16 nebo 18 let – od kdy bychom měli volit?

Volební právo mladistvých

16 nebo 18 let - od kdy bychom měli volit?
REKLAMA

Klimatické stávky na školách ukazují rostoucí zájem mladých lidí o politiku. Německá ministryně spravedlnosti Barleyová požaduje volební právo od 16 let. Co hovoří pro a co proti? Článek pro berlínský Tagesspiegel připravili Alexander Fröhlich, Hans Monath a Jost Müller-Neuhof.

Každý pátek demonstrují školáci v Německu a v Evropě za větší ochranu klimatu. Spolková ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová (SPD) považuje tuto politickou angažovanost za skvělou a požaduje volební právo od 16 let. Přinášíme vám přehled o tom, co by to znamenalo, co by bylo třeba změnit, kde už je možné od 16 let volit a co to pro mladistvé znamená.

Co říká ústava?

„Volební právo má ten, kdo dosáhl 18. roku života; zvolen může být ten, kdo dosáhl plnoletosti“, stanovuje v článku 38 německá ústava. Kdo by chtěl tento věk snížit, musel by změnit ústavu. K tomu je ve Spolkovém sněmu potřeba dvoutřetinové většiny. Odpůrci takové změny argumentují politickou zralostí. „Pokud nejsou volby hrou, pokud nemá být jejich výsledek přenechán náhodě, tedy například nesmí být určen kostkou, nýbrž na veřejném, pokud možno na racionálních argumentech postaveném diskurzu mezi voliči a volenými, pak subjektivní volební právo na obou stranách předpokládá schopnost se takového komunikačního procesu zúčastnit“, píše odborník na právo a bývalý politik CDU Hans Hugo Klein v nejvlivnějším komentáři k ústavě, tzv. Maunz/Dürig. Takový stupeň zralosti lze prý předpokládat u osob starších 18 let, u 16 a 17letých spíše ne.

Zastánci snížení věkové hranice se ovšem také mohou odvolat na ústavu. „Veškerá státní moc vychází z lidu“, uvádí článek 20, a je vykonávána „lidem prostřednictvím voleb a hlasování“. O minimálním věku tam nic nestojí. V Německu žije kolem 13,5 milionu nezletilých. Nepatří snad k lidu? Konzervativní právníci jako Klein považují „zralost“ přesto za demokraticky nutný předpoklad. „Proces dialogu mezi voliči a volenými je jako proces mezi reprezentovanými a reprezentanty osobního procesu.“ Snížení by tedy bylo vyloučené – kolidovalo by s článkem 79, odstavcem 3 ústavy, který stanovuje, že základní principy demokracie jsou neměnné.

Volební právo od narození

Jak by se k této otázce postavil ústavní osud, je otevřené. Poněvadž zde ale jde spíše o názory na koncepty o teorii demokracie, mají zákonodárci jistý manévrovací prostor. Pro každého je pochopitelné, že rozumová zralost nutně nesouvisí s věkem. Sociální sítě nám ukázaly, že se mladí lidé účastní na politickém diskurzu a zřejmě to podpořily.

Myslitelné jsou i jiné možnosti. Německý spolek pro rodinu přišel před 2 roky s iniciativou „Jen kdo volí, se počítá“. Pro nezletilé by mělo v budoucnu existovat „volební právo od narození“, který by v zastoupení mohli vykonávat rodiče – tak dlouho, dokud mladiství nebudou chtít sami volit. K tomu by se museli nechat zapsat do seznamu voličů, pak by zastoupení odpadlo. Plnoletost by tedy byla maximální hranicí. Kdo by dosáhl potřebné „zralosti“, aby se osobně přihlásil na úřadě, by tedy mohl volit. I v tomto případě se odpůrci zaštiťují ústavou. Volební právo je nanejvýš osobní, nesmí tedy být vykonáváno v zastoupení.

Práva 16letých

16letí mají mnoho práv. Smí mít svou závěť, smí souhlasit s dárcovstvím orgánů, mohou si udělat řidičský průkaz a účastnit se komunálních voleb. Ani trestní právo je už nechrání tak, jako mladší, například u deliktů zneužití. Nezletilí mohou zakládat strany. „Strany se spolupodílejí na politickém rozhodování lidu. Jejich zakládání není nijak omezeno“, říká článek 21 ústavy. Pokud by však měla být strana zaregistrována jako právoplatný spolek, bylo by to jiné. Nezletilí, kterým je minimálně 7 let, ale ještě nedosáhli plnoletosti, mohou podle zákona založit spolek pouze se souhlasem svých zákonných zástupců, tedy např. rodičů.

Volit od 14

Podle odborníka na mládež Klause Hurrelmanna by měli volit už 12letí. Poukazuje na současné školní demonstrace proti změně klimatu. Říká, že „aktuální události ukazují, že zájem o politiku je dnes přítomen už u 10 a 12letých“. Podle názoru sociologa, přednášejícího na berlínské Hertie School of Governance, mladí lidé jsou dnes v tomto věku schopni posoudit, o co u jednotlivých témat jde a na čem u voleb záleží.

Věk plnoletosti proto pro stanovení volebního práva nehraje žádnou roli. „Rozhodující je schopnost soudnosti, posouzení o co u jednotlivých témat a voleb jde“, vysvětluje Hurrelmann. „Jsem toho názoru, že bychom mohli dojít ke společenskému konsensu, snížit hranici na 14 let.“ Od toho věku umožňuje ústava svéprávnost při výběru víry – fakt, který je v diskuzi o volebním právu mladistvých hodně důležitý.

Volební výsledky by nebyly příliš ovlivněny, neboť mladí lidé tvoří demograficky malou skupinu. „Rozhodující by ale bylo, že by strany musely začít reflektovat témata mladých lidí.“ Podle expertů by při snížení volebního práva o 2 roky k oprávněným voličům přibylo 1,5 milionů mladistvých. Byla by tak poněkud korigována nerovnováha mezi staršími a mladšími voliči. V r. 2015 bylo 21,3 milionů oprávněných voličů starších 60 let, ale jen 9,8 milionů 30letých a mladších.

Zemské volby od 16

Volební právo od 16 let už existuje – na zemské a komunální úrovni. V Braniborsku, Brémách, Hamburku a Šlesvicku-Holštýnsku už smí 16letí volit do zemského sněmu. Vykonávat pasivní volební právo, tedy sami ve volbách kandidovat, nesmí. V Bádensku-Württembersku, Berlíně, Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Sasku-Anhaltsku bylo sníženo volební právo na 16 let. Spolkový správní soud (Bundesverwaltungsgericht) v r. 2018 uznal, že k tomu došlo v souladu s ústavou.

Zkušenosti spolkových zemí

Zkušenosti z Braniborska ukazují, že 16 a 17letí svého volebního práva rádi využívají. V r. 2014 byla volební účast této skupiny 41,5 % a tím výrazně vyšší než v jiných věkových kategoriích. U 18 až 20 letých to bylo 34 %, u 21 až 24letých už jen 26,2 %. Celková volební účast byla 48,5 %. Ve Šlesvicku-Holštýnsku provedli vědci z Mohučského Centra pro empirický výzkum demokracie (Mainzer Zentrums für empirische Demokratieforschung) průzkum mezi 3.800 mladistvými ve věku od 15 do 18 let. V r. 2017 se totiž mohli účastnit voleb do Zemského sněmu. Voleb do Spolkového sněmu o 4 měsíce později se však osoby mladší 18 let účastnit nesměly.

REKLAMA

Průzkum ukázal, že by mladí voliči rádi volili i ve volbách do Spolkového sněmu. Studie také ukázala, že se právě nejmladší voliči silně zajímají o politiku a také si sami shánějí informace. Možnost aktivně se zúčastnit voleb tento zájem posiluje. Roli ovšem hraje i sociální původ: gymnazisté z rodin, které se zajímají o politiku, volí častěji než mladiství s nižší úrovní vzdělání. Tento vzorec by se mohl posílit. Mohučští vědci navíc varují: nejednotný věk ve spolkových volbách a napříč jednotlivými zeměmi by mohl podkopat zájem těch, z kterých se právě stávají motivovaní voliči.

Šance

Navzdory všem zkušenostem a argumentům: pravděpodobnost, že se SPD svým návrhem prosadí proti nesouhlasu Unie během toho volebního období, je mizivá. V r. 2018 schválené koaliční smlouvě se totiž snížení volebního práva na 16 let neobjevuje.

REKLAMA