Aby nezkolabovalo hospodářství, potřebuje Německo podle studie Bertelsmannovy nadace až do r. 2060 ročně nejméně 260.000 přistěhovalců. V současné době existuje ve Spolkové republice zhruba 45 milionů pracovních míst, ale populace stárne a její stav se snižuje. Relevantní parametry v České republice přitom dost připomínají situaci v Německu.
V Německu bude v příštích desetiletích chybět až 16 milionů zaměstnanců. Aby se hospodářsky nezhroutilo, bude podle studie Bertelsmannovy nadace potřebovat ročně až 260.000 přistěhovalců. Protože se bude jejich přísun ze zemí Evropské unie nejspíš zpomalovat, musí více než polovina dodatečných zaměstnanců přijít z mimoevropských zemí. „Dnes se do Německa přistěhovává ještě příliš málo odborníků ze třetích zemí“, uvedl předseda představenstva Bertelsmannovy nadace Jörg Dräger.
V současné době existuje ve Spolkové republice téměř 45 milionů pracovních míst, populace ale stárne a její stav se snižuje. Vědci ve studii propočítali, kolik osob se musí přistěhovat, aby podniky v následujících dekádách pokryly aspoň na minimální úrovni poptávku po zaměstnancích, tedy pod dnešní úrovní počtu míst.
Do svých výpočtů přitom už zakalkulovali stoupající porodnost a také vyšší zaměstnanost žen a to, že budou pracovat do vyššího věku. Jen tím však firmy více spolupracovníků nezískají. I kdyby ženy pracovaly stejně jako muži a věk odchodu do důchodu by se zvýšil na 70 let, pokryla by se dodatečná poptávka po zaměstnancích pouze z jedné čtvrtiny.
„Migrace je centrálním klíčem k úspěšné budoucnosti. Německo potřebuje kvalifikované pracovníky – i z mimoevropských regionů.“
Jörg Dräger,
Bertelsmannova nadace
V budoucnu se do Německa přistěhuje méně občanů z EU. Jedním z důvodů je, že jižní státy překonaly své hospodářské krize. Další příčinou je, že se zbytek Evropy dlouhodobě přibližuje Německu, motivace pro migraci tak klesá. Kromě toho lze i jinde v Evropě pozorovat demografickou změnu. Vědci proto očekávají, že do Německa přijde v nastávajících dekádách až do r. 2060 v průměru jen 114.000 přistěhovalců z EU ročně. V r. 2017 to ještě bylo 250.000 osob. Odpovídající počet lidí by musel přijít ze zemí mimo Evropu – v průměru 150.000 ročně. V r. 2017 přišlo do Německa po odečtení vystěhovalců jen necelých 40.000 odborníků ze třetích zemí.
Digitalizace významně nesníží počet potřebných zaměstnanců
„Nabídka pracovních sil se brzy velmi sníží“, hodnotí propočty Matthias Mayer, které pro Bertelsmannovu nadaci mimo jiné připravil i Norimberský Institut pro výzkum pracovního trhu a zaměstnanosti. „Německo se nemůže spolehnout pouze na přistěhovalectví z Evropské unie.“
Aby se stal důležitým prvkem v boji s nedostatkem zaměstnanců, nesmí být Spolkovou vládou připravovaný přistěhovalecký zákon dále rozmělňován. Také proto, že se týká i osob se střední kvalifikací. Zákon ovšem sám o sobě nestačí. „Důležité je, aby se Německo stalo zemí, která pozitivně vnímá různorodost a je otevřená pro lidi zvenčí. A také, aby se zlepšila integrace uprchlíků na pracovním trhu a při tom se nezapomnělo na domácí populaci.“
Mayer zdůraznil, že studie nepovažuje migraci za všelék pracovního trhu. „Důležitá jsou také opatření, vedoucí k silnější integraci domácích skupin obyvatelstva do pracovního trhu, jako např. ženy a starší lidi nebo snížení počtu odchodu z odborného vzdělávání.“
Digitalizace podle studie nepovede k výraznému snížení poptávky po zaměstnancích. Stále více digitalizovaný trh práce nevyžaduje méně pracovníků, ale více vysoce kvalifikovaných pracovních sil – například techniků, mistrů a osob s akademickým vzděláním. Vzhledem k tomu, že stále více Němců absolvuje vysoké školy a současně odejde v příštích letech do důchodu mnoho občanů s dělnickou kvalifikací, nastane brzy i nedostatek středně kvalifikovaných zaměstnanců.
