Z Budapešti zaznívají nové tóny

Z Budapešti zaznívají nové tóny

Ještě před několika měsíci to vypadalo, že rozchod mezi Evropskou lidovou stranou a Fideszem Viktora Orbána je zpečetěn. Zdá se, že v Maďarsku začínají přemýšlet jinak.

Před volbami do Evropského parlamentu se zdálo téměř nevyhnutelné, že strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána odejde ze stranické rodiny Evropské lidové strany (ELS). Mnoho členských stran ELS žádalo její vyloučení, i Orbán vyslal některé signály, svědčící o rozchodu. Rozkolu se podařilo zabránit jen tím, že bylo na neurčitou dobu zastaveno Fideszu členství. Po oznámení společného špičkového kandidáta ELS na post předsedy Evropské komise Manfreda Webera (CSU), že při volbách nechce být odkázán na hlasy Fideszu a Orbánově odpovědi, že nadále nemůže počítat s jeho podporou, se zdál být konec nevyhnutelný. Tehdy zaznělo, že pokud dá ELS přednost spolupráci s levicovými a liberálními silami před kooperací pravičáků, Fidesz rozhodně odejde.

Nyní však zaznívají z Budapešti zcela jiné tóny. Ne co se týká Webera, ale ve vztahu k ELS. Orbánova pravá ruka ve funkci předsedy vlády, Gergely Gulyás, v rozhovoru, který zřejmě ne náhodou vyšel v německém deníku, výslovně hovořil nejen o spolupráci na pravici, ale i s levicí. V listu Die Welt Gulyás uvedl: „Samozřejmě jsou témata, na kterých můžeme se sociálními demokraty, zelenými a liberály spolupracovat, stejně jako jsme doposud často jako součást ELS hlasovali stejně jako jiné frakce.“ Co ale není žádané, je „stálá spolupráce“; kromě toho se stále vyplatí spolupracovat se silami nacházejícími se napravo od ELS, pokud to nejsou extremisté. Evropská lidová strana nemusí usilovat o stabilní vládní většinu, ale může nacházet „tematické většiny“. Například v hospodářských otázkách s liberály a v kohezní politice se sociálními demokraty.

Spory byly odstraněny

Gulyás byl už dříve Orbánovým člověkem pro vysílání smířlivých signálů. Že by korigoval Orbánův kurz sám od sebe, lze vyloučit. Kurz udává vůdce a kdo ho nerespektuje, brzy z politického pódia zmizí; v každém případě z toho vyhrazeného Fideszu.

Maďaři nezůstali jen u slov. Již během minulého týdne odstranili víceméně bez povšimnutí dva sporné body, které vzbuzovaly uvnitř ELS nevoli. Zaprvé odstranili daň, kterou musela média odvádět za komerční reklamu. Daň z reklamy byla vždy chápána jako (další) prostředek, jak ztížit život nezávislým médiím.

Daleko důležitějších je však jiný ústupek: byla odročena kontroverzní reforma justice. Původně bylo plánováno zavedení nové odnože správních soudů. Ministerstvo spravedlnosti by pak mělo vliv na výběr a jmenování soudců. Kritiku na tomto záměru ministr spravedlnosti Lászlo Trócsányi odmítl v rozhovoru s deníkem FAZ mimo jiné poukazem na to, že podobné pobočky jsou i v jiných zemích EU, např. v Rakousku. Přitom je ale jasné, že vládou s dvoutřetinovou většinou nově zavedená struktura bude mít diametrálně jiný vliv než dlouhodobě zavedená instituce.

V uplynulém týdnu to byl opět Gulyás, kdo oznámil, že je maďarská vláda sice nadále přesvědčena, že plánovaná reforma justice odpovídá evropským normám, ale že nechce vzbuzovat pochybnosti o nezávislosti maďarských soudů. Zmražení reformy zlepší situaci země v Evropské unii a ani v ELS Fideszu neuškodí – i když to není vlastní důvod tohoto kroku, dodal Gulyás. To samé řekl i v posledním rozhovoru pro Die Welt.

Manfred Weber mezitím na informativním setkání EU utrpěl porážku – aspoň podle maďarského výkladu – když šéfové vlád naléhali, že chtějí předsedu komise navrhnout sami. Na tiskové konferenci minulý týden Gulyás výslovně uvedl, že by maďarskou vládou byl akceptovatelný hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier.

Pravice nezvítězila

V řadách Fideszu zřejmě došlo k vystřízlivění poté, když z eurovoleb nevzešli jako zářící vítězové pravicoví populisté, ale jako naschvál zrovna zelení. V Maďarsku sice Fidesz s 52 % jasně vyhrál, ale vzhledem k obrovské převaze na domácí politické scéně zůstal i tak za očekáváním. Z opozičního tábora navíc ve vodách Fideszu úspěšně lovila mladá občanská strana Momentum.

Vůle po opuštění ELS je tím poněkud utlumena. Objevuje se opět myšlenka vytvořit uvnitř stranické rodiny konzervativní platformu, ve které by měl své místo i Fidesz. V ní by mohli působit i křesťanskodemokratické strany visegrádských zemí Polska, České republiky a Slovenska, případně také italská Forza Silvia Berlusconiho. S Matteo Salviniho Legou by Fidesz raději spolupracoval, než aby s ní byl ve stranickém příbuzenském vztahu.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: