Odborník na extremismus o atentátníkovi z Christchurche: „Breivik byl jeho vzorem“

Odborník na extremismus o atentátníkovi z Christchurche:

Atentátník z Christchurche byl osamělým vlkem a za vzor měl zjevně masového vraha z norského ostrova Utøya, říká německý odborník na terorismus Florian Hartleb. Pro extrémně pravicový útok této velikosti existovaly náznaky, dodává. 

Neue Zürcher Zeitung: Pane Hartlebe, četl jste „manifest“ Brentona Tarranta z Christchurche. Co v něm stojí?

Florian Hartleb: Uvádí se tam, že se pachatel brání „masové migraci“ v Evropě. Že je vysoká porodnost v islámském světě výstražným znamením. A že měl dva ústřední důvody jednat: teroristický útok ve Stockholmu z dubna 2017 a prezidentské volby ve Francii v květnu 2017.

NZZ: Při atentátu ve Švédsku zabil uzbecký migrant dodávkou pět osob. Ve francouzských prezidentských volbách prohrála šéfka Front National Marine Le Penová v souboji s Macronem. To motivovalo atentátníka k masové vraždě?

Hartleb: V každém případě to tak popsal. Zároveň vysvětlil, že není členem žádné organizace nebo strany. A tvrdí, že krátce udržoval kontakt s Andersem Breivikem, norským masovým vrahem. Breivik byl zjevně jeho vzorem.

NZZ: Lze vycházet z toho, že jednal na vlastní pěst?

Hartleb: Myslím si, že se jedná o klasického „lone wolf“ (osamělého vlka, pozn. red.). Ve svém „manifestu“ uvádí, že jedná podle přesvědčení milionů jiných bělochů. S Templářskými rytíři, tedy stejnou fiktivní organizací, ke které údajně patřil i Breivik, byl prý také ve spojení. Na teroristický útok se evidentně hodně dlouho připravoval.

NZZ: Proč se atentátník odvolává na Evropu, když je sám Australanem?

Hartleb: Sám se považuje za Evropana. Austrálie a Nový Zéland jsou podle něho kolonie, mluví o dominantní „bílé kultuře“. Svým pocitem bílé nadřazenosti se nijak netají. Sám sebe otevřeně označuje za rasistu, dovolává se dalšího vzoru, britského fašistického člena parlamentu Oswalda Mosleyho.

NZZ: Nejpozději po masové vraždě v Norsku by nás extrémně pravicové útoky neměly překvapovat. Bylo jen otázkou času, než opět dojde k atentátu takové velikosti?

Hartleb: Rozhodně existovaly náznaky. Západní společnosti jsou stále více polarizovány uprchlickou debatou. Ohrožení osamělými pachateli, kteří se radikalizují na internetu a kteří mají za vzor jiné osamělé pachatele, mnohonásobně vzrostlo.

NZZ: Když dnes mluvíme o osamělých vlcích, každého hned napadnou islamističtí násilníci…

Hartleb: To je chyba. Po útocích v Norsku Barack Obama varovně poukázal na to, že z osamělých vlků vychází největší nebezpečí a samozřejmě tím neměl na mysli pouze islamisty. Dnes zažívá obrovské zhrubnutí komunikace na sociálních sítích, spiklenecké teorie zažívají konjunkturu, lidé mluví o „národnostní výměně“ (v němčině frekventovanější výraz „Umvolkung“, pozn. red.).

NZZ: Soustředíme se tedy příliš na islamistické teroristy a ztrácíme tak ze zřetele extrémně pravicové teroristy?

Hartleb: Ano. Přičemž máme především problémy s tím, že nebezpečí pravicového terorismu depolitizujeme. Sám jsem byl přizván jako znalec k mnichovskému případu

NZZ: …při kterém 18letý školák David Sonboly v nákupním centru Olympia zabil 9 osob s migračním pozadím, nebo někteří byli Romové.

Hartleb: Zde se v prvé řadě zkoumal psychický stav pachatele a projednávalo se, nakolik trpěl mobbingem. Ale psychicky nápadní byli přirozeně i četní islamističtí osamělí pachatelé.  Silná politická motivace byla přítomna i u Davida Sonbolyho, podobné případy by tedy neměly být zkoumány pouze z psychologického hlediska.


Dr. Florian HartlebDr. Florian Hartleb, ročník 1979, je německým politologem a odborníkem na extremismus. Jako znalec byl městem Mnichov přizván k případu atentátu v nákupním centru Olympia, ke kterému došlo 22. července 2016. Po prozkoumání podkladů rozpoznal pravicově motivovaný čin, spáchaný osamělým pachatelem. V říjnu 2018 mu vyšla kniha „Osamělí vlci. Nový terorismus osamělých pravicových pachatelů.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: