Evropská komise obvinila Babiše ze závažného střetu zájmů

Evropská komise obvinila Babiše ze závažného střetu zájmů

Zpráva Evropské komise, kterou má k dispozici německý deník Süddeutsche Zeitung, dochází k závěru, že se český premiér Andrej Babiš nachází v závažném střetu zájmů. Protože miliardář nadále kontroluje skupinu Agrofert, nemohl „nestranně a objektivně“ vykonávat své vládní povinnosti. Babiš to popírá a odmítá požadavek na navrácení dotací ve výši několika milionů eur. V úterý má být případ projednán českým parlamentem, v úterý večer se pak uskuteční další obrovská demonstrace v centru Prahy.

71 hustě potištěných stran čítá předběžná „auditní zpráva“, která dorazila minulé úterý na ministerstvo financí v Praze. Zprávu vypracovala a odeslala Evropská komise, která poslala v zimě do České republiky kontrolory, aby prozkoumali nepřehlédnutelné střety zájmů premiéra Andreje Babiše. Už v prosinci dospělo právní dobrozdání Evropské komise (o kterém exkluzivně informoval deník Süddeutsche Zeitung) k závěru, že miliardář musí buď odejít z politiky, nebo musí prodat veškeré firemní podíly skupiny Agrofert. Obavy byly už tehdy tak velké, že od prosince 2018 nejsou Agrofertu vypláceny žádné dotace – předtím obdržel Babiš, druhý nejbohatší Čech, desítky milionů eur podpory.

Nová bruselská zpráva, kterou zveřejnil nezávislý český Deník N a kterou má k dispozici i list Süddeutsche Zeitung, obvinění detailně potvrzuje a zvyšuje tlak na Babiše, proti jehož vládě už týdny protestují desítky tisíc občanů. V posudku EU stojí věty jako „nestranné a objektivní vykonávání vládních funkcí panem Babišem bylo omezeno“, které ostře kontrastují s veřejnými prohlášeními 64letého premiéra.

Babiš, který je často označován za „českého Trumpa“ a který svou kariéru postavil na image antisystémového rebela, mluví o „hysterii“. V pátek v parlamentu prohlásil: „Česká republika nebude vracet žádné dotace. Není k tomu důvod. Neporušil jsem žádné zákony.“ Pirátská strana prý nemá žádný jiný program, než ho napadat, řekl na adresu Ivana Bartoše, předsedu třetí nejsilnější parlamentní strany. Zveřejnění zprávy Evropské unie je podle premiéra „cílenou akcí“.

Podle Babiše zkopírovala Evropská komise trestní oznámení Pirátské strany a zkorumpované Transparency International. Tak cituje SMS zprávu premiéra webový zpravodajský portál iRozhlas, patřící pod český veřejnoprávní rozhlas. Sám Babiš označil v parlamentu iRozhlas za server, který ho nenávidí, načež mu v pátek přece jen poskytl rozhovor. Čeští právníci posuzují případ zcela jinak než EU, uvedl v něm Babiš. „Držím se českého a evropského práva, nejsem v žádném střetu zájmů“, trval na svém v rozhlase.

Česká republika má vrátit dotace ve výši 11 milionů eur

Zcela jiný názor má Ingeborg Grässleová, končící předsedkyně kontrolního hospodářského výboru Evropského parlamentu. Politička CDU označila zprávu komise za „působivou“ a vyvozuje jednoznačný závěr: „Andrej Babiš své politické postavení zneužíval, aby z něj měl ekonomické výhody.“

Sporný zůstává konstrukt, který před dvěma lety zakladatel strany ANO a tehdejší ministr financí zosnoval, aby zabránil zájmovým střetům. Až do 9. února 2017 bylo výslovně zakázáno převádět veřejné peníze z dotací EU firmám v možném střetu zájmů. Než byl zákon odpovídajícím způsobem změněn, převedl Babiš své podíly podniku Agrofert a skupiny firem se stejným názvem na dva soukromé svěřenecké fondy. Od té doby stále opakuje, že nemá žádný „přímý nebo nepřímý vliv“ na skupinu Agrofert. Toto prohlášení je však v rozporu se zprávou EU, kde se na str. 18 praví, že Babiš má „na skupinu Agrofert rozhodující přímý i nepřímý vliv“. Osobně například vybral členy svěřeneckých fondů (například svou manželku Moniku Babišovou) a může je kdykoliv propustit; navíc platí tato právní forma jen po dobu, po kterou je členem vlády.

Obzvlášť závažné navíc je, že Babiš jako předseda vlády neurčuje jen všeobecné směřování politiky, ale sedí i v orgánech, které rozhodují o rozdělování evropských dotací. Ve své současné funkci a také ve funkci ministra financí se přímo spolupodílel na „rozhodnutích, která se týkala skupiny Agrofert“. Protože selhaly národní kontrolní mechanismy, dochází komise k závěru, že všechny po 9. únoru 2017 Agrofertu vyplacené dotace „porušují pravidla“ a musí proto být vráceny. V součtu to je téměř 11 milionů euro, částka by však mohla být ještě vyšší. Kontroloři také dochází k závěru, že bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec, který je zároveň bývalým manažerem Agrofertu, ovlivňoval rozhodnutí tak, aby holding obdržel větší podporu.

Na úterý je plánována obrovská demonstrace proti Babišovi

V českém parlamentu se má případ projednávat v úterý. Požaduje to pět opozičních stran a také koaliční sociální demokraté. Šest předsedů parlamentních frakcí chce zároveň sepsat odpověď všech poslanců, kteří nepatří k hnutí ANO, adresovanou Evropskému parlamentu. Jan Hamáček, předseda sociálních demokratů, na Twitteru uvedl: „Pokud by se ukázalo, že byly nějaké dotace vyplaceny neoprávněně, považuji za logické, že budou vráceny, nebo vymáhány.“ Stejně to vidí i strana starostů STAN. Její předseda Vít Rakušan se ptá: „Proč by měl český daňový poplatník financovat firmu českého multimiliardáře?“

V úterý večer se má opět uskutečnit velká demonstrace na Václavském náměstí v centru Prahy. Od konce dubna dochází týdně k celostátním protestům. Důvodem bylo zprvu jmenování nové ministryně spravedlnosti. Kritikové se obávají, že Marie Benešová nebude pokračovat ve vyšetřováních, vedených proti Babišovi. Protesty jsou organizovány skupinou „Milion chvilek pro demokracii„, která také sbírá podpisy za odstoupení premiéra. Protože Babiš na výzvy demonstrantů vůbec nereaguje, vyzývají ho kromě toho k televiznímu duelu. Navíc chtějí přesvědčit poslance, aby podepsali sedmibodový program za nezávislou justici. Zatím tak skutečně 22 poslanců a 2 senátoři, většinou z Pirátské strany, učinilo, jsou mezi nimi ale i poslanci ANO.

Nakonec to bude zřejmě Evropský soudní dvůr, kdo o Babišově míře střetu zájmů rozhodne. Česká ministerstva mají jen několik týdnů, aby na zprávu Evropské komise odpověděla, mohou ale zřejmě následovat výkladu předsedy vlády. S přihlédnutím ke stanoviskům z Prahy pak může Evropská komise vystavit platební výměr o navrácení subvencí, proti kterému může Česká republika podat námitku před Evropským soudním dvorem.

Případ Babiš má podle Ingeborg Grässleové, nekompromisní bojovnici proti korupci, obzvlášť velký význam, protože se jedná o první test od července 2018 platného nového znění finančních předpisů EU. Ty mají zabránit střetům zájmů i zneužívání dotací. V nové kontrolní zprávě jsou zmiňovány četné příklady nedostatečného prověřování žádostí v České republice, jako i chybějící cenové výměry nebo neúplné podklady.

Poslanci EU vyzvali liberály, aby Babiše vyloučili

Také Bart Staes, belgický poslanec Zelených a ještě nedávno člen kontrolního hospodářského výboru, vyzývá v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung Evropskou komisi, aby podle jeho názoru chybně vyplacené dotace požadovala zpět: „EU není žádný bankomat bohatých a mocných.“ Takové chování nesmí být tolerováno a už vůbec ne v aktuální fázi, kdy se jedná o rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027.

Podle Ingeborg Grässleové by měli jednat i Babišovi straničtí přátelé v Evropském parlamentu: jeho hnutí ANO patří stejně jako německá FDP do liberální frakce ALDE. „Je opravdu načase, aby se ALDE konečně přestala na Babiše dívat jako na čestného člověka. Tím totiž není“ řekla Grässleová. Podobně se vyjádřil i poslanec Zelených Bart Staes: „Šéf liberální frakce Guy Verhofstadt umí velmi dobře kritizovat jiná politická uskupení. Nyní by si měl konečně udělat pořádek ve vlastních řadách.“

Staes považuje dobrozdání Evropské komise za „cenné“, ale kritizuje skutečnost, že vyšetřování nezačalo již dříve, aby mohlo být zveřejněno před volbami do Evropského parlamentu. Čeští voliči měli být o posudku bruselských expertů informováni předem, myslí si Staes. Koncem května se Babišovo hnutí ANO stalo s 21 % hlasů nejsilnější stranou a do Evropského parlamentu vyšle 6 poslanců. Dotaz deníku Süddeutsche Zeitung, zda ANO nadále bude součástí ALDE (podobně například zůstává kontroverzní maďarská Fidesz součástí křesťanskodemokratické Evropské lidové strany a rumunská PSD členem Strany evropských socialistů), nechal její předseda Guy Verhofstadt bez odpovědi.

O poslední pražské demonstraci z 21. května informovala i německá média:

Min. 50.000 lidí opět demonstrovalo za nezávislou justici a právní stát

Televizní stanice ZDF odvysílala v dubnu půlhodinový dokument o zneužívání evropských dotací v Maďarsku, České republice a Rumunsku. Rumunský šéf socialistů Liviu Dragnea byl mezitím v květnu na tři a půl roku uvězněn:

Reportáž ZDF: „Škodí evropské dotace demokracii?“



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: