Günther Oettinger: „Trojhlas pro Evropu – hospodářství, hodnoty a soutěž“

Günther Oettinger:

Nastávající volby do Evropského parlamentu spadají do doby kritických výzev. O to důležitější je, aby vývoj Evropy neustrnul a aby se přiblížila občanům. Stejně důležitý je ale také akceschopný parlament a síla navenek. Evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger (CDU) zveřejnil pod názvem „Trojhlas pro Evropu – hospodářství, hodnoty, soutěž“ svůj předvolební apel.

Květnové evropské volby by pro nás měly být stejně důležité, jako volby do národních parlamentů, ne více, ale ani méně. Jejich výsledek může zásadně zamíchat s politickou aritmetikou v Bruselu a výrazně posílit populisty a protievropské síly. Přitom je většině lidí přes veškerou kritiku jasné: četné výzvy dnešní doby můžeme zvládnout jenom jako Evropané. Rok 2019 ovlivní prostřednictvím vaší volební účasti kurz, po kterém se společně vydáme do budoucnosti. Všem by nám mělo záležet na tom, aby nepřátelé Evropy neposílili a nedestabilizovali tak parlament.

Evropská unie čelí v současné době silnému protivětru a to v mnoha oblastech. Zpomaluje se hospodářský růst. Čerstvé prognózy ho v Evropě hodnotí pod dvěma procenty a v Německu dokonce kolem jednoho procenta. Světovou hospodářskou a politickou situaci kalí problémy rozvojových zemí, například ve Venezuele, Brazílii, Argentině nebo i u našeho souseda, v Turecku. K tomu přichází riziko otevřené obchodní války mezi Evropskou unií a USA, které stále ještě není definitivně zažehnáno a obchodní konflikt mezi USA a Čínou. Také nemůžeme zapomenout na nevyřešené vystoupení Spojeného království z Evropské unie se všemi jeho možnými dopady na občany a ekonomiku.

Dnes potřebujeme více než kdy předtím moudře uspořádanou Evropu, protože se na globální úrovni schyluje k souboji systémů. Na jedné straně stojí svobodomyslné demokracie, ve kterých sázíme na parlamentarismus, sociální tržní hospodářství, dělbu moci a právní stát, svobodu názorů a tisku, jakožto na svobodnou volbu náboženství, ale také na vizi člověka, vycházející z židovských a křesťanských tradic. Na druhé straně se roztahuje několik řádů a neřádů: autokratické systémy s prvky plánovaného a státního hospodářství, populistické vlády, které pomalu ale jistě podkopávají právní stát a na mezinárodní úrovni se stahují z multilaterálních dohod, stejně jako válka a teror v mnoha oblastech světa.

Tomu můžeme my Evropané čelit pouze společně. Potřebujeme dobře fungující tým, který bude viditelnější a přesvědčivější navenek i dovnitř.

Alternativou jsou politické systémy po vzoru Moskvy a Ankary

Jenže jak bychom měli Evropu na tyto úlohy připravit? Myslím si, že bychom měli více než doposud každé řídící úrovni přiřadit silněji ty politické kompetence, které může vykonávat efektivněji. Jejich přeřazení na vyšší úroveň by mělo být odpovídajícím způsobem fundovaně zdůvodněné. Podle mého názoru lze v této oblasti ještě mnohé zlepšit.

Kromě toho bychom se opět měli více zaměřit na vnímání Evropské unie jako záruky míru. Pro Německo bylo po Druhé světové válce přijetí do Montánní unie božím darem, který umožnil hospodářský zázrak a dlouhodobě zajistil evropský mír. To samé bychom měli umožnit i na západním Balkánu a v příštím desetiletí bychom se měli aktivně zasazovat za přijetí Srbů, Albánců, severních Makedonců, Černé Hory, Kosova a Bosny a Hercegoviny. Protože pokud je nebudeme podporovat my, pak se odvrátí od Bruselu a přikloní se k Moskvě a Ankaře. Dovezou tanky, povedou regionální války a bude docházet k násilným přesunům hranic. Znamenalo by to, že jsme se z novodobých dějin nic nenaučili.

S tím souvisí silnější vnímání evropského projektu jako unie hodnot – a to i v Německu. V dobách konkurence systémů je obhajoba evropských hodnot důležitá. Stejně jako Helmut Kohl při znovusjednocení Německa, musíme dnes využít příležitosti, kdy se můžeme na mezinárodní úrovni zasadit za mír, demokracii, sociální tržní hospodářství a právní stát.

Z hospodářského pohledu jsou dvěma ústředními pilíři Evropy vnitřní trh a společná obchodní politika. Oba představují pro členy Evropské unie velkou přidanou hodnotu. Obzvlášť v obchodní politice bychom se nadále měli držet znovuoživení multilaterálních rozhovorů se Světovou obchodní organizací (WTO). Zároveň bychom měli uzavírat bilaterální dohody tam, kde se k tomu nabízí vhodné příležitosti. Jedním z takových příkladů je Kanada. Nebo v těchto dnech vedená jednání se Singapurem, Novým Zélandem, Austrálií, Mexikem, Chile a jihoamerickým hospodářským prostorem Mercosur. Posílení eura  a jeho pozice mezinárodní rezervní a obchodní měny navíc může posílit i naši ekonomickou a politickou suverenitu. Návrat k národním měnám by byl bludnou cestou a Německo by, více než jiné země, silně oslabil.

Návratu k ostnatým drátům bychom se měli rozhodně vyvarovat

Efektivita vnitřního trhu kromě toho závisí na svobodě a volnosti zboží a občanů Evropské unie. Proto bychom se měli rozhodně vyvarovat návratu k ostnatým drátům a hraničním závorám. Abychom zabránili omezení volnosti, musíme věnovat větší pozornost ochraně našich vnějších evropských hranic, abychom věděli, kdo k nám přichází a tyto osoby musíme v souladu s právním řádem prověřit a registrovat.

V neposlední řadě se musíme aktivněji starat o naši globální konkurenceschopnost. Evropě hrozí, že bude ve vědě a vývoji, v digitalizaci a na trhu nových technologií hrát oproti USA a Číně druhé housle. Jen se společnými podniky (joint undertaking), moudrými partnerstvími veřejného a soukromého sektoru (public-private partnership) a evropskými vědeckými týmy můžeme držet krok v soutěži s výzkumnými zařízeními podporovanými Pentagonem, s kalifornským průmyslem a s nekompromisní vůlí Číny.

Základy dalšího rozvoje Evropy může položit již dnes prozřetelným nastavením rozpočtových rámců pro roky 2021 až 2027. V mém návrhu střednědobého rozpočtu jsem neuvolnil jen prostředky pro dosažení těchto cílů, ale zároveň jsem navázal podmínky jejich čerpání na dodržování zásad právního státu. Pokud tedy některá členská země ohýbá soudy, omezuje nezávislost a ve velkém stylu posílá úředníky do předčasného důchodu, pak bychom měli mít právo přiměřeně omezit vyplácení prostředků z evropského rozpočtu.

To jsou jen některé z idejí, jak chceme do budoucna rozvíjet projekt Evropa. Nejdůležitějším krokem na této cestě jsou nastávající volby. Jde při nich o hodně. Prosím, jděte volit!

Günther Oettinger
Evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: