Evropské volby: nástup populistů

Evropské volby: nástup populistů

V nastávajících volbách do Evropského parlamentu předvídají průzkumy nárůst eurokritických populistických stran. Křesťanští a sociální demokraté už nezískají absolutní většinu a budou si muset najít nové partnery. Čím silnější bude střet podporovatelů a odpůrců Evropské unie, tím je ochromení EU pravděpodobnější, píše Karoline Meta Beiselová a Alexander Mühlauer pro deník Süddeutsche Zeitung.

Zatím je ještě klid. Čelní kandidáti do evropských voleb se sice již usmívají z předvolebních plakátů a jezdí po hlavních městech Evropské unie, většina občanů to však ještě nevnímá. Brzy však budou vyzváni, aby volili nový Evropský parlament – stane se tak již za 3 měsíce. Koncem května bude zhruba 400 milionů evropských občanů rozhodovat o svém společenství. Určí kurz, kterým se Evropa v následujících pěti letech vydá. A vše nasvědčuje tomu, že to bude vážná zatěžkávací zkouška.

V Evropě to vře. Ať už se jedná o Itálii, Polsko nebo Francii: mnoho občanů má pocit, že EU nedostála svým slibům ohledně bezpečnosti a blahobytu. Krize eurozóny a uprchlická krize zanechaly v uplynulých letech hluboké příkopy. K tomu přišel brexit, napětí v transatlantických vztazích a strach z ekonomické moci Číny.

Všechny tyto starosti vehnaly voliče do náruče odpůrcům Evropské unie. V evropských volbách hrozí populistická revolta: podle průzkumů by kritikové EU mohli získat více hlasů než kdy předtím. A poprvé od prvních přímých voleb v r. 1979 zřejmě ztratí křesťanští a sociální demokraté absolutní většinu. Evropské unii nehrozí jen dlouhodobý spor mezi pro- a protievropany, hrozí rovněž zmrazení legislativních procesů. Už nyní lze Evropanům jen těžko vysvětlit, proč trvají rozhodovací procesy tak dlouho, např. při spravedlivém rozdělení žadatelů o azyl. Nalézt kompromisy bude v budoucnu ještě těžší.

Rozpory mezi stranami nepanují jen v této věci. Existují i personální problémy, považované za bezvýchodné. Ve Štrasburku a Bruselu zatím určuje chod Evropská lidová strana (EPP) spolu se Sociálními demokraty (S&D). Podle nejnovějšího průzkumu Evropského parlamentu to však zřejmě brzy skončí: oběma občanským stranám hrozí citelné ztráty. Aby dokázaly zvolit nového předsedu Evropské komise, budou se muset spojit s jinými skupinami. Možná by například byla koalice s Aliancí liberálů (ALDE) nebo hnutím La République en Marche francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které se zatím ještě k žádné zavedené frakci nepřipojilo.

Je však možné, že k dosažení stabilní většiny bude třeba přibrat další uskupení – například Zelené. To by však nebylo jednoduché. Neboť Zelení svým voličům jen těžko vysvětlí, že prosazují za nástupce Jeana-Clauda Junckera čelního kandidáta EPP Manfreda Webera (z bavorské CSU), dokud je strana maďarského premiéra Viktora Orbána členem EPP. V EPP se sice ozývají hlasy požadující vyloučení Orbánova Fideszu, protože brojí proti EU – k definitivnímu zlomu však ještě nedošlo.

Pofidérní politikové jsou i mezi sociálními demokraty

Nejen křesťanští demokraté mají ve svých řadách politiky, kteří to s právním státem neberou zas tak vážně. Čelní sociálnědemokratický kandidát Frans Timmermans sice kritizuje váhavý přístup EPP vůči Orbánovi, sám však musí přiznat, že v Rumunsku a na Maltě vládnou straničtí přátelé, čelící obvinění z korupce. I Liberálové mají v Čechovi Andreji Babišovi premiéra, který se protievropských výpadů také nebojí.

Volby do europarlamentu 2019
Volby do Evropského parlamentu: současný stav a odhad

V kruhu šéfů zemí a vlád se ukazuje, nakolik se od posledních evropských voleb změnila politická krajina. V Itálii už nevládnou sociální demokraté, ale populisté. V Polsku mají hlavní slovo nacionalisté. A ve Španělsku bude několik týdnů před eurovolbami zvolen nový parlament; socialisté zřejmě přijdou o moc, populisté získají. Ať už vládnoucí strany v evropských hlavních městech vyšlou do Bruselu jako komisaře kohokoliv – mnozí jistě vyvolají velké spory.

Čím silnější budou střety podporovatelů a odpůrců Evropské unie, tím je ochromení EU pravděpodobnější. Pokud se budou evropské instituce navzájem blokovat, hrozí, že bude Evropa neschopna jednat. To by bylo přesně v duchu autokratických států, jako je Rusko a Čína. I americký prezident Donald Trump by neměl určitě nic proti.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: