Kolaps italského hospodářství: zbývá jediná naděje

Kolaps italského hospodářství: zbývá jediná naděje

Výsledky populistické vlády v Římě jsou katastrofální. Jediné co vzrostlo, jsou dluhy. Volby do Evropského parlamentu mohou vést k přesunu sil. Je to nadějí pro otřesenou ekonomiku? Analýza ze série „Euroskop“ deníku Die Welt ve spolupráci s magazínem Politico.

Itálie se vmanévrovala do bezvýchodné situace. Dluhy rostou, konjunktura stagnuje a hospodářský výhled není radostný. Pokud dříve sjednocoval zemi alespoň věčný spor s Bruselem, je nyní národ rozhádán i vnitřně.

Vládní koalice levicového populistického Hnutí pěti hvězd a pravicově populistické Legy je tak rozhádaná, že pro nemocnou ekonomiku nelze v dohledné době očekávat žádnou pomoc. Každý se snaží o prosazení své vlastní, ideologicky orientované agendy. Mezitím vzrostla pouze jediná věc: dluhy. A to na rekordní hodnotu téměř 2,4 bilionů eur.

Zrovna eurovolby jsou v této růstové a reformní stagnaci poslední nadějí, jak probudit Itálii z hlubokého spánku. Pokud by hlasování koncem května vedlo k silnému přesunu politických sil, mohlo by několik měsíců po volbách do Evropského parlamentu dojít k předčasným volbám. Experti v současné době předpokládají, že by takový scénář mohl nastat už na konci září a doufají v nový začátek.

„Pokud by z předčasných voleb vzešla stabilní koalice podobných partnerů, jako je Lega a Bratři Itálie, mohl by jejich program vyvolat konstruktivní reakci trhů a Evropské komise„, uvádí ve své studii ekonom Deutsche Bank Clemente De Lucia.

Jak Lega, tak i Bratři Itálie by prosazovali prorůstovou agendu, složenou z investic do infrastruktury a nízkých daní. Takové národovecko-pravicové spojenectví by mohlo Itálii vyvést ze současné letargie.

Hospodářský program vládnoucí populistické levo-pravé koalice je negativně hodnocen ze všech stran. Naposledy obě stěžejní politická opatření Hnutí pěti hvězd a Legy kritizovala Evropská komise.

Finanční trhy se obávají sporu mezi Bruselem a Římem

Předčasný odchod do důchodu a tzv. občanský příjem, tedy měsíční dávky pro určité uchazeče o práci, se minuly cílem a ekonomiku nenastartovaly. Dokonce naopak: Evropská komise očekává, že v příštím roce vzroste nové zadlužení na 3,5% hospodářského výkonu a že tak bude překročeno 3% pravidlo.

Italský premiér Guiseppe Conte prohlásil, že prognóza komise poukazuje na „předsudečný postoj“ Bruselu vůči Římu. Ministr financí Giovanni Tria starosti Bruselu odmítl pokrčením ramen a ohlásil, že obě vládní strany na svém programu nehodlají nic změnit.

Finanční trhy již bijí na poplach. Hráči se obávají nové vysilující bitvy mezi Římem a Bruselem. To je dobře viditelné na rizikových příplatcích, které musí platit italská státní pokladna. Za desetileté dluhopisy zaplatí Italové o 2,73 procentních bodů více než Němci.

Měřeno již vydaným objemem ve výši téměř dvou bilionů eur se tyto vícenáklady dostávají do obrovské výše a ruinují už i stávající ekonomiku. Ještě před několika týdny se tzv. spread mezi italskými bondy a spolkovými dluhopisy nacházel hluboko pod 2,5 procentními body.

Finanční trhy sledují spory uvnitř koalice o dalším směřování s hlubokým znepokojením. Lega prosazuje nižší rovnou daň, tzv. flat tax. Hnutí pěti hvězd s tímto záměrem, který by pomohl především zámožnějším Italům a představoval by výpadky příjmů až ve výši 60 miliard eur, zásadně nesouhlasí.

Levicoví populisté dávají přednost posílení práv zaměstnanců. Stranický program počítá se zavedením minimální hodinové mzdy ve výši 9 eur, kromě toho se má zlepšit postavení osob, zaměstnaných pouze naoko jako živnostníci (tedy podle – v Čechách dobře známého – tzv. švarc-systému, pozn. red.).

Itálie se stává problémovým místem Evropy

Lega, která v těchto opatřeních spatřuje pouze další konzervaci beztak nepružného pracovního trhu, tyto požadavky odmítá. Evropská komise nepovažuje ani jeden z těchto programů za přínos pro řešení hospodářských problémů země.

Evropský komisař Pierre Moscovici sdělil, že je na čase tuto cestu opustit. Podobně vyznívá analýza banky Berenberg. Na žebříčku ekonomické kondice se Itálie nachází na předposledním 27. místě. V reformních snahách se umístila na průměrném 15. místě.

Hospodářská data nejsou příliš lichotivá, Itálie se pro Evropu stává problémem, zní závěr expertů z Berenbergu. Po krizi se nastolené reformy zcela vypařily. Vyšší sociální výdaje a nízký věk odchodu do důchodu situaci Itálie ještě zhoršil. „Nízká míra exportu poukazuje na chybějící konkurenceschopnost“, uvádí se v analýze.

O chybách politického vedení svědčí podle expertů i vysoká nezaměstnanost. Lorenzo Codogno, zakladatel nezávislého analytického institutu LC Macro Advisors, jde ještě dále. Líčí katastrofický scénář: „Pohybujeme se směrem ke státnímu bankrotu, nemůžeme dokonce vyloučit ani odchod z eurozóny.“ A Codogno se v italské politice vyzná.

Reformní politika po vzoru Brazílie

V letech 2006 až 2015 byl Codogno činný na italském ministerstvu financí. „Italové se nyní již nachází za bodem, kdy přichází v úvahu programy škrtů nebo další úřednická vláda“, říká a vysvětluje, že budoucnost je velmi nejistá. „Úřadující vláda si klade politické a ne hospodářské cíle, takže je těžké něčeho skutečně dosáhnout“, dodává.

Navzdory hospodářské šlamastice ale roste popularita koaliční vlády. Podle nejnovějších průzkumů se Lega s Hnutím pěti hvězd dostaly na 54 % hlasů. Došlo ovšem k dramatickému přesunu sil.

Zatímco v březnu minulého roku získali levicoví populisté ve volbách přes 30 % hlasů a stali se tak nejsilnější parlamentní stranou, je nyní s více než 30 % nejpopulárnější stranou Lega, Hnutí pěti hvězd by se dostalo už jen na 22 %. Pokud se tyto výsledky odrazí i ve výsledcích voleb do Evropského parlamentu, mohla by Lega z koalice vystoupit a spekulovat na předčasné volby.

Pokud by z voleb vyšli jako vítězové pravicoví populisté a podařilo se jim uzavřít stabilní koalici s Bratry Itálie nebo s Forza Italia, uvolnila by se cesta k reformám – v to nyní aspoň mnozí doufají. Za předlohu jim slouží Brazílie.

Ve volbách tam zvítězil pravicový populista Jair Bolsonaro. I když je bývalý generál značně kontroverzní, probudil po celém světě reformní fantazie. Podobné naděje nyní experti vkládají do šéfa Legy Mattea Salviniho.

Předčasné volby jsou však také riskantní. Pokud po nich nevznikne jasná většina, byla by cena za opakování populistické koalice příliš vysoká. Obě strany by se mohly cítit dotlačeny akceptovat přání svých vládních partnerů. Vyšší dluhy a válka s Bruselem by se již nedaly odvrátit.

Každý druhý Ital počítá se zhoršující se situací

Podobně by to vypadalo, kdyby Lega v eurovolbách nezískala dostatečný počet hlasů. Koalice by tak pokračovala a opět by mohlo dojít k plnění drahých předvolebních slibů. „Italské dluhy ohrožují stabilitu celé eurozóny“, varuje De Lucia z Deutsche Bank.

Ani samotní Italové nevidí svou budoucnost nikterak optimisticky. 124.000 osob, které využily možnosti předčasného odchodu do důchodu a dalších 700.000, které dosáhly na občanské dávky, se nepovažují za vítěze současné koalice. Každý druhý z 60 milionů Italů oproti tomu počítá s tím, že se ekonomická situace ještě zhorší.

Země se od r. 2008 nachází v prakticky permanentní krizi. V minulém ruce Brusel po Itálii požadoval, aby zvýšila daň z přidané hodnoty a tak zmírnila obrovské zadlužení. K tomu nedojde. Aspoň na tom se Hnutí pěti hvězd s Legou shodnou.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: