Každý druhý Němec zaujímá negativní postoje vůči žadatelům o azyl

Každý druhý Němec zaujímá negativní postoje vůči žadatelům o azyl

Podle aktuální studie stoupl odpor proti žadatelům o azyl. Více než polovina Němců (54,1 %) sdílí negativní postoje vůči uprchlíkům. Lehký nárůst zaznamenala studie i u postojů vůči islámu a Sinti a Romům.

Pravicově-populistické postoje nadále ovlivňují relevantní část německé společnosti. 21 % respondentů tíhne k výrazně pravicově populistickým názorům. U 42 % osob lze zaznamenat tendenci k těmto názorům. Vychází to ze studie Nadace Friedricha Eberta, která byla ve čtvrtek představena v Berlíně. Už její název vypovídá o závažnosti výsledků, jmenuje se „Ztracený střed – nepřátelské poměry„.

Výsledky podle slov výzkumníků poukazují na upevňování extrémně pravicových postojů ve středu společnosti. Vedoucí bielefeldského Institutu pro interdisciplinární výzkum konfliktů a násilí Andreas Zick to nazývá „zapouzdřením“.

Zřetelné však také je, že většina Němců jsou zastánci demokracie vítající rozmanitou společnost a posílení Evropské unie.

I sexismus a negativní postoje proti homosexuálům a bezdomovcům jsou na ústupu. Více než 80 % dotázaných vítá, když se lidé zasazují proti štvaní vůči menšinám. Třetina dotázaných však zpochybňuje rovná práva pro všechny.

Negativní postoje vůči azylantům

Negativní postoje vůči žadatelům o azyl tak v porovnání s r. 2016 (49,5 %) opět vzrostly, ačkoliv počet nově příchozích žadatelů v daném období klesl. S 54,1 % byl podíl osob, které se vyjadřují negativně o azylantech, nejvyšší od r. 2011. V r. 2014 se o žadatelích o azyl vyjádřilo negativně ještě 44 % respondentů.

Účastníci studie se měli vyjádřit k následujícím dvěma výrokům: „Při prověřování azylantů by měl být stát velkorysý“ a „Většina žadatelů o azyl není ve své vlasti vůbec pronásledována“. K dispozici měli čtyři možnosti jak odpovědět, od „naprosto nesouhlasím“ po „plně souhlasím“.

Pátá, prostřední „půl/napůl“ kategorie, např. u výpovědí k pravicově extremistickým postojům nebyla započítávána jako souhlas.

Taková metoda je v odborných kruzích považována za spornou. Už v předchozích studiích – zejména v „Lipské studii autoritářství 2018“ sociologů Olivera Deckera a Elmara Brählera – byly otázky a odpovědi tohoto druhu kritizovány. Některé teze jsou formulovány příliš měkce, než aby mohly být považovány za indikátory nepřátelství vůči cizincům. Decker a Brähler byli až do r. 2012 spoluautory studií o společenském středu.

Rozšířené jsou i negativní postoje vůči Sinti a Romům (26 %), vůči muslimům (19 %) a xenofobie (19 %). I klasický antisemitismus je zastoupen 6 %, s kritikou Izraele souhlasila téměř čtvrtina dotázaných. Rovněž čtvrtina dotázaných vyjádřila názor, že je Německo podkopáváno islámem.

Prvně byla také zjišťována náklonnost ke spikleneckým teoriím. 46 % předpokládá, že politická rozhodnutí ovlivňují tajné organizace, skoro čtvrtina dotázaných se domnívá, že média a politikové táhnout za stejný provaz.

Téměř třetina dotázaných si myslí, že „vláda před obyvatelstvem zatajuje pravdu“. Téměř 22 % je toho názoru, že „vládní strany podvádí národ“.

Konspiračním teoriím věří spíše muži (44 %) než ženy (34 %). Přívrženci spikleneckých mýtů jsou podle studie nedůvěřiví vůči politickému systému a vykazují větší sklon k násilí. Konspiračním teoriím věří především lidé s nízkým až středním vzděláním.

Extrémně pravicové názory na východě a na západě

Otevřené extrémně pravicové názory jsou ale většinou populace odmítány. Pouhá 2 – 3 % dotázaných se vyjádřila jednoznačně pravicově extremisticky – po nápadném nárůstu ve východním Německu v r. 2016 již nebyl rozdíl patrný.

Přitom jsou – na rozdíl od předchozích let – extrémně pravicové názory mezi členy odborů rozšířeny o něco více než mezi respondenty, kteří žádné odborové organizaci nepřísluší.

Souhlas s národním šovinismem, tedy víře v nadřazenost vlastního národa, stoupl na 13 %.  To je dotazovanými vyjádřeno mj. ve výpovědi: „Nejvyšším cílem německé politiky by mělo být, aby Německu zajistila moc a váhu, která mu náleží.“ S tímto tvrzením souhlasilo celých 17 % účastníků studie.

Necelých 8 % respondentů je toho názoru, že Němci jsou od přírody nadřazeni ostatním národům. Téměř každý desátý souhlasil s výrokem: „Existuje hodnotný i bezcenný život.“

Na východě Německa jsou podle studie sklony k autoritářství, jako i odmítání muslimů a přistěhovalců rozšířeny daleko více než na západě. Podle autorů jde na východě spíš o „kolektivní zkušenosti, které jsou přenášeny z minulosti do současnosti.“

K podobným závěrům ohledně extremistických postojů na východě Německa dochází i spisovatelka Ines Geipelová (rozbor analýzy pokračuje pod odkazem):

Spisovatelka Ines Geipelová: „Chemnitz je rok ’68 východu“

Protidemokratické postoje

I když lze vypozorovat především vysoký souhlas s demokracií, je zároveň doprovázen „antidemokratickými a antipluralistickými názory“, zní souhrn autorů studie. Střed společnosti ztrácí půdu pod nohama a také svou demokratickou orientaci.

Spolková ministryně pro rodinu Franziska Giffeyová (SPD) v této souvislosti znovu apelovala na zákon pro podporu demokracie.

Výzkumník Andreas Zick, který pro Nadaci Friedricha Eberta, která má blízko k SPD, report sestavil, říká: „Pokud jsou rozšířeny xenofobní předsudky, populistické a extrémně pravicové názory, víra ve spiklenecké teorie, nedůvěra a neliberální představy o demokracii, jestli se rozchází východ a západ Německa, tak trpí střed společnosti a demokracie se stává nestabilní.“

„Ztratili jsme širokou veřejnost“

Pro studii, která je od r. 2006 prováděna každé dva roky, bylo od září 2018 do února tohoto roku telefonicky dotazováno 1.890 reprezentativně vybraných německých občanů. Podkladem byl standardizovaný dotazník.

Voliči AfD opět nápadně často tíhnou extrémně pravicovým a pravicově populistickým postojům. 34 % si myslí, že německý národ disponuje neměnitelnou identitou. Třetina zároveň požaduje odpor proti aktuální politice. Před dvěma lety byly tyto hodnoty podobně vysoké.

Přitom pravicově populistické, extrémně pravicové a novopravicové názory empiricky tak splývají, že je již téměř nelze od sebe odlišit. Spoluautorka studie, Beate Küpperová z Vysoké školy Niederrhein, vysvětluje: „Otevřený, tvrdý pravicový extremismus je vystřídán modernějšími formami.“ Vězí za tím ale stále „staré národovecké smýšlení“.

Na první pohled však není tak snadno rozeznatelné, že se jedná o pravicový extremismus. Tím se „šíření novopravicových variant“ usnadňuje. Strategičtí účastníci toho využívají.

Pravicový extremismus a protestní hnutí

Také ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV) Thomas Haldenwang nedávno ve Welt am Sonntag varoval před novým vývojem extrémně pravicově scény.

Kontrarozvědka pozoruje „intenzivnější prosíťování nejrůznějších extrémně pravicových seskupení“, prohlásil Haldenwang. Hranice mezi extrémně pravicovými kruhy a protestní společností se stále více rozplývají.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: