Eurovolby: země Visegrádu se vydaly na protichůdné cesty

Eurovolby: země Visegrádu se vydaly na protichůdné cesty
REKLAMA

Volby do Evropského parlamentu vedly v tzv. visegrádských zemích ke zcela rozdílným výsledkům. Zatímco vlády ve Varšavě a v Budapešti posílily, v Praze a v Bratislavě vedou výsledky k novým turbulencím.

Když se v uplynulých letech mluvilo o problémových zemích uvnitř EU, padlo rychle jméno Visegrádské čtyřky. V r. 1993 založené informativní společenství Polska, Maďarska, České republiky a Slovenska mělo být pokusem o vytvoření protipólu vůči Bruselu – který je kritičtější k migraci, nacionalističtější a silněji zaměřen na potřeby východních členských zemí. Výsledek však nebyl nikdy přesvědčivý, země V4 byly a jsou příliš rozdílné. Jak protichůdný je jejich politický vývoj, ukázaly i nedávno skončené eurovolby.

Polsko: vítězství vlády

Překvapivě jasné přitom bylo vítězství Práva a spravedlnosti (PiS) v Polsku. V porovnání s posledními eurovolbami si strana polepšila o více než 13 procentních bodů na celkových 45,4 % a získala tak jasný náskok na sdružení Evropská koalice (KE). Jaroslaw Kaczynski, silný muž PiS, právem hovořil o nejlepším výsledku polské strany na národní úrovni po r. 1989.

Vítězství tak stranu silně posílilo před rozhodujícími podzimními parlamentními volbami, které sama považuje za referendum o „národní revoluci“. Revoluci, kterou PiS vyvolala s daleko menším demokratickým mandátem už v r 2015. Od té doby vládní strana zahájila vážný útok na právní stát, především justiční reformou, za což sklidila sankční řízení podle článku 7 Smlouvy o EU.

Argumentace opozice, že vláda na evropské úrovni škodí zemi, se neujala. Pro Evropskou koalici je 38,5 %, které získala, zklamáním, neboť se liberální občanská platforma spojila i s částí levice a s rolnickou stranou, aby získala maximální sílu. Heterogenní skupině se však nepodařilo mobilizovat voliče – na rozdíl od PiS, která v porovnání s r. 2015 získala téměř ještě půl milionu hlasů navíc. Volební účast byla s více než 43 % rekordní.

Lidé však nevolili PiS kvůli skepsi vůči Evropské unii – země je EU nakloněna převážně přátelsky – nýbrž díky své sociální politice. Podle Marcina Dumy, jednoho z nejvlivnějších výzkumníků veřejného mínění v zemi, hlasují pro Právo a spravedlnost především lidé z maloměst, s nízkými příjmy a vyššího věku. Ty si dokázala PiS zavázat rodičovskými příspěvky a snížením doby odchodu do důchodu. Opozice má svou baštu naopak mezi zámožnějšími obyvateli měst, přičemž se mladí často voleb nezúčastnili, což pro ni představuje alarmující znamení.

Maďarsko: absolutní většina pro Fidesz

Zatímco se PiS musela v silně polarizovaném Polsku spokojit s méně než polovinou hlasů, získala vládnoucí strana Fidesz v Maďarsku s 52,3 % absolutní většinu a to při výrazně vyšší volební účasti. Předseda vlády Viktor Orbán z toho vyvozuje mandát pro boj s migrací, k obraně křesťanské Evropy a pro změnu EU.

Výsledky vládních stran v eurovolbách v Polsku a Maďarsku

Ale tak šťastný, jak se Orbán tváří, ve skutečnosti být nemůže: před 10 lety získala jeho strana ve volbách do Evropského parlamentu ještě větší podíl hlasů bez toho, aby zaujímala alespoň přibližně tak politicky dominantní roli, jako dnes. Fidesz tedy nezískal vytouženou dvoutřetinovou většinu.

Na evropské úrovni rozbil Orbán svou podle a s velkým finančním a propagandistickým nasazením vedenou kampaní proti předsedovi Evropské komise mnoho porcelánu. Nástup pravicových nacionalistů se nekonal v té míře, v jaké si ho Orbán přál; jeho dilema, zda má přes jím vyvolané spory zůstat v Evropské lidové straně, nebo se raději připojit k novému hnutí pravicových populistů, tedy neustále trvá – s nejistými šancemi na úspěch.

Oproti tomu si nemusí dělat mnoho starostí s opozicí, která stojí před velkými změnami. Jeho hlavní soupeř, extrémně pravicový Jobbik, u voličů propadl, zatímco formace bývalého šéfa vlády Ference Gyurcsanyho a mladá strana Momentum sklidily překvapivý úspěch.

REKLAMA

Volební účast v eurovolbách v zemích Visegrádu

Česko a Slovensko: turbulence

V turbulencích se oproti tomu po volbách nachází česká vláda. Strana premiéra Andreje Babiše si sice svůj volební výsledek dokázala ještě zlepšit, ale její sociálnědemokratický koaliční partner už nebude v novém volebním období zastoupen v Evropském parlamentu. Strana, která dominovala Sametové revoluci, trpěla korupčními skandály a v Babišově vládě je odstavena na druhou kolej. Sílí hlasy uvnitř strany, požadující nové vedení a případně i vystoupení z koaliční vlády. Zemi s roztříštěnou stranickou scénou bude v budoucnu možná ještě těžší vládnout i proto, že Babiš čelí protestům kvůli svým vlastním korupčním skandálům.

Největší politické erupce poslední doby ale zažívá Slovensko. Vražda mladého novináře Jána Kuciaka v únoru 2018, jejíž stopy zřejmě sahají až do nejvyšších politických kruhů, přivedla do úzkých kdysi všemocné socialisty Smeru. Jak předseda vlády tak i ministr vnitra byli nuceni odstoupit. V březnu si pobouření a mobilizovaní Slováci zvolili za prezidentku bývalou aktivistku za životní prostředí Zuzanu Čaputovou.

Její strana Progresívne Slovensko získala v eurovolbách 20,1 %, zatímco Smer téměř 10 procentních bodů ztratil. Úspěšní však byli také pravicoví extremisté, kteří profitují z mizící důvěry v elity a instituce. Mocenský boj mezi různými politickými tábory se tak zřejmě ještě vyostří – je to zatěžkávací zkouška pro zemi, ale i znamení živé politické kultury, která například Maďarsku stále více chybí. I to dokládá, jak různorodé země Visegrádu jsou.

REKLAMA