Stoltenberg: „Rusko se cíleně vměšuje do naší demokracie“

Stoltenberg:

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg považuje spolupráci expertů na kybernetickou bezpečnost mezi EU a NATO za nezbytnou. Varuje před novými závody ve zbrojení s Ruskem a Čínou, přesto ale sází na politiku odstrašení.

Welt am Sonntag: Pane Stoltenbergu, Rusko se v minulosti neustále pokoušelo manipulovat proces demokratického rozhodování na Západě ve svůj prospěch. Co proti tomu NATO dělá?

Jens Stoltenverg: Víme, že se Rusko prostřednictvím falešných informací a kybernetických útoků cíleně vměšuje do našich demokracií. Platí to zejména pro volby. V této otázce úzce spolupracujeme s Evropskou unií.

Příslušná expertní skupina NATO se před několika týdny setkala s kybernetickými experty EU, aby se radili o konkrétních opatřeních k odvrácení kybernetických hrozeb a dezinformací v souvislostí s volbami do Evropského parlamentu. 90 % občanů EU žije v jedné z členských zemí NATO.

Obranná aliance proto má velký zájem na podpoře EU, aby se stala odolnější proti kybernetickým útokům a proti napadání demokratických institucí.

Welt am Sonntag: Co tato spolupráce obnáší?

Stoltenberg: NATO a EU si v reálném čase vyměňují informace o škodlivém softwaru a kybernetických útocích. Existuje také společné úsilí k obraně před dezinformačními kampaněmi na internetu.

Welt am Sonntag: Co tím máte konkrétně na mysli?

Stoltenberg: Úspěch v boji proti tzv. Islámskému státu (IS) vyplýval mimo jiné také z toho, že se členským zemím NATO částečně podařilo omezit online vystupování této teroristické organizace. Tím jsme oslabili jeho schopnost k náboru nových členů, možnosti finančních transakcí a komunikace.

Welt am Sonntag: Západ neohrožuje pouze IS, ale i Tálibán. Washington nyní s Tálibánem jedná o míru na Hundúkuši. 

Stoltenberg: To by bylo ještě před rokem nemyslitelné. Nyní máme jedinečnou příležitost k dosažení míru v Afghánistánu. Ještě ale nemohu říct, zda tato jednání budou úspěšná.

Tálibánci musí pochopit, že na bojišti nemohou zvítězit. Musí vyjednávat. Proto je důležité, abychom i nadále finančně a vojensky podporovali afghánské bezpečnostní složky.

Welt am Sonntag: O co při těchto jednáních jde?

Stoltenberg: Mimo jiné jde o přítomnost mezinárodních jednotek na Hindúkuši. Jde o to, aby se pozitivní vývoj v oblasti lidských práv, zejména pro ženy, opět nezvrátil a aby došlo ke stabilnímu klidu zbraní. A aliance chce dosáhnout toho, aby se z Afghánistánu opět nestalo útočiště teroristů.

Welt am Sonntag: USA oznámily, že stáhnou tisíce ze svých celkem 14.000 vojáků. Nepřidají se pak i ostatní země NATO?

Stoltenberg: Naši vojenskou přítomnost v Afghánistánu neustále zkoumáme. Zůstaneme tam tak dlouho, jak to bude nutné.

Welt am Sonntag: V Afghánistánu je umístěno také až 1.200 německých vojáků. Neskončí brzy jejich nasazení?

Stoltenberg: Výslovně Německu, jakožto vedoucí zemi s velkou zodpovědností, za jeho obrovské úsilí děkuji. Němečtí vojáci již léta velkou měrou přispívají k míru v Afghánistánu.

Welt am Sonntag: Tím jste ale nezodpověděl mojí otázku. Je konec nasazení v Afghánistánu na dohled?

Stoltenberg: NATO je v Afghánistánu, aby připravilo podmínky pro mírové řešení. Už od r. 2015 tam nebojujeme. Nyní jde o to, naučit afghánské vojáky a policisty tréninkem, aby se ve vlastní zemi dokázali sami postarat o bezpečnost.

Zpětně viděno by bylo lepší, kdybychom s výcvikovou misí začali již dříve. Pro stabilitu Hundikúše má největší význam.

NATO musí být připraveno, že po možné mírové dohodě s Tálibánem zůstane v Afghánistánu ještě nějakou dobu, aby vycvičila bezpečnostní složky a tím podpořila vládu při obnově země.

Welt am Sonntag: 2. srpna opustí Američané smlouvu INF o zákazu pozemních atomových zbraních středního doletu. Co se stane potom?

Stoltenberg: Pak už smlouva INF nebude existovat. Ale jasné také je, že smlouvu porušovalo Rusko, ne USA. Rusko vyvíjelo rakety schopné nést i jaderné hlavice, které mohou zasáhnout města jako Berlín.

Tyto zbraně je složité vystopovat, mají krátkou reakční dobu a jsou velmi nebezpečné. Naléhavě žádám Moskvu, aby obratem zničila střely typu SSC-8 a tím dodržela smlouvu INF.

Hodiny tikají, ale ještě není pozdě: odzbrojovací smlouvu ještě lze zachránit. V r. 1987 Rusové ukázali, že lze jaderné rakety zničit i během několika málo dní. K tomu je ovšem potřeba politické vůle.

Welt am Sonntag: A pokud Moskva neposlechne?

Stoltenberg: Nechceme nové závody ve zbrojení a ani novou studenou válku. Ale zajistíme, aby NATO nadále disponovalo věrohodným a účinným odstrašením a obranou. I ve světě bez smlouvy INF a s větším počtem ruských raket v Evropě.

Welt am Sonntag: A jak?

Stoltenberg: Odpověď všech členů NATO bude přiměřená, defenzivní a koordinovaná.

Welt am Sonntag: Co to znamená konkrétně?

Stoltenberg: To může být nová smlouva o kontrole zbraní, ale také nové vojenské odpovědi v konvenční oblasti. NATO nemá v úmyslu rozmisťovat v Evropě další jaderné zbraně.

Welt am Sonntag: Bude to platit i za tři nebo pět let?

Stoltenberg: Opakuji: společenství nemá v úmyslu rozmisťovat v Evropě další jaderné zbraně. Nemá proto smysl spekulovat o tom, jak bude vypadat svět za pět let. Žijeme ve světě, ve kterém se bezpečnostní situace neustále mění.

Budoucnost je nepředvídatelná. V každém případě uděláme vše, aby spojenci byli v bezpečí. K tomu patří efekt zastrašení, dialog s Ruskem a úsilí o kontrolu zbraní.

Welt am Sonntag: NATO tedy usiluje o novou smlouvu o kontrole zbraní?

Stoltenberg: Většina smluv o kontrole zbraní byla schválena v době, která byla ovlivněna studenou válkou. Zúčastnily se jich především NATO a Sovětský svaz.

Dnes vidíme, jak vojensky posiluje Čína. Čína má druhé nejvyšší obranné výdaje na světě. Do zbraní investují stále více peněz – i do dalekonosných jaderných zbraní. Některé země NATO jsou toho názoru, že by bylo moudré uzavřít s Čínou dohody o kontrole zbraní.

A nové smlouvy by se měly týkat i oblastí, ve kterých nejde jen o zbraně, ale také o umělou inteligenci a kybernetický prostor.

Welt am Sonntag: Současná vojenská strategie NATO MC 14/3 pochází ještě z r. 1967. Je stále ještě aktuální?

Stoltenberg: Síla NATO spočívá v tom, že jsme schopni se změnit, když to je nutné. Poprvé v dějinách aliance máme jednotky ve východní části společenství, vybudovali jsme jednotky rychlého zásahu a obnovili jsme velitelskou strukturu.

Welt am Sonntag: To byly důležité jednotlivé kroky v reakci na nový vývoj. Ale stačí to?

Stoltenberg: Naši vojenští experti v tomto týdnu schválili novou vojenskou strategii společenství. Od r. 2014 máme novou bezpečnostní situaci, na východě a na jihu máme nové výzvy a vidíme, že Rusko proti Západu stále více využívá jaderné hrozby. Jde o to, abychom i v budoucnu byli v plné obranné pohotovosti a byli schopni obnovit stabilitu. To částečně vyžaduje nové vojenské koncepty.

Welt am Sonntag: Výdaje na obranu budou opět tématem na londýnském summitu NATO začátkem prosince. Německo chce v tomto roce zvýšit své obranné výdaje o více než 10 % na 47,3 miliard euro – tedy 1,35 % HDP.

Stoltenberg: Skutečnost, že chce Německo investovat více peněz do obrany, výslovně vítám. Je to důležitý příspěvek pro obranyschopnost NATO a společenství to posiluje.

Welt ma Sonntag: A stačí to?

Stoltenberg: Očekávám, že Německo své obranné výdaje v následujících letech ještě zvýší. To také, stejně jako další členské země NATO, slíbilo. Jsem pevně přesvědčen, že by i němečtí sousedé dodržení tohoto závazku přivítali.

Všechny členské země společenství se v r. 2014 společně dohodly, že budou do r. 2024 investovat zhruba 2 % HDP do obrany. Není to žádné umělé číslo, ale odráží potřebu vojenských schopností. A nejde ani o to, usmířit si amerického prezidenta Trumpa.

Důležité je, abychom v těžkých dobách výrazně zvýšili naše obranné schopnosti. Potřebujeme letadla, která létají, lodě, které se plaví, a tanky, které se pohybují. Bojová připravenost našich ozbrojených sil se musí zlepšit.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: