Volba předsedy EK: pouze Vestagerová může být v klidu

Kdo bude novým předsedou Evropské komise?

Volba předsedy EK: pouze Vestagerová může být v klidu

Manfred Weber se už zřejmě příštím předsedou Evropské komise nestane. Idea špičkového kandidáta je však zpět. Země Visegrádu ale odmítají i Franse Timmermanse. Pohled do zákulisí.

Reakce východní Evropy na sebe nenechala dlouho čekat. Čtyři země Visegrádu, Polsko, Česká republika, Maďarsko a Slovensko odmítají všechny špičkové kandidáty na pozici předsedy Evropské komise, tweetoval mluvčí maďarského předsedy vlády Viktora Orbána.

Doslova to znamená, že odmítají jak Němce Manfreda Webera z Evropské lidové strany (ELS), tak i nizozemského sociálního demokrata Franse Timmermanse. Na tom se dohodli čtyři šéfové vlád během pátečního setkání v Praze.

Několik hodin předtím bylo oznámeno, že z okrajových jednání během setkání zemí G20 v Japonsku vzešel jako špičkový kandidát Timmermans. Ukázalo se, sdělila Angela Merkelová v Osace, „že výběr čelního kandidáta zřejmě hraje daleko důležitější roli, než se po poslední Evropské radě předpokládalo“.

Macron Merkelovou převezl – ta se nyní vzepřela

Protože je celkem jasné, že Merkelová u ostatních státníků neprosadí Manfreda Webera z bavorské CSU – především díky odporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona – znamená to, že se nyní šéfové vlád budou snažit nalézt průchodné řešení s Timmermansem.

Vedle postu předsedy komise by měla být na summitu v neděli večer obsazena i místa předsedy Rady a Evropského parlamentu, jakožto i vrchní diplomat EU. Následovník Maria Draghiho v křesle šéfa Evropské centrální banky má být oproti tomu nalezen až na podzim.

Princip čelního kandidáta, který byl poprvé použit v r. 2014, říká, že Rada může navrhnout Evropskému parlamentu na post předsedy Evropské komise pouze jednoho kandidáta, který se předtím zúčastnil i evropských voleb.

Merkelová dlouho příznivkyní tohoto postupu nebyla, nyní ho hájí především proto, aby se vzepřela Macronovi. Ten sice eliminoval jejího kandidáta Webera, princip špičkového kandidáta se mu ale zatím odstranit nepodařilo.

Nachází se Manfred Weber na ztracené pozici?

Weber by se nyní mohl stát buď místopředsedou Evropské komise nebo předsedou Evropského parlamentu, možná dokonce na pět let. Jednalo by se o stejnou dohodu, jakou v r. 2014 uzavřel Jean-Claude Juncker s tehdejším sociálnědemokratickým špičkovým kandidátem Martinem Schulzem, jen v obráceném pořadí – nyní by vítěz voleb získal méně důležitou funkci.

  • Oficiálně ještě Weber na svůj nárok na post předsedy Evropské komise nerezignoval.
  • K tomu by mohlo dojít během grémií Evropské lidové strany (ELS), která zasedají před summitem EU v Bruselu.
  • Navíc nebude pro Webera lehké o svém rozhodnutí přesvědčit frakci ELS.

ELS je, navzdory ztrátám, nejsilnější silou v Evropském parlamentu. Vzdát se špičkové funkce ve prospěch poraženého tudíž nebude jednoduché.

Pokud by se Weber stal předsedou Evropského parlamentu, bylo by to pro kancléřku zajímavé řešení:

  • Merkelová by získala manévrovací prostor k vyslání zcela řadového německého komisaře do Bruselu.
  • V tomto případě přicházejí již delší dobu v úvahu spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier a ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Rozhodnuto však není, protože i koaliční partner SPD bude chtít ve věci německého komisaře říct své slovo.

Východoevropské země nejsou jednotné

O vhodnosti Timmermanse na post předsedy Evropské komise nepanují žádné pochybnosti:

  • První místopředseda Evropské komise byl dříve nizozemským ministrem zahraničních věcí, hovoří plynně sedmi jazyky, mezi nimi i německy a rusky.
  • V uplynulých letech se Timmermans silně zasazoval za obranu zásad právního státu v členských zemích EU a postaral se o to, aby bylo proti Polsku zahájeno tzv. státoprávní řízení podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

Předseda Evropské komise však nemusí být zvolen jednohlasně, také Jean-Claude Juncker se v r. 2014 dostal do úřadu bez hlasu Viktora Orbána. Že by ale šéfové vlád ignorovali hned celou skupinu členských zemí, by bylo nezvyklé a takové jednání by kvůli sporům o migrační politiku jen dále prohloubilo příkopy uvnitř EU mezi východní a západní Evropou.

Úkolem předsedy Evropské rady Poláka Donalda Tuska nyní bude přesvědčit pokud možno co nejvíce východoevropských zemí o Timmermansově vhodnosti. Jednou z možností samozřejmě je, že východoevropané obdrží v rámci personálního balíčku atraktivní úřad a také první přísliby o možném obsazení vlastních komisařů v budoucí Evropské komisi.

V4 navíc není, na rozdíl od zdání vzbuzeného tweetem mluvčího maďarského předsedy vlády, žádný monolitický blok. Když šlo v r. 2017 o potvrzení Donalda Tuska v úřadu, hlasovalo proti nakonec pouze Polsko.

Pozdní rozhodnutí Vestagerové

Co se stane, pokud bude tentokrát odpor východní Evropy příliš velký, je dosud ve hvězdách. Je možné, že se nakonec dostane k tahu jiná politička – evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Sice není ve východní Evropě také obzvlášť oblíbená, v některých zemích je ale přijímána kladněji než Timmermans.

Její největší hendikep, aspoň z pohledu ELS, je, že Vestagerová nikdy nebyla čelní kandidátkou. Dánka oznámila až po uzavření volebních místností, že by se chtěla stát novou šéfkou Evropské komise.

Merkelová ještě ve středu večer po jednání s předsedy CDU, CSU, ELS a špičkovým kandidátem Weberem v Berlíně oznámila, že z jejího pohledu má pouze Vestagerová šanci na získání většiny v Radě a v Evropském parlamentu.

Vysoce postavení diplomaté předpokládali podle informací magazínu Spiegel i po summitu zemí G20 v Japonsku, že by se Vestagerová mohla stát příští předsedkyní Evropské komise.

Liberální politička může být v klidu. Protože jí nedávno vlastní vláda opět nominovala na místo dánské komisařky, bude zřejmě beztak zastávat mocný post evropské komisařky pro hospodářskou soutěž.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: