Venezuela: Trump opakuje 58 let starou chybu, Evropa je bezradná

Venezuela: Trump opakuje 58 let starou chybu, Evropa je bezradná

Když se nad Venezuelou začne rozprostírat noc, propadají ti, kteří ještě ráno byli plni naděje, rezignaci. Jeden z nich, Leopoldo López, dlouholetý vůdce venezuelské opozice, který byl za časného rána osvobozen z domácího vězení, se ukryl na čilském velvyslanectví. Druhý, Juan Guaidó, současný nositel naděje venezuelských odpůrců režimu, který se v lednu prohlásil za prezidenta a který chtěl v úterý fakticky převzít moc, se ukryl na neznámém místě.

Ještě ráno Guaidó oznámil, že nadešel konec autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura. A také, že velká část bezpečnostních složek nyní stojí na jeho straně. Že jeho přívrženci přivodí „nenásilnými“ protesty pád režimu. Po urputných, i smrtelných střetech bylo na konci dne jasné: tak rychle to s výměnou vlády přece jen nepůjde. Možná k němu dokonce nedojde. Přitom za Guaidóem stojí od počátku mocný spojenec: americký vláda prezidenta Donalda Trumpa.

Trump: „Jsme s venezuelským lidem“

Není žádnou novinkou, že Madurův režim a USA stojí proti sobě. Nevyrovnané měření sil začalo už dávno před Madurem, za charismatického Hugo Cháveze, levicově populistického rebela a zapáleného antiimperialisty.

Nový je agresivní způsob, kterým proti režimu postupuje americká administrativa. Patřila mezi první vlády, které Guaidóa uznaly za přechodného prezidenta. Na režim pak uvalily nové tvrdé sankce. A v úterý také neváhala podpořit Guaidóvu „Operaci svoboda“. „Estamos con ustede“ tweetoval viceprezident Mike Pence, který je odjakživa zahraničněpolitickým hard-linerem, španělsky na Guiadóvu adresu. „Stojíme za vámi.“ Prezident Trump mu přitakal. „Spojené státy jsou na straně venezuelského lidu a podporují ho v boji za jeho svobodu“, uvedl na Twitteru.

O to stísněnější byla nálada v Bílém domě, když byl oznámeno, že k úterní změně vlády nedošlo. Ministr zahraničních věcí Mike Pompeo a Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton si postěžovali, že Maduro už byl připraven opustit zemi směr Havana, pak ale byl svým spojencem Ruskem přesvědčen o opaku. Venezuelský prezident tuto verzi státní televize ostře odmítl. Donald Trump si oproti tomu vzal na paškál „kubánské milice“, podporující Madurův režim a pohrozil úplnou blokádou země. Kubánská vláda nereagovala.

Venezuela připomíná kubánské trauma

Nepovedená změna vlády ve Venezuele tak stále více připomíná na 58 let staré trauma v jiné latinskoamerické zemi. 17. dubna 1961 se pokusili kubánští exulanti s americkou podporou svrhnout komunistický režim Fidela Castra. Přistání v Zátoce sviní na jihu ostrova ale zcela selhalo. Castrův režim drží dodnes pevně otěže.

Nutno dodat, že tehdejší Castrův režim se těšil daleko větší podpory obyvatelstva než Madurův režim dnes. Události ve Venezuele ale znovu ukazují, že USA v Latinské Americe zdaleka nevládnou tak, jak by si na základě Monroeovy dokríny „Amerika Američanům“ přály. Spíš se musíme obávat, že pokud v interním mocenském boji zvítězí Madurův režim, zůstane léta, pokud ne desítky let, v antiamerickém táboře. A to navzdory sebejistým prohlášením amerického bezpečnostního poradce před kubánskými exulanty, že: „[Latinská Amerika] je naše hemisféra.“

Nakonec ještě pohled do Evropy, tedy do vlasti bývalých koloniálních mocností Latinské Ameriky. V úterý hrál starý kontinent opět jednou roli statisty. Evropská unie se nedokázala dohodnout ani na uznání Juana Guaidóa za legitimního dosavadního prezidenta (tento názor zastává například Německo, Francie a Španělsko), jiné země jsou proti (například Řecko nebo Itálie). Zatímco jsou tedy USA na nejlepší cestě zopakovat 58 let starou chybu a od Venezuely se dlouhodobě odcizit, Evropa jen bezmocně přihlíží.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: