Návštěva v Bratislavě: Merkelová v jámě lvové

Návštěva v Bratislavě: Merkelová v jámě lvové

Kancléřka se setká s šéfy vlád Polska, Maďarska, Česka a Slovenska. Bude to obtížná návštěva. Merkelové uprchlická politika je ve východní Evropě nenáviděná. Komentář deníku Die Welt.

Angela Merkelová přicestovala ve čtvrtek na summit zástupců zemí Visegrádské čtyřky do Bratislavy, aby se zde setkala s šéfy vlád Polska, Maďarska, Česka a Slovenska. Pro kancléřku to bude obtížná návštěva, návštěva jámy lvové. Německé vztahy k zemím takzvané Visegrádské skupiny, především k Maďarsku a Polsku, jsou napjaté.

Merkelová je kvůli své uprchlické politice ostře napadána Budapeští a Varšavou, ty se na oplátku zdráhají přijmout klíč Evropské unie pro přerozdělování uprchlíků. Na spolupráci s Německem jim přesto záleží. Co kancléřku čeká?

Maďarsko

Azylová politika, právní stát, kárné řízení vůči Maďarsku: příkopů mezi Berlínem a Budapeští je bezpočet a jsou hluboké. Obzvlášť rozhořčeni jsou v Berlíně nad způsobem, jakým si maďarský předseda vlády Viktor Orbán bere opakovaně za cíl svých politických útoků v migrační otázce německou kancléřku Angelu Merkelovou.

V Budapešti zase Merkelové vyčítají, že podpora unijních poslanců v Evropském parlamentu pro řízení podle článku 7 proti Maďarsku, byla přímo  doporučena kancléřkou.

Za kulisami přesto existují náznaky sblížení, na kterém Maďarsku velmi záleží. Od září se zástupci maďarské vládní strany Fidesz a CDU schází u „strukturovaného dialogu“. Na maďarské straně ho vede bývalý ministr lidských zdrojů Zoltán Balog a dva jeho političtí žáci: mladý kancléřský ministr Gergely Gulyás a státní tajemnice pro rodinu Katalina Nováková.

Balog varoval před přehnaným očekáváním. Pokud „Němci nebudou ochotni akceptovat a respektovat, že zastáváme v některých otázkách radikálně jiné názory“, pak to bude složité.

Jako politický signál dobré vůle vůči Berlínu lze zřejmě chápat, že si Maďarsko pro modernizaci své armády vybralo zrovna německé tanky Leopard, houfnice a bojové vrtulníky Airbus. I v evropské obranné politice a v otázce brexitu následují německou linii. Možná i proto kritika ze strany Německa poněkud utichla.

Ale ke svému cíli, aby se Němci rozhodli pro strategické partnerství s Visegrádskou skupinou, místo aby se neustále soustředili pouze na Francii, se Orbán po tomto setkání zřejmě nepřiblíží.

Polsko

I vztahy mezi Berlínem a Varšavou jsou od volebního vítězství národních konzervativců PiS (Právo a spravedlnost) v r. 2015 napjaté. Polsko dává pravidelně svou nespokojenost s Německem najevo. Masivní kritika se také týká uprchlické politiky. Rozdělení migrantů na základě evropského mechanismu Polsko kategoricky odmítá.

Dalšími spornými oblastmi jsou stavba plynovodu Nord Stream 2, který má obejít východní a střední Evropu a přímo spojit Rusko s Německem a Polskem nárokované německé reparace za Němci spáchané zločiny během 2. světové války. Vztahy zatěžuje také vládnoucí stranou PiS realizované změny právního systému.

Ne ve všech zemích Visegrádu jsou vztahy s Německem tak napjaté. Že ostatní členové skupiny sledují jiné strategie, není z pohledu Varšavy důvod, aby ve Visegrádské čtyřce neusilovala o vůdčí pozici. Podle ní posílí společné vystupování v Bratislavě vlastní pozice proti Německu a Evropské unii. Nelze tedy očekávat, že by polský premiér Morawiecki, následován dalšími šéfy Visegrádu, vystupoval vůči Merkelové obzvlášť zdrženlivě.

Polsku a Maďarsku se opakovaně daří nalézt společné pozice a demonstrovat tak blízkost. Varšava se tak stala první zemí, kterou Orbán po svém znovuzvolení v loňském roce navštívil. Vedle Morawieckého ke společnému postoji v migrační politice prohlásil: „Koho přijmeme na svém teritoriu, je otázkou naší suverenity.“

Přitom jsou Poláci – na rozdíl od Maďarů – vůči Rusku jednoznačně kritičtí. Orbán přijal Vladimíra Putina v Budapešti po anexi Krymu v r. 2014. Jednou z největších ruských investic v Maďarsku je rekonstrukce jaderné elektrárny Paks.

Polská vláda během návštěvy kontroverzního a Kremlu přátelsky nakloněného italského místopředsedy vlády Matteo Salviniho ve Varšavě v lednu tohoto roku dokázala, že pokud jde o společné zájmy, je ochotna před náklonností k Moskvě přimhouřit obě oči. V tomto případě to bylo odmítání pomoci uprchlíkům a zpochybnění německo-francouzské vedoucí role v EU.

Polsko je tedy ochotné přistoupit na kompromisy. Visegrádský formát by to mohlo posílit.

Česko a Slovensko

Bylo by velkou chybou měřit všechny státy Visegrádu stejným metrem. Tyto čtyři země jsou sice jednotné v odmítání uprchlické politiky Angely Merkelové, jinak se od sebe ale liší. Například český premiér Andrej Babiš je na rozdíl od svých polských a maďarských kolegů opravdovým fanouškem Evropské unie, jen kdyby se trochu reformovala.

Podle jeho názoru Česká republika od vstupu do EU zaspala. V této době byli z Prahy do Bruselu vysláni lidé, kteří neovládali jedinou cizí řeč. Je tudíž logické, že nemohli za Česko lobovat. Babiš, který mluví plynně anglicky, francouzsky a německy, chce jakožto podnikatel a dolarový miliardář dělat v EU obchody. V tom mu neliberální a protievropské postoje Jaroslawa Kaczynského a Viktora Orbána překáží.

S Angelou Merkelovou český předseda vlády vychází skvěle. Není jen premiérem, ale i českým velkoinvestorem v Německu a tyto možnosti dokonale využívá. Že Merkelovou „normální“ Češi kvůli její uprchlické politice nesnáší, Babišovi vůbec nevadí.

I slovenský premiér Peter Pellegrini, který Merkelovou jako současný šéf Visegrádské skupiny pozval do Bratislavy, je vůči Německu naladěn pozitivně. Slovensko je jako země eurozóny na Německu hodně závislá, hlavně kvůli svému automobilovému průmyslu. V případě potřeby reaguje Pellegrini pragmaticky a ne tak ideologicky, jako svého času jeho předchůdce Fico.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: