Počet pravicových extremistů v Německu dosáhl rekordní výše

Počet pravicových extremistů v Německu dosáhl rekordní výše

Počtvrté v řadě vzrostl v r. 2018 počet pravicových extremistů, tentokrát o 100 osob na celkových 24.100. Spolkový úřad pro ochranu ústavy řadí 12.700 z nich mezi potenciální násilníky. Německý ministr vnitra v této souvislosti poukázal na „opovrženíhodnou“ vraždu politika CDU Lübckeho.

Počet pravicových extremistů dosáhl rekordní výše. Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy stoupl jejich počet čtvrtý rok v řadě, nyní o 100 osob na celkový počet 24.100. Z nich je 12.700 osob zařazeno mezi potenciální násilníky, což představuje nárůst o 2 %.

Zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy představil německý ministr vnitra Horst Seehofer (CDU) ve čtvrtek v Berlíně. Vzhledem k vysoké afinitě ke zbraním na extrémně pravicové scéně označil vývoj za znepokojivý. Panuje stav ohrožení.

I počet „názorových rozdmýchávačů“ („geistige Brandstifter“) jako např. Hnutí identitářů je podle úřadu na vzestupu. To, co zní na první pohled tolerantně, není podle Seehofera nic jiného než rasismus. V téměř všech extrémně pravicových formacích lze nalézt protižidovské vzorce.

Podle údajů kontrarozvědky došlo i k lehkému nárůstu pravicově orientovaného násilí. V minulém roce bylo spácháno 1.088 násilných činů s extrémně pravicovou motivací. V r. 2017 jich bylo 1.054. Počet pokusů o zabití stoupl ze 4 na 6. Ty byly podle úřadu namířeny výlučně proti cizincům. Celkem bylo ke konci r. 2018 zaznamenáno 19.409 pravicově politicky motivovaných trestných činů. V předchozím roce to bylo 19.467.

Podle zprávy rostla ještě rychleji levicová extremistická scéna, k té patří 32.000 osob, což představuje nárůst o 500 osob. Počet potenciálně násilných levicových extremistů se však nezměnil. Těch je 9.000 a je tedy výrazně nižší než u pravicových extremistů.

I od islamistů nadále vychází velké nebezpečí. Úřad pro ochranu ústavy vychází z lehkého nárůstu na 26.560 osob. Ve středu zájmu se v současné době nachází navrátilci z tzv. Islámského státu, uvedl Seehofer. Ze zhruba 1.000 osob, které se z Německa přidaly k teroristické organizaci, se zhruba polovina zúčastnila bojových operací, nebo byla involvována jinak. Přibližně třetina se jich vrátila, což představuje „velkou výzvu“ pro úřady. Seehofer požadoval deradikalizační programy pro děti a mladistvé.

Zároveň se zasadil pro reformu zákona na ochranu ústavy, kterou připravuje jeho resort. „Potřebujeme zákon o počítačové bezpečnosti, který bude odpovídat současným požadavkům“, zdůraznil ministr vnitra.

Prezentace zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy se konala zhruba tři týdny po zřejmě politicky motivované vraždě šéfa kasselské vlády Waltera Lübckeho. „Násilná smrt nás všechny hluboce zasáhla“, prohlásil Seehofer. Ústřední otázkou nyní je, zda podezřelý pachatel, pravicový extremista Stephan Ernst, měl pomocníky (mezitím byla zatčena jedna osoba, která měla vrahovi prodat zbraň a další, která mu měla dát tip, kde zbraň sehnat, pozn. red.).

Poznámka redakce Die Welt: aktuálně už neuvádíme „Stephan E.“, ale Stephan Ernst – po jeho doznání se totiž už nejedná o pouhého podezřelého. K činu se přihlásil. Takové doznání má samozřejmě zásadní vliv na otázku možné anonymizace, která nyní již není nutná.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: