strana z voleb vyjdou sociální demokraté. Mohli by dokonce opustit svou roli vůdce opozice a sestavit vládu složenou z mnoha stran s menšími liberálními a levicovými silami.

I kdyby jim na to nestačily hlasy, další sklouznutí směrem k populismu nelze v Dánsku očekávat.

Podzim 2019, Polsko: nespokojenost s populisty

Na podzim se pak konají volby v Polsku. Mnoho komentátorů se obává, že pokud populistická vláda PiS opět získá absolutní většinu, země nabere kurz k autoritativní vládě, jakou v Evropě doposud známe jen v případě Maďarska.

Opozice je oslabená, podle průzkumů může s výsledkem nad 20 % počítat jen liberálně-konzervativní Občanská platforma. Ale možná se jí přece jen podaří stlačit PiS pod 50% hranici.

Už během komunálních voleb v říjnu 2018 dokázala Občanská platforma především v městských oblastech rozvinout svůj potenciál a obsadit důležité pozice v samosprávě.

Londýnský think tank European Council for Foreign Relations s pohledem na Polsko a Maďarsko dokonce předpovídá: „V roce 2019 populisté zjistí, že nejsou imunní proti nespokojenosti s mocnými.“

V průběhu roku, Portugalsko: bašta levice

V Portugalsku je výchozí situace odlišná, protože je zde levice obzvlášť silná.

Během uplynulých parlamentních voleb získal konzervativní blok Portugalsko vpřed jen 39 % hlasů, Socialistická strana 32 %. Přesto socialisté sestavili menšinovou vládu, protože přistoupili na dohodu s portugalskými komunisty.

V Evropě se jedná o jedinečnou vládní konstelaci. A o takovou, která překvapivě přivedla bývalou krizí zmítanou zemi opět k vzestupu. Prognózy pro r. 2019 nasvědčují, že tak socialisté svou podporu ještě více upevnili. Mohou tak doufat v zisk kolem 40 % hlasů.

Včera jsme také zveřejnili poněkud skeptičtější pohled amerického magazínu Foreign Policy na politickou situaci v Německu:

Magazín Foreign Policy radí CDU, aby se vzdala východního Německa



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: