Rada Evropy odsoudila přibývající útoky na novináře

Rada Evropy odsoudila přibývající útoky na novináře

Novináři v Evropě se podle zprávy Rady Evropy stále častěji stávají obětmi státní zvůle. V některých zemích lze pozorovat „erozi svobody médií„.

V Evropě přibývá útoků na novináře a média. Vyplývá to ze zprávy Rady Evropy. Podle ní je  svoboda tisku „ohrožena jako zatím nikdy od konce studené války„. Zpráva také uvádí, že v minulém roce bylo hlášeno 140 závažných útoků na novináře v 32 ze 47 členských zemí.

Panevropská organizace ve svém výčtu mimo jiné uvádí bombový útok na reportérku v Černé Hoře, útok bodnou zbraní na novináře v Miláně a pokus o útok jedem na spolupracovníky ukrajinského zpravodajského webového portálu. Z údajů navíc vyplývá, že se koncem r. 2018 nacházelo 130 novinářů ve vězení, 110 z toho v Turecku. Středomořská země tak je „největším vězením novinářů na světě“.

Nejméně dva reportéři – slovenský novinář Ján Kuciak a na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu usmrcený Džamál Chášukdží byli v souvislosti se svou novinářskou prací zavražděni, sdělila Rada Evropy. Ve dvou dalších případech panují pochybnosti o policejních vyšetřováních.

Jeden případ se týká bulharské televizní redaktorky Viktorie Marinové, která byla v říjnu ve své vlasti znásilněna a zavražděna. Ve druhém případě jde o ruského investigativního reportéra Maxima Borodina, který zemřel v dubnu po pádu ze svého balkonu. Ruské úřady mluvily o sebevraždě a případ déle nevyšetřovaly.

„Atmosféra beztrestnosti“

Experti Rady Evropy došli k závěru, že v některých zemích panuje – mezi nimi v Rusku, Ukrajině, Turecku, několika balkánských zemích a Ázerbájdžánu – v ohledu na útoky proti novinářům a média „atmosféra beztrestnosti“. Kvůli nedostatečnému vyšetřování zůstává 17 vražd novinářů spáchaných od 90. let dosud nevyřešených.

Znepokojující je navíc rostoucí počet verbálních útoků na novináře, mimo jiné od politických představitelů. V září například český prezident Miloš Zeman vyjádřil politování, že novináři nepatří k „druhu ohroženému vyhynutím“.

Rada Evropy kritizovala tendence k obcházení ochrany zdrojů investigativních novinářů, například domovními prohlídkami nebo odposlechem telefonů. V některých zemích, mezi nimiž se nachází např. Francie, Velká Británie a Polsko, vstoupily v platnost zákony usnadňující masový dohled nad občany – tedy i nad novináři a jejich informanty.

Rada Evropy požaduje lepší ochranu novinářů

Generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland vyzval členské země, aby přijaly opatření proti „erozi svobody médií“ a pro lepší ochranu novinářů. Obrana svobody tisku a slova je nutným předpokladem pro dodržování ostatních lidských práv.

Zpráva Rady Evropy vychází z hlášení o útocích na svobodu tisku, které Radě pravidelně předává 12 partnerských organizací, mezi nimi novinářská sdružení, organizace Reportéři bez hranic a Pen Club.

Nadnárodní organizace následně vyzve země o podání stanoviska. V uplynulém roce bylo podle údajů Rady Evropy zodpovězeno pouze necelých 40 % případů. Rusko, Turecko, Itálie, Bosna a Hercegovina a Ázerbájdžán nereagovaly na jediný dotaz.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: